Dotaz:Ráda bych Vás požádala o pomoc s určením větných členů ve větě: Neustále se učit do školy mě nebaví. Jde mi především o to, zda výraz do školy, který se váže k infinitivnímu podmětu učit se, lze určit jako přívlastek neshodný, nebo jako předmět, nebo snad jako příslovečné určení místa (?). Stejně tak výraz neustále – jde o neshodný přívlastek, nebo o příslovečné určení způsobu, a to míry?A je vůbec možné, […]

Článek přináší základní popis dané formy výukové činnosti; jako konkrétní příklad využívá hodin zaměřených na téma vypravěče a vypravěčské perspektivy. Jiří Hrabal: Jak rozumět literárnímu vyprávění? Příručka ke vzdělávacímu cyklu Učíme se příběhem

24.8.2022VYŠLO NOVÉ ČÍSLO ČASOPISU SLOVO A SLOVESNOSTV novém čísle Slova a slovesnosti (roč. 83, 2022, č. 3) analyzuje František Tůma tematické přechody v dyadické interakci mezi studenty. Alla Arkhanhelska se zabývá proměnami užívání frazému nastupat’ na grabli v ruském mediálním diskurzu v letech 2000–2019. Marek Jakoubek shrnuje přínos Jiřího Lípy (1928–2020) československé a světové romistice. Kompletní obsah čísla naleznete zde.Zobrazit více  16.8.2022ŽIVA: GREGOR JOHANN MENDELLetošní dvousté výročí narození Gregora Johanna Mendela připomínají nejrůznější akce. Jazykový koutek Anny Černé v posledním čísle Živy nabízí vysvětlení, proč je může […]

novému ránu rožnem svícije neznámé a nemá tvářejak anděl v dřevu lípy spícía čekající na řezbáře někdy se anděl na nás hněváanděla máme každý svéhoa naděje má z buku křídlaa srdce z dřeva lipového (Naděje s bukovými křídly) Letos (7. února 1922) se v moravských Vnorovech narodil jeden z nejvýznamnějších českých/moravských básníků druhé půle dvacátého století – Jan Skácel. K tomuto výročí jsme se pokusili soustředit na jednom místě alespoň […]

V srpnovém předstihu publikujeme starší článek z Metodického portálu RVP, jako podnět k zamyšlení k diskusi: Inspirativním způsobem jsou žádoucí atributy osobnosti učitele formulovány v tzv. big five. Řečenou „velkou pětku“ tvoří inteligence, svědomitost, extroverze, pozitivní emocionalita a přívětivost (kterou by bylo možné propojit s autenticitou učitelovy osobnosti). Zásadní problém školy je v motivaci vychovávaných a vzdělávaných. Učitel motivuje především svou osobností, tím, jak na žáky působí. Zapomeneme na 90 % toho, co jsme si […]

„V den třicátého výročí osobního života dostal Voščev výpověď z malého mechanizačního podniku, kde si zajišťoval prostředky pro své bytí. V propouštěcím listu mu psali, že je odvolán z výroby v důsledku nárůstu své nevýkonnosti a zádumčivosti uprostřed všeobecného pracovního tempa.“ Takto se otevírá zásadní, vizionářské dílo ruské literatury, v němž autor – v návaznosti na svůj předchozí počin, román Čevengur – už na přelomu 20. a 30. let postihl […]

Z facebookových návratů k 21. srpnu 1968 jsme vybrali a do jednoho příspěvku spojujeme dva texty vznikající nezávisle na sobě. V prvním z nich bohemista Jan Wiendl připomíná tvorbu a pohnutý osud básníka, dramatika a překladatele Václava Renče, v druhém se germanista Roman Kopřiva znovu věnuje vztahu německého básníka Reinera Kunze k Česku, zejména k veršům Jana Skácela. Jan Wiendl o Václavu Renčovi; foto zde. Jan Wiendl: Psát okem na […]

(…) I rozprostírá se ticho za námi jako nezaseté pole. I rozprostírá se němota jako studny plné kamení. A možná, že to je právě ono – náš strach, naše bezvěrství, to vysvětluje prudké mlčení hořkých svědků, kteří to všechno viděli, jsou to oni, kdo má svědčit, zpěvem označit vrahy, hlasem naplnit právo. Musí se odehrávat setba půlnočního zvuku, musí se vytvářet přelud ranního zpěvu. Je to tak znepokojivé. Neboť je […]

Ze sloupku v časopise Vesmír: Čeština je krásná a bohatá, tvrdívá se v předmluvách zábavně-naučných knížek pro laickou veřejnost, v mediálních rozhovorech s nositeli národní kultury i v parlamentu. V čem tkví ono bohatství češtiny? Odhaduju, že jeho velkou část v myslích a emocích lidí tvoří vedle krásných slov hlavně přehršel vyjadřovacích prostředků umožňujících jemnou volbu pro nesčetné odstíny komunikačních situací. Je však každá distinkce automaticky přínosná? Čeština kdysi mívala dva neurčité slovesné tvary – vedle infinitivu (např. píti) i supinum […]