„V tomto příspěvku navazuji na originální nápad Miloše Hoznauera, aby se praktikující češtináři vyznali ze svých čtenářských lásek a uvedli (s příslušným komentářem) deset povídek, které je při jejich setkávání s literaturou nejvíce oslovily. Které v jejich duši zanechaly tak hlubokou brázdu, že si je stále znovu připomínají. Které je inspirují k tomu, aby tento čtenářský zážitek předávali svým žákům.‟ […]

„V literatuře je to jako v muzice, s knihami jako s písničkami. Obyčejná, na tři akordy, zahraná ale po svém a s výrazným riffem, bývá povedenější než složitě strukturovaná píseň. Bianca Bellová (1970), přes exotické jméno Češka s bulharskými kořeny, nepřišla se žádným experimentem, všechno to, o čem píše, už jsme někde četli, ale její […]

V příspěvku spojujeme text Štěpána Kučery z r. 2014 a ukázky z Blatného tvorby. Za jejich poskytnutí děkujeme p. Martinu Reinerovi. Štěpán Kučera – Nad románem Martina Reinera: Kdo zná ty končiny? Lidé od literatury o sobě v dopisech a jiných textech rádi zanechávají záznamy, třeba s kým se kdy setkali a o čem si […]

Ta událost tehdy nehýbala národem, protože o ní skoro nikdo nevěděl. A přece měla pro naše dějiny zásadní význam. Není připomínána, oslavována, ba naopak: je docela zapomenuta. Co se stalo? Josef Jungmann po šestnácti letech končí svou litoměřickou štaci a vrací se do Prahy. Píše se 1. listopad 1815. (…) České národní obrození je více […]

S laskavým svolením redakce literárního měsíčníku HOST publikujeme text otištěný v č. 7/2015   Ohlédnutí za jedním z méně známých životních příběhů Ludvíka Vaculíka (1926—2015) v textu jeho syna Ondřeje Tata se do smrti nesmířil s tím, že jeho téměř celoživotního kamaráda a věrného přítele připomíná pouze urna za čtverečkem skla minipanelákovitého kolumbária. Před lety, […]

Z našeho archivu: Seděli jsme v kavárně Slavii, když MUDr. Vincent Venera pravil: „Podívej se na ty lidi, to je votřes, co!? Sem ať přídeš, kdy chceš, tak tu sou furt ty samý typy. Tady je to furt stejný. Mrtvý. Já taky žiju, jako bych nežil. Stejně jako Kristus, když ho ukřižovali. Byl jako mrtvej, […]

Jaromír Nohavica mi vzkázal, že už se necítí být folkařem, a rozhovor do našeho písničkářského cyklu odmítl. Přesto by v něm neměl chybět, důležitý je už proto, že se mu jako jednomu z mála folkáčů povedlo přerodit se z doby protestsongu před rokem 1989 do porevoluční doby zábavy. Jeho novinových portrétů vznikla celá řada, většinou […]

Michal Šanda Nad knihou Petra Motýla: Syrové a surové Někdy v devadesátých letech přijel Jiří Kolář na návštěvu do Prahy a na setkání s přáteli prohlásil, že české poezii chybí Spoonriverská antologie. Pro připomenutí: americký básník Edgar Lee Masters (1868–1950) v roce 1915 vydal pozoruhodnou sbírku sestavenou z epitafů na hřbitově fiktivního městečka Spoon River. […]

Odchod Ludvíka Vaculíka podnítil řadu autorů k textům, které vyzdvihovaly svébytnost Vaculíkovy osobnosti a životní cesty (viz např. ZDE). Objevily se i přímé či nepřímé polemiky a jejich ohlasy; jeden z nich uvádíme: Nekrology a novinová zamyšlení po smrti Ludvíka Vaculíka vyzdvihovaly autorovu předlistopadovou tvorbu, zatímco k jeho porevolučnímu psaní spíš taktně mlčely. V „generačním sporu“ týdeníku Respekt uvedl […]