Soustředím se, či budu se soustředit? Z článku v časopise Naše řeč, ročník 94 (2011), číslo 3, s. 134-141: „Výše jsem prokázal, že způsob vytvoření slovesa soustředit (se) nijak neimplikuje jeho dokonavost, poněvadž při jeho vytváření došlo k připojení předpony sou-, jíž nelze přisoudit perfektivizační schopnost. To platí i pro dřívější období vývoje českého jazyka. Sloveso soustředit (se) nebylo a není – na rozdíl od prefigovaných sloves odvozených pomocí nedlouhé slovesné předpony[12] – vázáno, poutáno způsobem svého […]

Dotaz:Mám problém ohledně spojky než. Je-li to spojka (až na archaické výjimky) podřadicí, jak může připojovat několikanásobný (tj. souřadně spojený) větný člen, jak tvrdí ÚJČ?Příručka ÚJČ: „Věty, v nichž jsou spojkou než spojeny dva nerozvité přísudky nebo přísudky rozvité společným větným členem při stejném podmětu, lze chápat jako spojení složek několikanásobného přísudku a psát je bez čárky: Víc ležel než seděl, nebo jako souvětné spojení dvou vět a psát je […]

Z článku na webu Heroine.cz: Tento článek nemá ambice stát se univerzálním návodem, jak naučit děti číst v digitálním světě, ale spíš nabízí cesty, jak v očích vašeho potomka udělat ze čtení příjemnou činnost. Dokonce takovou, která může konkurovat koukání na filmy nebo paření gamesek. Začněte brzo A to opravdu brzo, klidně dřív, než vaše dítě začne chodit. Leporel je na knihkupeckých pultech dost, s textem i bez něj nebo […]

Ze sloupku v časopise Vesmír: Znáte ministerstvo neziskovych organizaci? Jeho utajenou existenci odhaluje přepis jednoho dubnového vysílání Radiožurnálu: „představitelé ministerstva neziskových organizací nebo Akademie věd mluvili taky o přípravě státní energetické koncepce“. Samozřejmě že je to nesmysl, prostě tam chybí čárka. Ministerstvo neziskovych organizaci funguje jen ve větě vytažené z jejího reálného okolí – hned předtím bylo totiž zmíněno ministerstvo průmyslu a obchodu. I když forma selže, kontext obvykle znepravděpodobní většinu potenciálních interpretací natolik, že si v komunikaci […]

Z úvodu doprovodného článku na webu Českého rozhlasu: O frázích, slovních jalovostech, výplních a o floskulích si Lucie Výborná povídala s překladatelem Vladimírem Fuksou a učitelem češtiny Jiřím Podzimkem, který s úsměvem říká: „Když začínáme všechny rozhovory otázkou „Jak se máš“, existuje díky Františku Němcovi a jeho Soudničkám univerzální odpověď, kterou používám: ‚Žiji v celkem rytmickém tempu se svými ideály, až na to, že občas v sladkých snech skrápím slzami utrhaná kvítí prchlých přeludů.‘ A to vykostíte […]

Z webových stránek projektu: „Korektor byl vyvíjen v rámci projektu TL02000146 Webový pravopisný, gramatický a typografický korektor v programu ÉTA TA ČR (2019–2022). Na jeho realizaci se podílel tým autorů z Ústavu českého jazyka Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR a Ústavu teoretické a komputační lingvistiky Univerzity Karlovy. Aplikačními garanty projektu byly společnosti Seznam.cz (2019–2021) a Wikimedia ČR (2021–2022).“ Více o korektoru Co korektor umí

Karolína Zoe Meixnerová je známá především jako autorka podcastu Literární hysterie. „Zamilovala jsem sed o Karla Havlíčka Borovského,“ říká v rozhovoru pro Radio Wave. V doprovodném článku se pak uvádí: Ovlivní nás, když známe životy těch, jejichž knížky čteme? „Když Boženě Němcové umřel nejstarší syn, upadla do depresí, přestala se o sebe starat, vypadalo to s ní bledě. V té době ale začala psát Babičku, vrátila se tak do období, kdy […]

Z článku na webu filmvychova.cz: Výuka audiovizuální a filmové výchovy na českých školách vzrostla. Do osnov ji zahrnují v současnosti čtyři procenta základních škol (44 z 1 219 škol). U gymnázii je to dokonce osmnáct procent (21 škol ze 118). Nejčastěji se výuce filmu věnují učitelé v obcích nad pět tisíc obyvatel. Ukázaly to výsledky výzkumu mapujícího, jak si na českých školách vede filmová výchova. Za měřením stojí výzkumný tým Terezy Czesany […]

Článek v časopise Naše řeč (1994, č. 4) poukazuje na problematičnost užívání pojmu „sexuální harašení“: Troufáme si tvrdit, že to ještě nemusí být feministický přístup, uvědomujeme-li si negativní vliv překladu sexual harassment jako sexuální harašení na dobré jméno odborné literatury. Chceme tím poukázat na nebezpečí situace, kdy autor pod vlivem vlastních postojů a hodnocení, souvisejících mj. s daným kulturním zázemím, může podcenit ironizující výsledek nevhodného překladu a způsobu přebírání cizích pojmů. Je však třeba […]