Je frontální výuka opravdu zastaralá a takové zlo, jak píší čeští novináři a tvrdí tzv. pedagogičtí progresivisté? Je badatelsky orientovaná výuka jedinou správnou cestou? Má učitel ustoupit do pozadí vyučovacího procesu? Jak vypadá výuka v jedné obyčejné škole v Anglii? Odpovědi na tyto otázky a mnoho dalších zajímavých informací přináší rozhovor Jitky Polanské s Pavlem Bobkem, absolventem politologie na FF UK a německo-rakouských studií na FSV UK, který v roce […]

Dotaz:Obracím se na Vás s žádostí o radu. Učím na základní škole prvním rokem a nejsem si jistá, jakým způsobem učit rozdíl mezi číslovkou a příslovcem málo, mnoho.V příloze přikládám fotografii vysvětlení v učebnici: ve spojení s nepočitatelným předmětem je to podle učebnice příslovce (málo času), ve spojení s počitatelným předmětem je to číslovka (málo slov).Toto pojetí se mi nezdá. Já jsem měla vždy za to, že je to přesně […]

Rozhovor s Libuší Heczkovou vedl Jan Bělíček; časopis Alarm: (…) Třeba v angloamerické literatuře se klasikové a klasičky 19. století často čtou mezi řádky. Hledají se v nich pasáže týkající se sexu, přestože se o něm v jejich románech nikdy nemluví přímo. Jak je na tom v tomto ohledu naše zkoumání české literatury 19. století? Je tenhle přístup vůbec produktivní? U Němcové se tyto věci hledají často. Je to lákavé a může to být i produktivní. Když chtějí ve zmíněné […]

Jazyková a literární poradna Asociace češtinářů byla založena v květnu 2013 na základě smlouvy ASČ s Ústavem pro jazyk český Akademie věd České republiky. Jazyková poradna ÚJČ byla již roky předtím zcela zahlcena nesčetnými dotazy uživatelů naší mateřštiny a pracovníci ústavu se nemohli plně koncentrovat na vlastní výzkumnou práci. Asociace češtinářů tak po dohodě s ÚJČ převzala část jeho poradenské agendy.Původním záměrem bylo zodpovídat především dotazy týkající se výuky českého jazyka a literatury […]

Metodická příručka Možnosti integrace ve výuce českého jazyka představuje praktický nástroj pro učitele, kteří uvažují o integraci jazykové a slohově-komunikační (a ev. též literární) výchovy. Reaguje na problém základních kritických míst ve výuce češtiny a ukazuje učitelům, jak je možné učivo mluvnické a slohově-komunikační (ev. též literární) funkčně organicky propojovat. (Anotace) Stanislav Štěpáník, Markéta Krčmářová, Jana Polčáková: Možnosti integrace ve výuce českého jazyka

O novém čísle Jazykovědných aktualit, jak zacházet se zkratkou PES a další zajímavé dotazy z jazykové poradny, rodinný slang, koronavirové novotvary…

Jako volné pokračování knížky Anebo jen nezvyk? připravil „týž realizační tým“ spojený básněmi spisovatele a kabaretiéra Jiřího Weinbergra, bývalého matematika, soubor Jak stalagnát!. Více než šedesát krátkých či kratších textů psaných vázaných veršem, řazených abecedně podle názvu (tvořeného prvním veršem), autor doporučuje číst „nejlépe v tichém prostředí a v duchu nahlas“. Recenze Josefa Soukala Ukázky z knížky Texty Jiřího Weinbergra viz též zde, zde, zde, zde či zde.

Národní divadlo, jak je neznáte „16. května 1868 to byla v Praze velká sláva. Sjely se sem statisíce lidí z celé země. Všichni chtěli být při tom, až se položí základní kámen Národního divadla. Jenže ani Karel Sladkovský se při slavnostním poklepání na základní kámen nemohl dopočítat, kolik těch základních kamenů vlastně je, a tak musel změnit svůj slavnostní projev. A právě tomu se v prvním díle věnuje náš cyklus,“ říká Ondřej Šrámek, v jehož tvůrčí producentské skupině […]

Dotaz:Mohu se zeptat na spojku neboť? Velmi nerad ji ve výuce zmiňuji, protože mi přijde, že dnes už není žádný rozdíl mezi ní a spojkou protože. Přitom mluvnice uvádějí spojku protože jako podřadicí a neboť jako souřadicí, na rozpor ale neupozorňují. Žáci rozdíl nevnímají a přiznám se, že já také ne. Byl mezi nimi v minulosti větší rozdíl? Abych to mohl alespoň vysvětlit historickými důvody. Děkuji Vám.Pan M. M. Odpověď […]