Z archivu: Jednou ze zvláštností češtiny jsou „domácí“ názvy měsíců. Většina evropských jazyků pro pojmenování měsíců používá slova převzatá z latiny, exotická čínština se pak například spokojí s pouhým pořadím: třeba srpen je prostě osm(ý) a basta. Pravda, není to něco úplně specificky českého. (…) U některých z těch českých názvů ani netušíme, jak jsou […]
Pod tímto titulkem najdou čtenáři webu Czech tongue odkazy na nejrůznější bohemistické příručky a stránky o češtině.
Z archivu: Vše začíná již v dětství. Výchova v odlišných kulturách s sebou nese mnohem více než pouze odlišné zvyklosti. To, jakým stylem je dítě vedeno k uvažování o okolních jevech a učeno novým věcem, má výrazný vliv na způsob, jakým bude vnímat svět. Určitě si vzpomínáte, že když jste byli malí, učili jste se […]
V současné škole převažuje ve výuce skladbě analýza věty a souvětí. Na základě popsaných, po léta opakujících se chyb vyplývajících právě z takového přístupu autorka navrhuje několik druhů úkolů, které by odstranily tuto jednostrannost a posílily komunikační aspekty skladebních jednotek: uplatňování výpovědí v konkrétních komunikačních situacích jako východisko k následnému poznávání jejich mluvnických, zvukových a grafických vlastností. Publikováno v […]
Cílem koncepce komunikačně orientovaného vyučování je mimo jiné připravit komunikačně kompetentní jedince, kteří budou schopni i v mluvené komunikaci přizpůsobovat svůj jazykový kód aktuální situaci, prostředí a komunikačnímu záměru1. Tomuto požadavku by ovšem měli dostát především učitelé, neboť právě oni jsou ve výuce iniciátory, organizátory a hodnotiteli komunikace žákovské. Platí to pro všechny učitele, zejména však […]
Znáte pojem polovedlejší věta? V úvodu autor píše: Cílem článku, který je inspirován pojetím souvětí u K. Svobody, je v rámci systémové lingvistiky (gramatiky) podat na základě především empirického přístupu k jazyku vymezení a klasifikaci polovedlejších vět, které jsou spojeny se syntaxí promluvy, textu a s jistotní modalitou a kterým dosud bylo věnováno málo pozornosti […]
Odkud se „biflování“ vzalo, je ve slovnících také uvedeno? Ano, i to si můžeme objasnit. V Českém etymologickém slovníku najdeme vysvětlení, že biflovat souvisí v německým slovem büffeln (psáno bé – přehlasované u – dvě ef – e –el – en), což vlastně znamená „dřít se jako buvol, což se německy řekne Büffel. Kromě „biflování“ nemám dobré dojmy spojené také […]
Číslo 3 a 4 dostupné ZDE Odborné články Lucie Jílková: Ne/přízvučné slovo tak ve dvou televizních talk show Petr Mareš: Hledání racionality v jazyce a při užívání jazyka Markéta Maturová: Sonda do profesní mluvy gynekologů a porodníků Jakub Sláma: K (polo)automatické excerpci neologismů Drobnosti Michaela Lišková: Slovníková exemplifikace jako zdroj komiky. Nad příklady elektronické podoby […]
