„Umřela a ani jsme si toho nevšimli. Kdo? Zpráva bez obrázku. Velké internetové portály už nepublikují zpravodajství tvořené jen slovy, zprávu bez obrázku na nich prostě nenajdete. (…) Obrázky vyrábějí autenticitu. Slova si může vymyslet, kdo chce a jaká chce, fotka ale nelže. Textům jsme přestali věřit, proto už i podvědomě potřebujeme ke zprávě obrázek, byť úplně mimoběžný. Editoři jednotlivých serverů dokážou ze zkušenosti poznat, které sním ky přitáhnou ke čtení, a vybírat si […]
Dotaz: V posledních letech se v politice často používá slovo samosprávný – samosprávný celek, vyšší územně samosprávné území atd. Stále se s tím nemohu smířit, protože cítím, že logičtější je výraz samosprávní, který má přímou souvislost se správou. Můžete mi sdělit, co je správné, a proč a kdy došlo k používání tvaru samosprávní? Pan J. M. Odpověď ASČ: Jak na našem webu opakovaně upozorňujeme, poradna Asociace češtinářů (ASČ) je určena pro dotazy problematické, tj. […]
„(…) školská komunikace je prostředím pro edukaci – tedy prostředím, v němž je „učící se“ veden učitelem k získání vědomostí a sociálních kompetencí. Oba cíle jsou v průniku (…). Je tedy třeba počítat s možností, že si výrazové prostředky a strategie zde osvědčené (a třeba i nesprávně tolerované) komunikant osvojí jako trvalou součást své řečové kompetence.“ Ze závěrečného shrnutí studie Evy Höflerové věnované školské komunikaci: In ULIČNÝ O.; SCHNEIDEROVÁ S. (ed.). […]
Znovu se vracíme k textům vytvořeným ještě v průběhu loňského školního roku, tentokrát povídkou Terezy Vykypělové, dnes už kvartánky Gymnázia Ústavní v Praze. Autorka se hlásí k volné tematické inspiraci vlastní (velmi bohatou) četbou, nicméně příběh-zpověď dospívajícího v životní krizi napsala osobitě a s citem pro kompozici vypravování i výběr jazykových prostředků. Povídka zde. Starší fejeton Terezy Vykypělové.
Křest knih Sofie poznává svět a Vendelín a Josefína proběhne 18. 9. od 14.30 hod. v Divadle D21. Pozvánka ZDE.
Propadání je k ničemu. Nepřináší žádný prospěch. Nikomu. A vůbec to nesouvisí se známkováním, protože to je – jak se říká – jiný příběh. Na jinou úvahu. Kompletní text zde. Anketa Učitelského profesního sdružení ZDE.
Jeden ze zásadních textů vztahujících se ke kodifikaci: Martin Beneš, Martin Prošek, Kamila Smejkalová: Kodifikace a její role v současné společnosti. In ULIČNÝ O.; SCHNEIDEROVÁ S. (ed.). Studie k moderní mluvnici češtiny 2. Komunikační situace a styl. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013, s. 15-24
S loňským školním rokem se jedna ze sekund Gymnázia Ústavní rozloučila slohovou prací se zadáním „Škola (či její část) – popis a/nebo líčení“. Jednám ze sympatických textů probouzíme z letního spánku příslušnou rubriku a věříme, že se vbrzku začne plnit čerstvými žákovskými počiny. Jaké to může být Za školou vylíčila Veronika Krejcárková.
„Víte, jak se těšily na školu Děti z Bullerbynu a proč dávala Pipi Dlouhá punčocha za příklad školy v Argentině? Pamatujete si, jak se jmenoval šprt v Bylo nás pět nebo co mohl dostat Tom Sawyer za deset žlutých lístečků? A jak to dopadlo s Velnerem, žákem neblahým?“ Další zábavně-popularizační test Zuzany Hronové na Aktuálně.cz.
