Vzhledem k tomu, že se opakují dotazy k významu slova esej a k charakteristice tohoto slohového útvaru, upozorňujeme na kratší shrnující a vysvětlující článek, který byl v časopise Vesmír (v rubrice Jazykový koutek) publikován již v r. 1994, tedy v době, kdy se u nás pod vlivem anglosaského úzu začal význam slova pojímat šířeji. Článek ZDE.

Poslední ze čtveřice úvah terciánů Gymnázia Ústavní v Praze měla při „autorském čtení‟ ve třídě největší bezprostřední ohlas. Na bystré, hravě groteskní či lehce provokativní nápady Karolíny Suskové jsou její spolužáci zvyklí, přesněji – těší se na ně. Ne všechny v psané podobě vyjdou tak, jak si autorka představovala, ale při četbě jejích prací se […]

Při nácviku vypravování v rámci uměleckého stylu měli studenti oktávy Gymnázia a SOŠ Rýmařov napsat úvod povídky, v němž by byla využita charakteristika ústřední dvojice protagonistů. Mohli si zvolit, zda použijí charakteristiku vnější nebo vnitřní, přímou či nepřímou. Sandra Strapková se rozhodla pro nepřímou vnitřní charakteristiku, postavenou na vieweghovsky laděné konfrontaci mužského a ženského pohledu […]

Studentům sexty Gymnázia a Střední odborné školy v Rýmařově byla při výuce útvarů publicistického stylu jako samostatná domácí práce zadána recenze. Tento útvar dnes bývá při výuce pojímán šířeji než jen jako hodnocení uměleckého či vědeckého díla, takže mohli hodnotit kromě uměleckých, resp. kulturních děl také zboží a výrobky, hardware, software, počítačové hry… – dle vlastních […]

Třetí ukázkou z prací terciánů Gymnázia Ústavní v Praze jsou Hvězdy Terezy Weberové. Autorka pojala svoji úvahu jako hru s fantazijní představou, neopouští však pole logiky a nenásilně vytváří pozitivní obraz světa. Proč je na nebi tolik hvězd? Kde se tam vzaly? Co jsou zač? Samozřejmě že známe vědecké odpovědi, ale ty mohou být pro […]

Další z úvahových prací terciánů Gymnázia Ústavní se stejně jako již dříve publikovaný text M. Neužila (ZDE) dotýká víry, tentokrát dokonce jako ústředního tématu. Autor, Jonáš Chmel, se vyjadřuje uvážlivě a vzhledem k věku překvapivě zrale. Položil jsem si otázku: Proč věřit v něco, co jsem nikdy neviděl, neslyšel, a ani se té „představy“ nemohu dotknout? […]

V lednových příspěvcích se vrátíme do pozdního podzimu loňského roku, k pracím žáků jedné z tercií Gymnázia Ústavní v Praze. Téma pro úvahu si žáci volili sami a obsah a kompozici práce si mohli promyslet s dostatečným předstihem. Celek nabídl vedle textů s náměty napohled banálními či otřelými – jaké jméno zvolit pro křečka, úroveň […]

Titulek článku jsme si vypůjčily od Karla Ignáce Tháma (1763−1816), bratra známějšího Václava Tháma, protože se „zlobivými utrhači“ českého jazyka se přímo roztrhl pytel. Stačí, když si pustíme rozhlas nebo televizi či se začteme do novin a jejich internetových stránek. Zcela pomíjíme soukromé rozhlasové a televizní stanice a diskuse čtenářů na internetu, to je kapitola […]

Na článek R. Adama et al zveřejněný v časopise Český jazyk a literatura (2010-2011, roč. 61, č. 1) a přetištěný na našem webu reagoval Jiří Kostečka v rubrice Diskuse téhož časopisu polemickým či spíše kontemplativním textem (ČJL 2011-2012, roč. 62, č. 3). Možná tyto dvě stati vyvolají i po čtyřech letech diskusi mezi češtináři. Zde […]