Z článku na webu i-kanon.cz: „Nedávno jsem ověřovala údaj v katalogizačním záznamu Národní knihovny u jednoho svazku korespondence, na níž jsem edičně spolupracovala, šlo o obtížně sestavovaný soubor s asi čtyřistastránkovým původním edičním aparátem. V katalogu však informace o editorech – tedy pořadatelkách a autorech doprovodných textů – chyběla. Jak jsem vzápětí zjistila, jejich jména chybí i u několika předchozích svazků téže řady. Protože je dříve katalog uváděl a běžně figurují u obdobných vícesvazkových řad, jako je například Korespondence T. G. Masaryka, nahlásila […]
Článek v časopise Pedagogika 2/2023: Abstrakt Článek je motivován aktuální potřebou teoreticky vykládat jeden z klíčových požadavků současnosti, a sice požadavek na výrazné snížení celkového objemu učiva a požadavek na definici jádrového a rozvíjejícího učiva. Prostřednictvím historické analýzy výuky českého jazyka se snaží přispět k objasňování obecných kontextů a příčin těchto chronicky opakovaných nároků. Dokládá, že redukce samy o sobě měly na kvalitu vzdělání v oblasti jazykové komunikace minimální dopad, […]
Z rozhovoru pro EDUzín: Když jste říkal, že trváte na tom, aby vaši studenti četli knihy, o kterých mluvíte – čekáte, že si přečtou třeba ten epos o Gilgamešovi?Celý ten epos asi nepřečte sto procent z nich, ale ano, očekávám čtení. Postupným a naléhavým tlakem dosáhnu toho, že opravdu čtou. Přičemž ten tlak samozřejmě vypadá jinak u primánů a jinak u prváků na čtyřletém gymnáziu. Tak to mě samozřejmě zajímá, […]
Z jazykového Šuplíku komentátora Seznamu Zprávy: (…) Babička, respektive archetyp babičky, češtině dominuje. Zejména v porovnání s dědečky. Až se nechce věřit, že v jazyce postpatriarchální společnosti, kde veřejná řeč odpovídá tomu, jak se to tu pokoušejí řídit tzv. chlapi, je něco takového možné. Kde se najednou bere ideál babičky, skrze který se úspěšně prodává všechno od babiččiných nudlí po dotace? A kde je dědeček? Dobře, na začátku byla Božena Němcová. Dědečka už nikdo nenapsal. […]
„Jeho Kolymské povídky jsou očitým svědectvím o nelidské podstatě stalinských táborů i svébytným uměleckým dílem. Autor doufal především v jejich domácí, sovětské vydání. Dočkal se však jen vydání exilových, která nerespektovala jeho autorský záměr.„ Článek na webu Paměť národa se věnuje několikadílnému povídkovému souboru, fundamentu gulagové prózy a moderní ruské prózy vůbec, i spletitým osudům jejich autora.
Ze sloupku na webu Novinky.cz: Děti, ty naše malé turbo verze, nečtou. Můžeme se na ně proto čílit. Můžeme plakat nad úpadkem lidstva, které již více nepozná krás Raisova Pantáty Bezouška, natož Holečkových Našich. Ba i Babička Boženy Němcové zůstane známa jen z poslední filmové verze, pročež si budoucí generace Čechů budou myslet, že z Barunky vyrostla Popelka. (…) A je tu i řešení další, dosud nevyzkoušené. Všichni víme, jak mladí dnes komunikují. V podstatě […]
Z anotace pořadu na webu Radia Wave: Ve třetím díle minisérie Buchty čtou o knížkách, které všichni známe, ale málokdo je skutečně četl, se Ivana Veselková, Zuzana Fuksová a středoškolský pedagog Stanislav Zajíček zabývají kanonickým dílem Karla Jaromíra Erbena Kytice a tím, jestli si z něj máme pamatovat víc než „sviť, měsíčku, sviť, ať mi šije niť“. Dvakrát k Erbenově Kytici (z časopisu Česká literatura) K. J. Erben Fasciculus florum […]
Článek byl publikován v časopise Naše řeč, 2023, ročník 106, číslo 3.
23.8.2023NOVÉ ČÍSLO ČASOPISU SLOVO A SLOVESNOSTV novém čísle Slova a slovesnosti (roč. 84, 2023, č. 3) se Václava Kettnerová a Veronika Kolářová věnují možnostem vyjadřování vzájemnosti pomocí českých adjektiv. Karla Tvrdá se zabývá dialogickými strukturami v tisku z období před nástupem pražského jara. Lenka Jakoubková Budilová analyzuje českou příbuzenskou terminologii v bulharské diaspoře. Číslo je dostupné na webových stránkách časopisu.Zobrazit více 17.8.2023ŽIVA: SLADKÝ JAZYKOVÝ KOUTEKPrázdninový jazykový koutek Anny Černé ve 4. čísle Živy je věnován slovům sirup a sirob. Hledání odpovědi na otázku, proč mají lidé tendenci psát syrob s ypsilonem, nabízí pohled […]
