Aktualizované poznámky neúnavného Iva Fencla k tvorbě Jaroslava Foglara, tentokrát zejména k pasáži líčící odhalení „půdních zbytků“ Maxmiliána Drápa Rychlými šípy: Zda ovšem Jaroslav Foglar tenkrát skutečně opisoval, nevíme. Oba texty (Laurie; Doyle) česky již vydány byly, avšak osobně věřím spíš tomu, že spisovatel příběh vyslechl někde u táboráku, přičemž hoch-vypravěč asi neupřesnil, že jej napsal někdo konkrétní; to se přece u ohňů nedodává. Navíc mi Foglar kdysi napsal dopis, […]

Server Diplomky.net vás spolehlivě zbaví jakýchkoli iluzí o poctivosti v oblasti vzdělávání. Postačí snad několik perel z oddílu Reference (našich zákazníků): Zaslané materiály pro bakalářskou práci u vedoucího prošly. Chystám se k obhajobě. Tomáš K materiálům, které jsem od vás minulý měsíc dostala, měl sice učitel určité připomínky, ale po jejich odstranění z vaší strany bylo vše v naprostém pořádku. Takže moc děkuji. Táňa Investice do vzdělání se určitě vyplatí. […]

Zadání písemných prací z ČJL a očekávání k nim najdete ZDE.

Kategorie: Písemná práce

Fiktivní encyklopedii Blues 1890–1940 tvoří jedenapadesát portrétů smyšlených bluesmanů. Mezi jejich osudy prosvítá životní příběh muzikanta a hazardního hráče Roberta Boyera. Původním záměrem bylo pokusit se ukázat, že poezie nemusí být obsažena pouze v básních a proto si Šanda zvolil tu nejsuchopárnější formu, a sice slovníková hesla. Mystifikaci z Blues 1890–1940 vytvořili až dodatečně hudební publicisté, především Ondřej Bezr. Jeho článek v časopise Rock & Pop odstartoval sérii muzikologických polemik: Mezi […]

Z našeho archivu:   Josef Soukal: O životě, kde se nevodí za ručičku „To mě vždycky naštve, když mi někdo podsouvá, že my postižení dokážeme kolikrát víc než ti zdraví. Jako by to byl nějaký heroizmus, když člověk odmítá sedět doma a spokojeně si užívat rentu,“ říká Andrej, alter ego spisovatele Jána Rakytky (nar. 1960), v próze Slepec. A na jiném místě se k životu nevidomých vyslovuje odlehčeněji: „Když vás tak vidím, […]

Z loňských článků věnovaných Janu Husovi: Krátká a dlouhá „nabodeníčka“ si s reformátorem českého pravopisu Janem Husem spojí snad každý průměrný středoškolák, ovšem Husův postoj k češtině nebyl nijak jednoduchý a přímočarý. Čeština doby Husovy, to totiž nebyla mateřština uvědomělého národa přijímaná samozřejmě a bez výhrad, ale symbol zatížený mnoha dobovými významy. Byla propagačním nástrojem husitského hnutí, prostředkem demokratizace literatury, emblémem „českého myšlení“ měšťanstva, které se češtiny ujímá vlastně poprvé. […]

Vzhledem k tomu, že se jménem i podobiznou Franze Kafky se člověk v dnešní Praze setkává na každém kroku a přilepeno je ke všemu možnému od triček, hrnečků a magnetek až po kavárny, restaurace a hotely, mohli bychom turistovi s neúplným literárním vzděláním odpustit, kdyby spisovatele mylně považoval za jednoho z rodných synů české literatury. Sám pisatel této recenze nesčetněkrát slyšel své americké univerzitní studenty zmiňovat Kafku jako „českého autora“. […]

Tímto příspěvkem upozorňujeme na časopis World Literature Studies vydávaný Ústavem světové literatury SAV. Studie Dalibora Turečka v něm byla publikována v r. 2011.

V poslední době se objevila řada návrhů na úpravu maturitní zkoušky, současně zaznívají i hlasy doporučující zrušení jednotné přijímací zkoušky (konkrétně testů, jež jsou rovněž připravovány Cermatem). Jako argumenty padají tvrzení o tom, že jednotná část zkoušky je v rozporu se společným vzděláváním či principem individualizace vzdělávání (někteří žáci z nejrůznějších důvodů nejsou schopni dosáhnout potřebných výsledků), že zkouška znemožňuje školám se profilovat, vybrat si žáky podle toho, na co […]