Slunečník do deště Názvem knížky svých sonetů – Červené paraplíčko – odkazuje Jiří Žáček k prosluněnému „erotickému“ obrazu Josefa Mánesa a zároveň jakoby k lepším časům, které si asi každý nosí v sobě – jako vzpomínku, nebo jako přání. Sentimentem, nostalgií ani drásavými sny však tenhle příjemně kapesní svazek rozhodně nepřetéká. Ani pozérskou zašifrovaností. Být srozumitelný je výsadou […]
Aktualizováno: „Jak vypadá mediální budoucnost literatury? Je jasné, že starosvětská představa obsáhlých esejisticky vystavěných autoritativních kritik pokrývajících téměř vše, co se kde literárně šustne, se důsledně míjí s realitou, kde humanitní vzdělání prudce devalvuje (ano, souvisí to s populární a levnou nadprodukcí absolventů humanitních fakult). Náznaky budoucnosti jsou nicméně různé.‟ Eva Klíčová: Mediálně nepoužitelný endemit, […]
Poslední ze čtveřice úvah terciánů Gymnázia Ústavní v Praze měla při „autorském čtení‟ ve třídě největší bezprostřední ohlas. Na bystré, hravě groteskní či lehce provokativní nápady Karolíny Suskové jsou její spolužáci zvyklí, přesněji – těší se na ně. Ne všechny v psané podobě vyjdou tak, jak si autorka představovala, ale při četbě jejích prací se […]
Fantastické, anti-realistické či surrealistické povídky spisovatelky, která je jednou z průkopnic čínské avantgardní literatury 2. poloviny 80. let 20. století, jsou plné fyzické špíny a chladu na rovině mezilidských vztahů a „nočních můr“, jež jsou fascinujícím, chvílemi hororovým, jindy až groteskním představením, které se neodehrává za zrcadlem, ale spíš v jeho odrazu. Její eseje o literatuře, […]
„Eisner uveřejnil dohromady víc než 17 textů, v nichž se v různé šíři vyrovnával s Durychovými valdštejnskými texty. Většinou šlo o recenze románu v česko- a německojazyčných novinách a časopisech. Jak jsem už zmínil, Eisnerovo chápání role překladatele v případě Bloudění se blížilo spíš roli spoluautorství,47 neboť text korigoval a přepracovával. Po své redakci, zaměřené […]
Obecným základním rysem většiny webových textů je totiž „konverzační tón“. A v textu psaném konverzačním tónem vskutku nemá trpný rod co pohledávat. Mentorující copywriteři v této souvislosti často citují Orwellovu zásadu (převzatou do styleguidu The Economist) „Nikdy nepoužívejte trpný rod, když můžete použít činný.“ Už tady bych ale položil akcent na podmínku „KDYŽ MŮŽETE“. Orwell […]
„Nejprve je nutno říci, že můj názor prošel poměrně bouřlivým vývojem, také proto, že jako anglistka/bohemistka sedím tak trochu na dvou židlích. V počátcích vysokoškolského studia jsem se zprvu vehementně přikláněla k tomu, že prznit cizí jména českými koncovkami by snad mělo být i trestné. Ovšem hned s prvním větším překladem mi došlo, že idea […]
„Jak už jsme psali, bývají dospělí hrdinové v díle Jaroslava Foglara často zachyceni v negativních konotacích. Nerozumí světu dětí, ale nejde jen o to. Naposled na věc upozornil loni badatel Tomáš Vučka ve své přínosné publikaci Cesta za modrým světlem. Meditace nad texty Jaroslava Foglara (…), a zatímco dětští protagonisté foglarovek mnohdy jednají s dospělými […]
Dotaz: Vážená poradno, zajímalo by mě prosím, jaký je pravý smysl rčení „Kolik třešní, tolik višní“. Pan. L. H. Odpověď ASČ: Snad nezaškodí čas od času odlehčit i tak vážnou záležitost, jakou je jazyková poradna a jazyk vůbec. Tento dotaz jistěže zavání recesí, ale do naší poradny dorazil a byl podepsán. Zaujal mne proto, že jsem […]
