Dotaz: Ráda bych se zeptala na spojení Ice Tea, které bylo přejato i do českého jazyka. Jakého je v českém jazyce rodu? Jedná se o rod střední, o to Ice Tea? Paní S. S. Odpověď ASČ: Podstatná jména (substantiva) přejatá z cizích jazyků mívají primárně rod a koncovky podle toho, zda jsou schopna „počeštění“ a následně hladkého […]

„Základní princip geocachingu spočívá v hledání ukrytých schránek, které se nazývají geocache, též cache (v češtině keš i keška), jejichž zeměpisné souřadnice jsou uloženy v systému WGS 84. Po objevení keše si hráči na speciální internetové stránce mezi sebou sdělují různé informace či zážitky při hledání schránky. Člověk zabývající se geocachingem bývá označován slovem geocacher, česky geokačer […]

„Předsedkyně Rady Ústavu pro jazyk český AV ČR PhDr. Markéta Pravdová zasvětila českému jazyku svůj život. Přednáší, publikuje, bádá, odpovídá lidem v jazykové poradně. Trochu ji zlobí, že se nedbá na správné užívání češtiny ve veřejných sdělovacích prostředcích a že se vulgarizuje politický prostor.“ Úvodní text Andrey Zunové k rozhovoru s Markétou Pravdovou v Právu.

Obecným základním rysem většiny webových textů je totiž „konverzační tón“. A v textu psaném konverzačním tónem vskutku nemá trpný rod co pohledávat. Mentorující copywriteři v této souvislosti často citují Orwellovu zásadu (převzatou do styleguidu The Economist) „Nikdy nepoužívejte trpný rod, když můžete použít činný.“ Už tady bych ale položil akcent na podmínku „KDYŽ MŮŽETE“. Orwell […]

„Nic proti cizí řeči. My děti od počítačových obrazovek jsme zvyklé, že na nás postavy ze seriálů mluví výhradně anglicky, a posléze je v běžné konverzaci snaživě napodobujeme. Nejčastěji ve virtuálním světě zamořujeme své promluvy snadno nahraditelnými adjektivy, ať už mluvíme o „awesome“ postavě z právě rozečtené knihy, nebo o „scary“ sekvenci v hororovém snímku. Avšak od médií, ke […]

„Nekonvenčnost Hrabalova psaní a živelná vitalita jeho pábitelů se projevují především v autorově schopnosti bohatého rozlišení a pojmenování věcí a jevů života, v ozvláštnění slovní zásoby, které vychází z vývojových změn této zásoby. Tvoří nová pojmenování okazionální, např. mědvědíšek pro význam ‚mourovatá kočka‘. Dále má mnoho slov přejatých zvl. z němčiny, např. generačně omezené armička […]

Dotaz: mohl bych Vás požádat o informaci ohledně názvu měst Mladá / Stará Boleslav ? Předpokládám, že názvy těchto měst mají historickou souvislost s mužským jménem Boleslav . Proč jsou názvy těchto měst v ženském rodu ? Pan J. Š. Odpověď ÚJČ AV ČR: O zodpovězení dotazu jsme požádali partnerský Ústav pro jazyk český Akademie […]

„Specifický vztah má policejní slang k argotu a slangu kriminálnímu (argot vnímáme jako jazykový poloútvar definovaný především kryptickou funkcí). Je celkem logické, že značná část policejních slangových výrazů má původ právě v argotu a kriminálním slangu. Konečně právě muži zákona byli první, kteří systematicky pronikali do „tajného jazyka“ a pořizovali jeho slovníky. I to má […]

O čem psal renomovaný jazykovědný časopis před půlstoletím? Dvě malá nahlédnutí budou snad zajímavá nejen obsahově, ale i jako doklad toho, jak relativní mohou být naše soudy. V tomto případě o bigbítu. Hana Prouzová: Titul, nebo kniha? ZDE Jaroslava Krasnická: Big beat ZDE