Fiktivní encyklopedii Blues 1890–1940 tvoří jedenapadesát portrétů smyšlených bluesmanů. Mezi jejich osudy prosvítá životní příběh muzikanta a hazardního hráče Roberta Boyera. Původním záměrem bylo pokusit se ukázat, že poezie nemusí být obsažena pouze v básních a proto si Šanda zvolil tu nejsuchopárnější formu, a sice slovníková hesla. Mystifikaci z Blues 1890–1940 vytvořili až dodatečně hudební publicisté, především Ondřej Bezr. Jeho článek v časopise Rock & Pop odstartoval sérii muzikologických polemik: Mezi […]
Z našeho archivu: Josef Soukal: O životě, kde se nevodí za ručičku „To mě vždycky naštve, když mi někdo podsouvá, že my postižení dokážeme kolikrát víc než ti zdraví. Jako by to byl nějaký heroizmus, když člověk odmítá sedět doma a spokojeně si užívat rentu,“ říká Andrej, alter ego spisovatele Jána Rakytky (nar. 1960), v próze Slepec. A na jiném místě se k životu nevidomých vyslovuje odlehčeněji: „Když vás tak vidím, říkám […]
Vzhledem k tomu, že se jménem i podobiznou Franze Kafky se člověk v dnešní Praze setkává na každém kroku a přilepeno je ke všemu možnému od triček, hrnečků a magnetek až po kavárny, restaurace a hotely, mohli bychom turistovi s neúplným literárním vzděláním odpustit, kdyby spisovatele mylně považoval za jednoho z rodných synů české literatury. Sám pisatel této recenze nesčetněkrát slyšel své americké univerzitní studenty zmiňovat Kafku jako „českého autora“. […]
Tímto příspěvkem upozorňujeme na časopis World Literature Studies vydávaný Ústavem světové literatury SAV. Studie Dalibora Turečka v něm byla publikována v r. 2011.
V poslední době se objevila řada návrhů na úpravu maturitní zkoušky, současně zaznívají i hlasy doporučující zrušení jednotné přijímací zkoušky (konkrétně testů, jež jsou rovněž připravovány Cermatem). Jako argumenty padají tvrzení o tom, že jednotná část zkoušky je v rozporu se společným vzděláváním či principem individualizace vzdělávání (někteří žáci z nejrůznějších důvodů nejsou schopni dosáhnout potřebných výsledků), že zkouška znemožňuje školám se profilovat, vybrat si žáky podle toho, na co […]
Asociace češtinářů zformulovala své stanovisko k jednáním o budoucnosti maturitní zkoušky. Stanovisko je dostupné ZDE.
Vážení kolegové, rádi bych na stránkách ASČ publikovali pěkné maturitní slohové práce. Nemusejí to být práce absolutně dokonalé – pouze snad v případě zprávy a úředního dopisu by měly být bez jakýchkoli nedostatků. Za přípustné považujeme, když bude práce publikována se dvěma třemi opravami v interpunkci, slovní zásobě apod., pokud opravy eliminují jevy působící hodně nepatřičně či komicky (informaci o provedení opravy bychom samozřejmě k práci přidali). Jestliže Vás tento […]
Když r. 2012 došlo k výrazným změnám v maturitní zkoušce (nejen češtinářské), publikovali jsme s Jiřím Kostečkou otevřený dopis tehdejšímu ministru školství prof. Petru Fialovi, v němž (a v následné diskusi) jsme se snažili postihnout nedostatky maturitní kritiky, zejména nedostatky koncepční. Je překvapivé, kolik shod s dnešní situací nacházíme a jak aktuální se dopis jeví i v červnu 2018. Otevřený dopis ministru školství z r. 2012 Návrh ASČ na podobu maturitní zkoušky z českého jazyka a […]
Dotaz: Moc by mi pomohlo, kdybyste mi určili základní skladební dvojici ve větě Po bouři se z klidného potoka stala rozbouřená řeka. Je stát se považováno vždy za sponové sloveso? Paní M. T. Odpověď ASČ: Děkujeme za dotaz na zajímavý jev, s nímž skutečně může být ve školské praxi problém. V naprosté většině mluvnic je sloveso stát se a jeho nedokonavý vidový partner stávat se označováno jako sponové; pro školskou praxi je důležité, že […]
