Obecným základním rysem většiny webových textů je totiž „konverzační tón“. A v textu psaném konverzačním tónem vskutku nemá trpný rod co pohledávat. Mentorující copywriteři v této souvislosti často citují Orwellovu zásadu (převzatou do styleguidu The Economist) „Nikdy nepoužívejte trpný rod, když můžete použít činný.“

Už tady bych ale položil akcent na podmínku „KDYŽ MŮŽETE“. Orwell netvrdí: „Nepoužívejte nikdy pasivum.“ Tvrdí: „Nepoužívejte pasivum, když můžete stejně dobře použít činný rod.“ Implicite nám tak nechává prostor domnívat se, že mohou existovat i případy, kdy se bez trpného rodu neobejdeme.

(…)

­Píáristi, politici, diplomaté a zlobivé děti dobře znají pasivum jako nástroj komunikační manipulace. „Stala se chyba“ zní (píáristům) lépe než „Podělali jsme to“, „Rozbilo se okno“ řekne nezletilý provinilec tak nějak snáz než „Rozbil jsem okno.“ Dar pasiva zakrýt viníka je mocný.

Pavel Šenkapoun typicky webovým konverzačním tónem o užívání trpného rodu; celý text ZDE.