Dotaz:
V posledních letech se v politice často používá slovo samosprávný – samosprávný celek, vyšší územně samosprávné území atd. Stále se s tím nemohu smířit, protože cítím, že logičtější je výraz samosprávní, který má přímou souvislost se správou. Můžete mi sdělit, co je správné, a proč a kdy došlo k používání tvaru samosprávní?
Pan J. M.

Odpověď ASČ:
Jak na našem webu opakovaně upozorňujeme, poradna Asociace češtinářů (ASČ) je určena pro dotazy problematické, tj. takové, které normativní příručky buď neřeší, nebo je vysvětlují natolik složitě, že tápe nejen laik, ale i aprobovaný učitel-češtinář; zároveň pomáháme s dotazy týkajícími se didaktické aplikace složitějších jazykových, stylistických i literárních jevů při výuce českého jazyka na školách.
Stačí letmé nahlédnutí do základní normativní příručky, Slovníku spisovné češtiny, aby tazatel našel odpověď: spisovný je tvar samosprávný.
Odkdy došlo došlo k užívání tvaru *samosprávní (pozn.: hvězdička označuje v lingvistice tvar nesprávný či historicky nedoložený), skutečně nevím. Nejistota uživatelů zde nastává zjevně v důsledku existence významově rozlišujících zakončení -ný/-ní, např. ve dvojicích trestný (čin) versus trestní (právo)nájemný (dům, vrah) versus nájemní (vztah, smlouva): v prvním případě ve významu: „trestatelný, najímatelný“, ve druhém „týkající se práva, právně zakotvený“. Podobně je tomu u dvojic živelný (útok, jednání) – živelní (pohroma), zábavný (člověk) – zábavní (park) aj.
Všechny tazatele prosíme, aby v podobných případech nejprve nahlédli jak do normativních příruček (Slovník spisovné češtiny, Pravidla českého pravopisu, Internetová jazyková příručka /prirucka.ujc.cas.cz/), tak do Českého národního korpusu (https://www.korpus.cz).
V dotazovaném případě zjistíme, že v ČNK drtivě převažuje spisovný tvar samosprávný.

PhDr. jiří Kostečka, Ph.D.
ASČ

P. S. Opakovaně tedy prosíme tazatele, aby se nejprve pokusili nalézt odpověď na svoje dotazy v uvedených normativních příručkách. Jde tu koneckonců i o budování jazykové kultury národa. Skutečně problematické dotazy rádi zodpovíme, v případě nutnosti vždy po konzultaci s vrcholovými bohemistickými pracovišti České republiky, s nimiž spolupracujeme. Ještě jednou: to se týká dotazů nejen jazykových – náš tým posoudí expertně i slohové práce žáků a zodpoví též didaktické dotazy z oblasti literární vědy.

2 komentáře.

  1. Jan Štěpnička napsal:

    Vážení budoucí kolegové,
    v září tohoto roku bych měl nastoupit jako středoškolský učitel. Rád bych si výuku začal plánovat tak, aby se vše stíhalo (ano, vím, zřejmě utopický plán). První, co mě napadlo, aby vše probíhalo podle plánu, je fakt, že poslední pololetí před maturitou je věnováno opakování a přípravě k maturitní zkoušce. Z toho důvodu bych rád vměstnal literární výchovu ve všech jejích aspektech do tří a půl roku. Z toho plynou následující otázky:
    1) Máte zkušenosti s takovým přístupem k výuce?
    2) Je to reálná praxe, že se v maturitním ročníku po Vánocích již nic nového neprobere?
    3) Pokud se tak děje, upravujete si podle toho výuku, nebo probíráte novou látku dál bez ohledu na maturitu a opakování věnujete čas až v literárních seminářích?
    4) Mohlli byste mi poradit, co se dá zkrátit či vynechat bez nejmenších následků?

    Předem děkuji

    S pozdravem Jan Štěpnička

    • Josef Soukal napsal:

      Pane budoucí kolego, jistě se vás ujmou kolegové na škole a vše potřebné s vámi proberou. Rozhodně ovšem nepovažuji za vhodné odsouvat některé části výuky do seminářů, které určitě nemají zapsané všichni žáci. A nehledejte „co vynechat“, začněte tím, čím se máte zabývat, další se ukáže podle toho, jaké budete mít žáky.

Zanechat odpověď