Dotaz: Existuje v českém jazyce jasné rozlišení mezi termíny stádo a hejno? Zoologické slovníky jsou nejednoznačné a oba termíny považují za rovnnocenné. Pan J. H. Odpověď ASČ: Slovník spisovné češtiny, který je považován za normativní příručku, liší mezi oběma významy dosti jasně: stádo se vztahuje ke kopytníkům, popř. přeneseně k snadno manipulovatelným lidem, zatímco hejno k ptákům a rybám, i když je v druhém případě ve slovníku uvedena kouzelná alibistická […]
Dotaz: Dnes jsem na portálu Novinky.cz četl článek pana Klause ml., kde napsal tuto větu: Země zažila jedna z nejdelších veder a such. S manželkou máme diskuzi o správnosti množného čísla sucho. Co na tvar such říkáte vy? Pan J. D. Odpověď ASČ: Čeština je jazyk mluvnicky opravdu složitý, takže odpověď zde není úplně snadná. Jde o případ, kdy podstatné jméno je v zásadě nepočitatelné. To jsou substantiva, která za […]
Článek přebíráme ze sborníku: Adam, R. (ed.): Božena Němcová – jazyková a literární komunikace ve středoevropském kontextu. Praha: UK FF, 2007, s. 115–121. Článek ZDE. O vydání Babičky ZDE.
Z našeho archivu (rozšířeno o nové verše a informace o autorovi): Básničky jako schůdky plus pár poznámek Úvod. Pojďme rovnou k věci. Schůdek číslo 1 Stavíme stavíme rozhlednu já z ní daleko dohlédnu a ten spodní kámen nahoru vytáhnem Pro starší batolata? Jakmile je děcko schopno hrát známou hru s rukama, bude ho to bavit. Nebude mu vadit, že rým rozhlednu – dohlédnu je v tomto kontextu diletantský; může být spolu s dospělým čtenářem potěšeno tím, že […]
Z časopisu Český jazyk a literatura: V posledních letech se snad ve všech článcích týkajících se školy a vyučování odvolávají jejich autoři − ať laici, nebo odborníci − na Komenského požadavek „školy hrou“. A vždy si ho vykládají v tom smyslu, že by si děti ve škole měly více hrát, tj. bavit se. Některé školy si „školu hrou“ dávají dokonce do svého názvu, aby naznačily rodičům, že jejich potomek nebude v tomto […]
Co to vlastně je recenze? Je to zpráva od čtenáře určená autorovi? K čemu ovšem budou případné výtky? S knihou sebepeprnější recenzentské jedůvky ani dobře mířené rady už nic nenadělají, jednou je vytištěná a basta fidli. Nebo je snad recenze zprávou od čtenáře pro čtenáře ostatní? O předešlých knihách Daniely Hodrové vyšlo recenzí bezpočet a skoro v každé se mantricky opakuje tvrzení, že jde o dílo náročné, předpokládající čtenáře poučeného. Sečtělého. Intelektuálně […]
Z našeho archivu: Úryvek z povídky Arnolda Nowického In a Landscape (Pro titul použit název klavírní skladby Johna Cage) Země Klavír, pro podbarvení flétna Konec srpna nade vše miloval. Přestože bylo již den po Svatém Bartoloměji, byl horký slunečný den. Asi tak, jako je žena nejkrásnější těsně před tím, než začne vadnout. Krátce se zastavil u potoka, kde si chladil rozpálené nohy a tišil žízeň. Pozoroval barevná šidélka poletující nad […]
Dotaz: Chtěla bych radu, zda ve spisovné češtině je správné používat slovo douhradit. Ve svém zaměstnání často píšu dopisy klientům – dlužníkům a toto slovo používáme. Podle názorů některých kolegů je slovo nespisovné, čeština ho prý nezná. Paní N. Odpověď ASČ: Jde o jazykový jev, kterým se bohemisté zabývají nejméně od devadesátých let minulého století (srovnejte vydodat, prohlasovat, vykomunikovat/zkomunikovat apod.). Čeština je jazyk s doslova fantasticky rozvinutým systémem slovesných vidů, resp. – šířeji pojato – systémem pozměňování významů základových sloves předponami a příponami (koupit-kupovat; koupit-vykoupit/zakoupit/skoupit/odkoupit/přikoupit), občas i s variacemi mluvnickými – neobyčejně […]
