Podcasty zde Divadla pro maturanty Z divadelní tvorby

Jan Anastáz Opasek (1913, Vídeň – 1999, klášter Rohr, Bavorsko), byl římskokatolický kněz, básník, teolog a benediktinský mnich, politický vězeň, opat a později i arciopat břevnovského kláštera a také přítel a zpovědník Karla Kryla. Jeho básnické dílo je dostupné v konvolutu Život upřen do středu. Paměti s názvem Dvanáct zastavení vyšly poprvé v roce 1992 a vzbudily takový čtenářský zájem, že se od té doby dočkaly už několik dalších vydání. […]

Ukázky z publikace ZDE

Studie byla publikována v časopise Česká literatura, č. 6/2011. K tématu viz též ZDE.

Seminář připravil Robert Kolár Práce s textem Konstantina Biebla viz též ZDE.

Z anotace: Jednou z možností, jak žákům a studentům zpestřit ne vždy úplně zábavné online vyučování, je pozvat si do hodiny vědce. Nabídky českých výzkumníků už využily desítky učitelů v České republice. První cenné zkušenosti s „vpádem do výuky“ nasbírali například geofyzik Petr Brož nebo popularizátor astronomie Pavel Suchan. Princip je jednoduchý. Učitelé, kteří projeví zájem o účast vědce či vědkyně na výuce, se na něj nebo na ni obrátí […]

Dotaz:Jak určit větný člen ve sklepě ve větě Mluvili o člunu ve sklepě?  Určila bych /ve/ sklepě jako přívlastek neshodný, ale pokud porovnám pád, číslo a rod řídícího členu a členu závislého, tak se shodují, což je znak přívlastku shodného. Paní M. L. Odpověď ASČ:K tomuto zajímavému jevu se většina příruček příliš nevyjadřuje. Výjimkou je renomovaná publikace Čeština – řeč a jazyk (M. Čechová a kol., ISV, 2. vydání, 2000). Za […]

Matoušův kamarád Ondra Kabát nezvládá v sedmé třídě distanční výuku. Nebo ne nezvládá – on na to totálně kašle. Jeho rodiče jsou rozvedení a on je ve střídavé péči. A ani jeden z těch rodičů není zrovna studijní typ. Jeho matka Gábina má poštovní průmyslovku s nástavbou, otec je vyučený topenář, ale dělá automechanika, má autodílnu. Pro otce je škola to úplně poslední. K čemu škola? Kluk půjde dělat k němu do dílny a hotovo. Na škole nezáleží. Gábina […]

„Vnímat Woolfovou jako nějakou „éterickou poruchu spektra“ je ovšem nesmysl. Ve skutečnosti to byla cílevědomá žena, která nejenže se prosadila v mužské společnosti, ale měla dost sebevědomí na to, aby vedla rozsáhlé polemiky s vůdčími osobnostmi tehdejší literární scény.“ Více na stránkách časopisu Host.