Rozhovor s Libuší Heczkovou vedl Jan Bělíček; časopis Alarm: (…) Třeba v angloamerické literatuře se klasikové a klasičky 19. století často čtou mezi řádky. Hledají se v nich pasáže týkající se sexu, přestože se o něm v jejich románech nikdy nemluví přímo. Jak je na tom v tomto ohledu naše zkoumání české literatury 19. století? Je tenhle přístup vůbec produktivní? U Němcové se tyto věci hledají často. Je to lákavé a může to být i produktivní. Když chtějí ve zmíněné […]
Jazyková a literární poradna Asociace češtinářů byla založena v květnu 2013 na základě smlouvy ASČ s Ústavem pro jazyk český Akademie věd České republiky. Jazyková poradna ÚJČ byla již roky předtím zcela zahlcena nesčetnými dotazy uživatelů naší mateřštiny a pracovníci ústavu se nemohli plně koncentrovat na vlastní výzkumnou práci. Asociace češtinářů tak po dohodě s ÚJČ převzala část jeho poradenské agendy.Původním záměrem bylo zodpovídat především dotazy týkající se výuky českého jazyka a literatury […]
Metodická příručka Možnosti integrace ve výuce českého jazyka představuje praktický nástroj pro učitele, kteří uvažují o integraci jazykové a slohově-komunikační (a ev. též literární) výchovy. Reaguje na problém základních kritických míst ve výuce češtiny a ukazuje učitelům, jak je možné učivo mluvnické a slohově-komunikační (ev. též literární) funkčně organicky propojovat. (Anotace) Stanislav Štěpáník, Markéta Krčmářová, Jana Polčáková: Možnosti integrace ve výuce českého jazyka
O novém čísle Jazykovědných aktualit, jak zacházet se zkratkou PES a další zajímavé dotazy z jazykové poradny, rodinný slang, koronavirové novotvary…
Jako volné pokračování knížky Anebo jen nezvyk? připravil „týž realizační tým“ spojený básněmi spisovatele a kabaretiéra Jiřího Weinbergra, bývalého matematika, soubor Jak stalagnát!. Více než šedesát krátkých či kratších textů psaných vázaných veršem, řazených abecedně podle názvu (tvořeného prvním veršem), autor doporučuje číst „nejlépe v tichém prostředí a v duchu nahlas“. Recenze Josefa Soukala Ukázky z knížky Texty Jiřího Weinbergra viz též zde, zde, zde, zde či zde.
Národní divadlo, jak je neznáte „16. května 1868 to byla v Praze velká sláva. Sjely se sem statisíce lidí z celé země. Všichni chtěli být při tom, až se položí základní kámen Národního divadla. Jenže ani Karel Sladkovský se při slavnostním poklepání na základní kámen nemohl dopočítat, kolik těch základních kamenů vlastně je, a tak musel změnit svůj slavnostní projev. A právě tomu se v prvním díle věnuje náš cyklus,“ říká Ondřej Šrámek, v jehož tvůrčí producentské skupině […]
Dotaz:Mohu se zeptat na spojku neboť? Velmi nerad ji ve výuce zmiňuji, protože mi přijde, že dnes už není žádný rozdíl mezi ní a spojkou protože. Přitom mluvnice uvádějí spojku protože jako podřadicí a neboť jako souřadicí, na rozpor ale neupozorňují. Žáci rozdíl nevnímají a přiznám se, že já také ne. Byl mezi nimi v minulosti větší rozdíl? Abych to mohl alespoň vysvětlit historickými důvody. Děkuji Vám.Pan M. M. Odpověď […]
Miloš Rejchrt je takřka renesanční osobnost – evangelický farář, disident (v letech 1980–1981 mluvčí Charty 77), topič parních kotlů (mj. i v Národním muzeu), překladatel z francouzštiny, autor mnoha písní (např. ve zpěvníku pro evangelickou mládež Svítá), objevil se též jako herec v Jirešově adaptaci Kunderova románu Žert (Alexej, voják PTP). Není proto divu, že si jej pozvala Barbora Tachecí jako hosta do rozhlasového pořadu Osobnost plus. Z rozhovoru, v […]
Pracovní listy k textům Williama Shakespeara vytvořili František Brož a Pavla Brožová. Publikováno na stránkách Vzdělávacího institutu Středočeského kraje. Další výukové materiály Františka a Pavly Brožových např. ZDE.
