Průzkum se týká toho, zda je mezi českými mluvčími známa existence jazykové poradny Ústavu pro jazyk český a jí poskytovaná služba telefonických konzultací. Dále se zadavatele z ÚJČ zajímá, jaké jsou nejčastější důvody kontaktování jazykové poradny a zda jsou tazatelé spokojeni s kvalitou této služby. Průzkum zde.
Štěpán Kučera (nar. 1985) je čtenářům znám jako velmi dobrý prozaik a publicista, je mu však blízká i písňová poezie. Připravili jsme malý výbor z jeho rukopisného souboru a požádali autora o krátký komentář. “Nápad psát písňové texty vznikl, jako tolik dobrých nápadů, u piva. Kamarád kytarista Karel Pazdera mi jednou v hospodě z rozvernosti řekl, že když píšu ty knížky, proč mu nenapíšu taky nějaký text k písničce. Bral […]
Čtvrtá epizoda nás zavedla poprvé do odborných škol: kde jinde také nechat zaznívat otázku, k čemu bude literatura v životě a profesi neakademicky zaměřených žáků. V epizodě hovoří František Brož a Adéla Čadková o svých zkušenostech a osvědčených postupech z výuky literatury na odborných školách. A pár slov padne i o roli integrace (tvůrčího) psaní, o ponižování učitelem a čtenářském sebepodceňování i – naopak – o žákově zažívání (a uvědomování si) […]
Téma třetí epizody je převrácením epizody druhé, přesto se problematikou vnitřní integrace literární a jazykové výuky zabývá tak málo češtinářů a češtinářek, že za mikrofon s Kačkou a Ondřejem usedá pouze jeden host: PhDr. Mgr. David Franta, Ph.D. ze Západočeské univerzity v Plzni a Gymnázia Jaroslava Vrchlického Klatovy. Povídáme si s ním o jeho didaktickém projektu představeném v disertační práci (a její chystané knižní podobě), o tom, jak se dají […]
Dotaz:Prosím o radu: Nejsme si jisti určením větného členu u slova pouze ve větě Dnes jsme kreslili pouze tužkou. Slovo tužkou určujeme jako příslovečné určení způsobu. Mohlo by slovo pouze být příslovečné určení míry rozvíjející větný člen tužkou?Paní Z. H. Odpověď ASČ:Nejprve se pojďme opřít o stále uznávanou publikaci V. Šmilauera Novočeská skladba (Praha, 1969), založenou na tzv. klasické syntaxi. Na str. 298 se zde uvádí, že slova jako pouze, […]
Jiří Trávníček: Ohrožený druh? Kolik, jak a co čteme a co si se čtením spojujeme Vyklízí čtení své pozice a stává se ohroženým druhem? Jak je na tom naše populace se čtením? Jak moc čteme, kolik z nás kupuje knihy a chodí do knihoven? Jaké jsou naše čtenářské hity? A proměňují se v čase? Co čteme v digitálním prostředí? Jak na tom jsme s užíváním jiných médií? Co si se […]
Z článku publikovaného v časopise Slovo a slovesnost, ročník 37 (1976), číslo 4, s. 270-278: V tomto příspěvku chceme přehlédnout inventář podřadicích spojovacích výrazů a soustředit se na některé dílčí otázky (především větosled) související se složitostí souvětné stavby v Palackého Dějinách národu českého v Čechách a v Moravě (1848 až 1876), tj. v základním díle tohoto historika a politika 19. stol. (dále jen Dějiny). Svůj výklad stavíme – na rozdíl od příspěvku K. Svobody, srov. […]
Psát, jak směšný nápad! Titulem jedné nedávné knihy o Milanu Kunderovi by se snadno dala poutat i ta další, která o jeho díle a zejména životě pojednává. Jak autorky děl Pražský scénář a Psát, jak směšný nápad! Kunderu na základě setkání s ním zobrazují? Líbit se nám to asi nebude. Takto začíná na stránkách Deníku N recenze obou zmíněných knih z pera Ireny Hejdové. Konstatuje v něm, že „oba texty poskytují intimní pohled do života Milana […]
„Máchův Máj je bezesporu nejproslulejší básní české poezie. Čím čtenáře v minulosti tolik oslovil a dodnes, věřme, stále oslovuje? Příběhem samotným to patrně není. Vždyť vžít se do duše mladého otcovraha odsouzeného k smrti není možné. Ve skutečnosti je hlavním hrdinou, jak v závěru zřetelně vychází najevo, sám autor, jehož s hlavní postavou spojuje strach z nevyhnutelnosti smrti. Přitažlivost básně je způsobena hloubkou její tragiky, na níž se významně podílejí i básnické prostředky, které […]
