„Ocitáme se v době, kdy se toho kolem knih dost mění. To základní však spolehlivě přetrvává. Kniha je pořád tím, čím byla vždy, tedy uměleckým artefaktem i tržní komoditou. Tento její podvojný status platí nejpozději od doby, kdy povstává čtenářská veřejnost, což se děje — optikou západní civilizace — na konci osmnáctého století. Vztah mezi autorem a čtenářem si v době, kdy čtenářů a s nimi knih rapidně přibývá, vyžaduje nového zprostředkovatele. Ergo, otevírá se prostor pro nový […]
Za šikanu si učitelé mohou sami, tvrdí Tomáš Feřtek hned v titulku svého článku v Respektu, kterým se vyslovuje ke smutným událostem v pražské škole Na Třebešíně. Tuto reakci ze strany „expertů‟ jsem předpovídal hned, jakmile se případ objevil. Jak jinak může reagovat ten, kdo nedávno na stránkách výše jmenovaného časopisu popisoval, jak jsou dnes děti ve školách většinou hodné? Jak jinak může reagovat někdo, kdo za jednu z největších […]
Heslo ZDE. Autorkou hesla je PhDr. Pavla Brožová.
Vzhledem k tomu, že se opakují dotazy k významu slova esej a k charakteristice tohoto slohového útvaru, upozorňujeme na kratší shrnující a vysvětlující článek, který byl v časopise Vesmír (v rubrice Jazykový koutek) publikován již v r. 1994, tedy v době, kdy se u nás pod vlivem anglosaského úzu začal význam slova pojímat šířeji. Článek ZDE.
Slunečník do deště Názvem knížky svých sonetů – Červené paraplíčko – odkazuje Jiří Žáček k prosluněnému „erotickému“ obrazu Josefa Mánesa a zároveň jakoby k lepším časům, které si asi každý nosí v sobě – jako vzpomínku, nebo jako přání. Sentimentem, nostalgií ani drásavými sny však tenhle příjemně kapesní svazek rozhodně nepřetéká. Ani pozérskou zašifrovaností. Být srozumitelný je výsadou básníků, kteří umějí (rozuměj: ovládají řemeslo, ctí jazyk a nechybí jim obraznost a esprit) a […]
Aktualizováno: „Jak vypadá mediální budoucnost literatury? Je jasné, že starosvětská představa obsáhlých esejisticky vystavěných autoritativních kritik pokrývajících téměř vše, co se kde literárně šustne, se důsledně míjí s realitou, kde humanitní vzdělání prudce devalvuje (ano, souvisí to s populární a levnou nadprodukcí absolventů humanitních fakult). Náznaky budoucnosti jsou nicméně různé.‟ Eva Klíčová: Mediálně nepoužitelný endemit, ZDE. „Z dystopií, které se pak zabývají přímo literaturou a knihami, je nejznámější román Raye […]
„Češi patří mezinárodně k nejvýkonnějším čtenářům. Jak to v mezinárodním srovnání vypadá s českými dětmi? Výsledky výzkumu „České děti jako čtenáři“, který proběhl v letech 2013 a 2014, jsme porovnali s vybranými zahraničními výzkumy, které byly provedeny na podobně reprezentativním vzorku dětí — jednalo se například o výzkumy z Velké Británie (2012) a USA (2012). Je možné konstatovat, že základní trendy jsou shodné: jedná se zejména o klesající zájem o čtení mezi dětmi ve věku 11—14 let a vyšší procento pravidelných čtenářek mezi […]
Poslední ze čtveřice úvah terciánů Gymnázia Ústavní v Praze měla při „autorském čtení‟ ve třídě největší bezprostřední ohlas. Na bystré, hravě groteskní či lehce provokativní nápady Karolíny Suskové jsou její spolužáci zvyklí, přesněji – těší se na ně. Ne všechny v psané podobě vyjdou tak, jak si autorka představovala, ale při četbě jejích prací se češtinář nikdy nenudí. Mnoho lidí píše úvahy o závažných problémech lidstva, například jestli bylo dřív […]
Fantastické, anti-realistické či surrealistické povídky spisovatelky, která je jednou z průkopnic čínské avantgardní literatury 2. poloviny 80. let 20. století, jsou plné fyzické špíny a chladu na rovině mezilidských vztahů a „nočních můr“, jež jsou fascinujícím, chvílemi hororovým, jindy až groteskním představením, které se neodehrává za zrcadlem, ale spíš v jeho odrazu. Její eseje o literatuře, umění a životě nekompromisního čínského spisovatele pak obecně ilustrují autorčin navýsost specifický přístup k tvorbě. Povídka […]
