„Na závěr shrňme, kam jsme s příkladovými větami dospěli: Marieke Lucas Rijneveld se věnuje psaní poezie i prózy. Narodile se v roce 1991 v Nizozemsku. Letos jim byla udělena Mezinárodní Bookerova cena za jejich debutový román The Discomfort of Evening. Řada situací v češtině prozatím nemá pro nebinární lidi dostatečně uspokojivé řešení. Jazyková změna je dlouhý proces a důležité je zejména to, že probíhá a že individuální mluvčí i média mají snahu se na něm účastnit. Experimentujme, jak jen nám […]
Literární vědec Jiří Trávníček vydal v nakladatelství Host další práci zúročující jeho dlouholetý badatelský zájem o čtenářství: Kulturní vetřelec je poučný a čtivý, takže o čtenáře, kteří ho rádi vpustí do své knihovny, jistě nebude mít nouzi. „Čtení je kulturní vetřelec. Drtivou většinu svého času jsme jako lidstvo strávili mimo čtení.Představíme-li si dějiny lidstva jako jeden rok, dostavuje se v něm písmo (i čtení) až 20. prosince, od té doby se nás ale drží jako […]
Od jarního zavření škol a jejich přechodu na digitální výuku pravidelně zaplavují sdělávací prostředků nadšené články o tom, jak se naše školství konečně modernizuje. Poslední čtyři digitalizační pětiletky pokulhávaly, ale nyní máme jedinečnou příležitost s plněním plánu pohnout. Je pozoruhodné, že takto nadšeně jásají vybraní jedinci, kteří se ostentativně vymezují vůči zatuchlosti škol, učitelů a rodičů. Jinými slovy, zdá se, že i jim je zřejmé, že většina ostatních zas až […]
Z článku Filipa Šáry: Významná média mohou mít sílu měnit pravopis, když budou psát v angličtině slova „černoch“ či „běloch“ s velkými písmeny, řekl Novinkám šéf Ústavu pro jazyk český Martin Prošek, sám ale u češtiny něco podobného nečeká. Poukázal na odlišnost obou jazyků i prostředí, kde se používají. Ke změně pravopisu se rozhodly některé významné zahraniční mediální domy.
Článek Alice Jedličkové psaný pro časopis Český jazyk a literatura vznikal ve dnech, kdy se média předháněla v připomínkách výročí narození Boženy Němcové. Dominantou úvah a debat o jejím odkazu jsou osobnost a společenské postoje; v těsném závěsu se připojuje téma věčného zápasu o psaní i s psaním, jež řada diskutérů vidí odzrcadleno i skryto v autorčině korespondenci; někteří interpreti zdůrazňují nejen její dokumentační, ale i literární potenciál. Literární tvorba sama však zůstává v pozadí, […]
„Dne 18. srpna 2020 zemřel ve věku nedožitých 90 let emeritní profesor Ústavu českého jazyka prof. PhDr. Dušan Šlosar, CSc., vynikající lingvista, respektovaný a ctěný kolega, oblíbený vysokoškolský učitel a zásadový člověk.“ Ze zprávy MU v Brně, domovské univerzity profesora Dušana Šlosara „Dušan Šlosar byl kromě své vyhlášené přísnosti i člověkem spravedlivým. Uměl ocenit snahu, třebaže nevedla úplně k žádoucímu cíli. Tohle je dar velkých učitelů: ne učit fakta, ale vštěpovat myšlení, rozvažování […]
„Seriál představuje významné osobnosti našich i světových dějin. Jejich životní osud rozkrývá prostřednictvím dramatizace rozhodujících momentů, v nichž se naplnil.“ Z anotace Velkých osudů vytvářených do r. 2009, nyní dostupných v rozhlasovém audioarchivu.
Dotaz:Chtěla bych se zeptat, jak je nejvhodnější určit příslovečné určení času například v této větě: Eva chodí na oběd ve dvě odpoledne. Bylo by tady možné určit ve dvě odpoledne jakožto celek jako příslovečné určení času?A dále: Eva jde na kosmetiku ve čtvrtek odpoledne. Bylo by tady možné určit ve čtvrtek odpoledne jakožto celek jako příslovečné určení času?Konečně: Eva chodí na oběd každý den ve dvě hodiny odpoledne. Tady by […]
Jazyky se neustále vyvíjejí bez ohledu na snahy některých tradicionalistů co nejvíce je zakonzervovat. Nyní však překvapivě došlo i na něco tak samozřejmého, jako je tečka za větou. Podle lingvistů mladí lidé, kteří vyrostli na chytrých mobilních telefonech, nepoužívají za větami tečku. Tu považují za výraz naštvanosti, podrážděnosti a někdy neupřímnosti. Článek Tomáše Skoupého K proměnám v užívání češtiny viz též: Čeština bez rodů? „My ji potřebujeme,“ říká nebinární Ade Čeština už […]
