Z autorova blogu na Aktuálně.cz: Nejrozumnějším řešením v danou chvíli je víceletá gymnázia nerušit, ale současně je zeštíhlit a také výrazně zlepšit výběr žáků; koncepční řešení nechť je učiněno na základě dalších výzkumů a fundované diskuse. (…) Nyní relevantní důvody proti rušení VG:Prvním z nich je, že nadaní žáci se na VG ocitají v podnětnějším prostředí a obecně v prostředí lépe uzpůsobeném práci s nimi. Zastánci rušení VG proto hovoří o […]

V letošním roce se na serveru Youtube a sociální síti Facebook začala objevovat dokumentární videa věnovaná „histórii alternatívnej kultúry Západu“. Autorem videí je Michal Pekár. Trailer k cyklu je zde.

Z newsletteru ústavu pro jazyk český AV ČR: Proč říkáme jedu na Slovensko, jsem na Slovensku, ale jedu do Slovinska, jsem ve Slovinsku? Jak vysvětlit cizinci, že pražské čtvrti Podolí a Smíchov pojíme s rozdílnými předložkami, přestože obě leží na vltavských březích? Opravdu musíme platit na pokladně? Jazykový koutek Anny Černé ve 3. čísle Živy si všímá konkurence předložek v/do a předložky na ve spojení se zeměpisnými jmény i se substantivy s obecným významem.Zobrazit více

Z doprovodného textu na webu Českého rozhlasu: Divadlo Járy Cimrmana slaví 55. narozeniny a Radiožurnál společně s ním. Principál scény Zdeněk Svěrák exkluzivně načetl svůj deník, do kterého si od října 1966 zaznamenává zásadní milníky z historie souboru. Společně s redaktorem Tomášem Malečkem jich sedm vybral a vznikl tak unikátní seriál pohlížející na historii jednoho z nejznámějších českých divadel zase trochu jinak. Další epizody zde, zde, zde, zde, zde a zde. Cimrmanovský a svěrákovský […]

Dotaz:Ráda bych Vás požádala o pomoc s určením větných členů ve větě: Neustále se učit do školy mě nebaví. Jde mi především o to, zda výraz do školy, který se váže k infinitivnímu podmětu učit se, lze určit jako přívlastek neshodný, nebo jako předmět, nebo snad jako příslovečné určení místa (?). Stejně tak výraz neustále – jde o neshodný přívlastek, nebo o příslovečné určení způsobu, a to míry?A je vůbec možné, […]

Článek přináší základní popis dané formy výukové činnosti; jako konkrétní příklad využívá hodin zaměřených na téma vypravěče a vypravěčské perspektivy. Jiří Hrabal: Jak rozumět literárnímu vyprávění? Příručka ke vzdělávacímu cyklu Učíme se příběhem

24.8.2022VYŠLO NOVÉ ČÍSLO ČASOPISU SLOVO A SLOVESNOSTV novém čísle Slova a slovesnosti (roč. 83, 2022, č. 3) analyzuje František Tůma tematické přechody v dyadické interakci mezi studenty. Alla Arkhanhelska se zabývá proměnami užívání frazému nastupat’ na grabli v ruském mediálním diskurzu v letech 2000–2019. Marek Jakoubek shrnuje přínos Jiřího Lípy (1928–2020) československé a světové romistice. Kompletní obsah čísla naleznete zde.Zobrazit více  16.8.2022ŽIVA: GREGOR JOHANN MENDELLetošní dvousté výročí narození Gregora Johanna Mendela připomínají nejrůznější akce. Jazykový koutek Anny Černé v posledním čísle Živy nabízí vysvětlení, proč je může […]

Kategorie: Jazyk a jazykověda

novému ránu rožnem svícije neznámé a nemá tvářejak anděl v dřevu lípy spícía čekající na řezbáře někdy se anděl na nás hněváanděla máme každý svéhoa naděje má z buku křídlaa srdce z dřeva lipového (Naděje s bukovými křídly) Letos (7. února 1922) se v moravských Vnorovech narodil jeden z nejvýznamnějších českých/moravských básníků druhé půle dvacátého století – Jan Skácel. K tomuto výročí jsme se pokusili soustředit na jednom místě alespoň […]

Kategorie: Články, Skácel Jan

V srpnovém předstihu publikujeme starší článek z Metodického portálu RVP, jako podnět k zamyšlení k diskusi: Inspirativním způsobem jsou žádoucí atributy osobnosti učitele formulovány v tzv. big five. Řečenou „velkou pětku“ tvoří inteligence, svědomitost, extroverze, pozitivní emocionalita a přívětivost (kterou by bylo možné propojit s autenticitou učitelovy osobnosti). Zásadní problém školy je v motivaci vychovávaných a vzdělávaných. Učitel motivuje především svou osobností, tím, jak na žáky působí. Zapomeneme na 90 % toho, co jsme si […]