Na prahu prázdnin se těším z drobných žákovských pozorností typu sluníčka s nonsensovými veršíky nebo také žákovských slibů ohledně změny přístupu k plnění školních povinností (někdy nevyvanou s letními prožitky), rozdávám darované sladkosti a přeji sobě i kolegům plnou relaxaci psychickou a fyzickou, pohodové, naplněné a zdravé léto. Protože si ale školství a vzdělávání de facto žádnou dovolenou vzít nemůže, přemýšlím o tom, s čím bych se za několik týdnů […]

Z blogu na Aktuálně.cz: Návrh svobodné volby tvaru příjmení žen je „genderově nevyvážený, neboť mužům nedovoluje zvolit si příjmení v ženské podobě“, například Miloš Vystrčilová, stěžuje si senátor Michael Canov. (…) Vraťme se ke kořenům věci. Příjmení, dříve příjmí vznikala podle toho, čí byl, jak se choval, jak vypadal, čím se stal známým, kde žil, jaké řemeslo měl muž: Petřík (syn Petra), Benda (podomácku Benedikt), Hrubec (hrubého vystupování), Bříza (štíhlý, […]

Lingvistka Klára Trsková z Ústavu pro jazyk český AV ČR se ve svém výzkumu zaměřuje na hodně netradiční téma: mluvu českých raperů. V podcastu A / Věda na dosah zjistíme, co znamená někoho dissovat, jak si nejlépe zaflausit nebo kdy je dobré draulit jako bauch. Dozvíme se také, z jakého důvodu čeští rapeři raději sáhnou po anglickém než našem vulgarismu a proč už nepaří v partě, ale v crew.    

Kurikulum češtiny jako druhého jazyka pro základní vzdělávání a další materiály z Portálu podpory pedagogických pracovníků vzdělávajících děti/žáky cizince

Haiku z haiku Volně inspirováno verši z Mléčné dráhy (antologie z japonských básníků haiku XVII. a XVIII. století) v překladu Alfonse Bresky. Citace z Mléčné dráhy (včetně jmen a životních dat) jsou uvedeny kurzivou. Nové texty jen tu a tam replikují obrazy a myšlenky původních haiku. Cílem nebyly kopie, nýbrž samo zastavení a prolnutí cest. Jokoi Jajú 1701–1783 Hodiny Větrný zvonek ztich; letní vedro sálá z tikání hodin. Větrný zvonek Zval kdos […]

Takhle zabalenou čokoládu dnes češtináři asi nedostali, ale pevně věřím, že nějakou pěknou výslužku – třeba v podobě žákovy radosti z poznání – si ze školy odnášejí všichni. Nejen kolegům, ale všem našim čtenářům přejeme pohodové, naplněné a zdravé letní dny!

Nestačilo ale číst si Ferlinghettiho básně někde o samotě nebo večer před spaním, ne, scházeli jsme se kvůli nim, předčítali si, je nahlas a učili se je nazpaměť, deklamovali je. Více v časopise TVAR

„Rožinkes mit mandlen“, tedy Rozinky s mandlemi, je známá jidiš ukolébavka, která snad až trochu pateticky alegorizuje jazyk jidiš a život Židů ve východní Evropě jako něco sladkého a hořkého zároveň. Jidiš poezie první poloviny 20. století, která z prostředí „rozinek a mandlí“ vzešla, byla modernistická, experimentální, romantická i politická a pro mnohé jidiš básníky a básnířky představovala nový způsob vyjádření jejich židovské identity. (…) Holokaust moderní jidiš poezii téměř zničil, i tak se jí ale podařilo přežít až do […]

Jak směšné nám dnes připadají středověké hádky o to, kolik andělů se vejde na špičku jehly! Jak zvláštní nám dnes přijdou časy, kdy se celé armády zabíjely kvůli rozdílu dvou veršů ve vyznání víry. Byly to přece spory o nic. Horkým bojištěm dneška je naopak vážná otázka, koho máme nazývat ženou. Samozřejmě i mužem, ale žena – jako v prostředí patriarchátu odvozené, druhé pohlaví – je pro názorné předvedení problému vhodnější. Všechno, […]