„Problematika klasifikace vedlejších vět patří již tradičně k základním jazykovým jevům roviny syntaktické probíraným ve školní výuce českému jazyku. Spolu s určováním větněčlenské platnosti jednotlivých nevětných výrazů je dokonce učivem stěžejním. V poslední době stále častěji slyšíme z mnoha stran (a to i ze stran učitelů českého jazyka) námitky, že jde o pouhé „nálepkování“, formální zatěžování žáků a zbytečné učivo. Ano, tyto námitky mohou být často skutečně oprávněné, pokud výuka […]

Dvěma pracemi se vracíme k loňským žákovským či studentským reflexím tématu, jemuž nebylo možné se vyhnout ani v češtinářské výuce. Václav Kubáč, v čase vzniku práce žák 3. ročníku Gymnázia Roudnice nad Labem, fejetonisticky shrnul, co nového přicházelo s „dobou covidovou“. Eliška Jaworská, tehdy žákyně kvarty Gymnázia Ústavní v Praze, popsala osobní zápolení s negací, již epidemie vnášela do života dětí.

Článek se zabývá klasifikací příslovečných příčinnostních vedlejších vět podle podřadicích příčinnostních spojek: příčinné (protože, poněvadž, jelikož, ježto), účelové (aby), podmínkové (jestliže, kdyby, -li, pakli, jestli, pakliže), přípustkové (ač, ačkoli, přestože, třebaže, jakkoli, i když, i kdyby, byť), účinkové (že, aby, až, takže). Autor dále klasifikuje příčinnostní věty se spojkami že, aby, které získávají příčinnostní význam v kooperaci s výrazy v řídící větě (proto; tak; díky tomu; z toho důvodu; kvůli […]

Z blogu na Aktuálně.cz: Nevím o učiteli, který by si přál návrat k déletrvající distanční výuce. Nepřeje si to ani valná většina dětí. „Školský lockdown je přesto logické řešení: jednak jsou školáci ohrožená a zasažená skupina, z níž se virus šíří do rodin, jednak na rozdíl od průmyslu distanční výuka sice zavírá školní budovy, ale pořád znamená pokračování výuky, nikoli zastavení vzdělávání. Školy jsou dnes v úhrnu na tuto výuku mnohem lépe připraveny, většina z […]

K metodickým materiálům Další autorčiny aktivity podporující čtenářství a psaní viz rubriky na jejím webu

(…) Tolkien ani Lewis nikdy nedostali Nobelovu cenu za literaturu. Přesto právě oni vytvořili díla, která v paměti světa zůstanou, když už J.-M. G. Le Clézio (Nobelova cena 2008) nebo Louise Glücková (2020) budou zajímat jen zapálené literární historiky. A to není všechno. Čtyři roky poté, co Lyotard pohřbil velká vyprávění, začal Terry Pratchett vydávat knížky o Úžasné Zeměploše. Půvabně parodické útržky z dějin svérázného fantasy světa se staly nejprodávanějšími knihami […]

Roman Krištof do Almanachu přispěl souborem říší jíti, komponovaným z devatenácti pásem básní z let 2019a 2020. Rozhovor s autorem pro časopis Tvar. Almanach vzniká ve spolupráci s Vysokou školou kreativní komunikace.

Článek vyšel v časopise Český jazyk a literatura, č. 4, roč. 2020-21 K přechylování

„Představili jsme několik konkrétních nedostatků či chyb různých kategorií, které se objevily v učebnicích, jež jsme recenzovali. Je úlohou recenzenta tyto problémy identifikovat, pokud si jich nepovšimli nebo si jich nebyli vědomi sami autoři. Zároveň je přirozené, že se recenzenti a autoři pokaždé neshodnou na podstatě problému či na tom, zda se vůbec o problém jedná, vzhledem k odlišným oborovým, oborově didaktickým i koncepčním východiskům. Vždy je však třeba respektovat […]