Když se natěšený čtenář náročné lyriky rozhodne otevřít Máj, čeká ho překvapení. Než se dostane k legendárnímu rozjezdu „Byl pozdní večer – první máj – / večerní máj – byl lásky čas“, objeví jiné verše. Podivnou čtyřslokovou báseň, která následuje hned za věnováním pekařskému mistru Hynku Kommovi a začíná slovy: „Čechové jsou národ dobrý! / Nešťastný, jenž v nouzi lká, / nechť se k Čechovi obrátí, / ten mu rychlou pomoc dá…“ Podobné hurávlastenecké deklamování tvoří i zbytek […]
Rozhovor s Janem Musilem o středoškolské výuce literatury, zejména poezie. Publikováno na webu H7O: Máš pocit, že poezie představuje překážku? Překážku podle mě poezie nepředstavuje, ba naopak, jen je o ní složitější mluvit. Myslím totiž, že jsme obecně naučení mluvit o příběhu. Jednoduše proto, že v každodenním životě svoje vnímání cvičíme převážně na narativní próze, velmi často také na filmech nebo seriálech. To zvládneme z gauče. Za poezií si ale musíme dojít. Nemusí jít o autorské čtení, […]
O projektu Ukázka: Kolečko – fúrik Jan Nejedlý: Pár slov o slově kolečko Na mysli máme zahradní kolečko, klasické dopravní nářadí s jedním kolem a dvěma držadly. Výraz, který uvádí už středověký Klaretův Bohemář, je snem dialektologů, křížovkářským evergreenem a důkazem babylónského zmatení jazyků v jednom. V češtině totiž existuje nejméně dvacítka značně rozdílných ekvivalentů pro toto bohulibé náčiní, z nichž téměř každý má ještě různé hláskové varianty. Viz kotouč, kortouč, táčky, tůčko, radvanec, šajbtruhla, kolec, kolca, samokol, kolmaha, korba, korbice, káry, lubárna, šupchorna atd. Některé obraty byly převzaty z němčiny, polštiny […]
Z článku na webu medium.seznam.cz: O rodném jazyce se ve veřejném prostoru často hřímá. Zaznívají varování před novotami či politicky motivovaným úpadkem. Přední čeští odborníci přemýšlejí, kde se v nás bere stres z mateřštiny, kdy se z ní radují a jestli druhé soudí kvůli hrubkám. (…) doc. Mgr. Jan Chromý, PhD., Ústav českého jazyka a teorie komunikace FF UK Kde myslíte, že se v mnoha lidech bere posvátná hrůza z rodné řeči? Tohle je dost komplexní věc. […]
„PETR BORKOVEC je spisovatel a překladatel, MATYÁŠ HAVRDA je akademik směřující svůj zájem mimo jiné k pozdně antické filozofii a společně překládají antické tragédie. Jaké události svedly jejich odborné cesty dohromady? Jak společný překlad probíhá a jaká byla práce na Bakchantkách, které v režii Jana Friče uvede Činohra ve Stavovském divadle? O tom s nimi hovořila dramaturgyně inscenace Nina Jacques.“ (Anotace rozhovoru na stránkách Národního divadla) Z rozhovoru: Jak probíhala práce na překladu Bakchantek? MATYÁŠ: Moje práce je hlavně badatelská. Seženu si hlavní edice, komentáře a další doplňující […]
Program a anotace přednášek jarního běhu Kruhu přátel českého jazyka. Program čítá 12 položek, mj. 22. 2. Katarína Džunková (Ústav východoevropských studií FF UK) ‒ Martin Odler (Český egyptologický ústav FF UK) Staroegyptská milostná poezie – české překlady a aktuální slovenský překlad 15. 3. Jiří Trávníček (Ústav pro českou literaturu AV ČR) Čtení dnes – hledá se nová mise 12. 4. Ondřej Bláha (katedra bohemistiky FF UP) Čeština […]
Pavel Štěpán (ÚJČ AV) se v rozhovoru pro Radiožurnál a v pořadu ČRo Vltava Akcent v souvislosti s šířící se mediální praxí nepřechylování cizích ženských příjmení vyjadřoval k výhodám a nevýhodám takového užívání češtiny.
27.1.2023KONFERENČNÍ REFLEXE TŘÍ VELKÝCH BOHEMISTŮNa rok 2023 připadají výročí odchodu tří významných osobností pražské bohemistiky. Ve spolupráci s Filozofickou fakultou a Pedagogickou fakultou UK připravujeme na 8.–10. listopadu 2023 vzpomínkový večer a vědeckou konferenci Paměť oboru: Šmilauer – Hausenblas – Stich 2023. Návrhy konferenčních referátů nebo vystoupení na vzpomínkovém večeru lze zasílat do 28. února. Více informací najdete zde.Zobrazit více 20.1.2023ETYMOLOGICKÝ SLOVNÍK JAZYKA STAROSLOVĚNSKÉHO JE DOKONČENKoncem roku 2022 vyšel poslední, 21. sešit Etymologického slovníku jazyka staroslověnského, obsahující rejstříky […]
Přinášíme další příspěvek věnující se chystané novele zákona o pedagogických pracovnících; citujeme z článku, jehož autor je předsedou Asociace didaktiků dějepisu. V návrhu novely zákona o učitelském studiu je díra jak trám. Hrozí, že prostředky na vzdělávání učitelů potečou mimo dohled státu a dlouhodobě podfinancované fakulty připravující učitele přijdou o schopné lidi. Zákonodárci by měli usilovat o opak. 2. února 2023 má být v Poslanecké sněmovně ČR předložena ke schválení dlouho diskutovaná novela zákona o pedagogických pracovnících. Většina odborníků […]
