Vypravování patří ke slohovým útvarům, které nabízejí při nácviku velký prostor pro kreativitu žáka i učitele. V rámci výuky tohoto útvaru dostali oktaváni Gymnázia a Střední odborné školy v Rýmařově jako zpestření a součást domácí přípravy vypracovat příběh limitovaný tím, že v něm lze užít pouze slova začínající na písmena M, K, L (v libovolném pořadí a četnosti), autoři se tak museli obejít i bez většiny spojek a předložek. Vlivem takovéhoto omezení samozřejmě nelze očekávat závratné texty, Tereza Lobotková však přesto vytvořila nekonvenční příběh čerpající z poetiky českého morzakoru (či anglické Penny Dreadful), s kreativním užitím vypravěčových vstupů a neznačené přímé řeči.

Msta krvelačné Moniky

Minulý měsíc míjela Monika kostel, kvůli kterému měla minimum milých myšlenek kotvených minulostí. Monice lezl krkem mocný mafiánský lord, který kdysi kázal kumpánům krutě mordovat Moničiny kamarádky kvůli malicherné maličkosti. Moniku lákala myšlenka msty. Mrtvola mafiánského mistra musí ležet mezi mrtvolami kumpánů, myslela Monika, lačníc krve.

Mnoho měsíců motala lana kolem krků, likvidovala každého, kdo měl minimálně kapku krve. Místní lumpové mizeli, kdykoliv Monika kráčela kolem.

Kralující lord místních mafiánů, Moničina konečná kořist, kontaktoval lokální mistrovské lovce lidí. Monika má kuráž, motivaci, možná kulomet. Kdejaké lovce lidí krájí milovanou mačetou. Moc kruté? Kdepak. Monika konečně mává krušné minulosti.

Mafiánský lord miloval myšlenku mrtvé Moniky. Mohl kazit Moničinu krvavou kariéru? Kdeže. Mohl kontaktovat kapitána místní kriminálky? Možná…

Koncem listopadu koktal Moničin mladší kamarád Martin místním kriminalistům momentální lokaci Moniky. Lapili Moniku, když kudlou krášlila líci mafiánskému kumpánovi.

Ke konci ledna měla Monika mít křeslo. Měla? Musela mít, myslel mafiánský lord, který Monice lehce křivdil. Kdosi kráčel kolem mafiánova lože. Klapání končetin mučilo mafiánovu mysl. Možná lecjaký kumpán, možná Monika! Kdepak Monika, Monika leží mrtvá mimo město, myslel muž. Mučivé mafiánovy myšlenky končily kudlou, která laskala mužovu lebku. Moničina msta měla kýžený konec.

 

Další podobná práce ZDE.

Verba dicendi jako jazyková hříčka.

Jeden komentář.

  1. Jiří Kostečka napsal:

    Ale tohle přece JE závratný text! Velmi invenční, dokazující jak autorčinu silnou imaginaci, tak vysoce nadstandardní slovní zásobu. Třeba obrat „měla minimum milých myšlenek kotvených minulostí“ je ohromně půvabný.

    Pokud bych v následné diskusi se studentkou vůbec něco doporučil, pak jen to, aby znovu promyslela závěr: z něj vyplývá, že Monika utekla z vězení, dokonce z cely smrti, ale to je hodně nepravděpodobné i v takto postaveném příběhu. Ať tak, či onak: ihned poslat do Bruntálského a krnovského deníku! Pro začátek…

Zanechat odpověď