V pátek 6. března 2020 proběhl na TV Noe první březnový kulatý sůl, tentokrát věnovaný problematice dětské literatury. Moderátorka pořadu Marie Hodinářová diskutovala se spisovatelem Oldřichem Seluckým, šéfredaktorem nakladatelství Portál Martinem Bedřichem a spisovatelkou Janou Šrámkovou o tom, jestli je dětská literatura i dětinská, o dětském čtenářství, o tom, co by děti mohly a měly číst. […]
Martin Stöhr patří k básníkům nerozlučně spjatým s brněnským literárním měsíčníkem a nakladatelstvím HOST, kde dlouhodobě působí jako redaktor, jehož péčí již spatřila světlo světa již velká řádka knih. Od mélické spirituální poezie reynkovského typu dospěl k civilní, oproštěné tvorbě nesené volným veršem, která čtenáři poskytuje mnoho možností pro vstup do „prostoru za slovy“, pro setkání se se smyslem […]
Vyhodnotili byste následující formulace jako přípustné, vhodné, funkční? Policie ho viní z incidentu, ke kterému došlo začátkem dubna a byly při něm zraněny čtyři osoby. Budeme se soustředit? Více o tom články z časopisu Naše řeč: Sylva Čmejrková, František Daneš: O dvou (a více) typech parataktického spojení vztažných vět Luboš Veselý: O vidu slovesa soustředit se. Příspěvek k otázce jazykové správnosti
Spolu s rozšiřováním digitálních technologií se v posledních třiceti letech proměnil způsob, jakým konzumujeme média, včetně toho nejstaršího: textu. Dnes se čtení přelévá z platformy na platformu, mezi internetovým prohlížečem a e-knihou, odehrává se především na obrazovkách a stimuluje mozek úplně jiným způsobem než soustředěná četba papírových knih nebo novin. Řada odborníků i laiků se obává důsledků, jaké budou nová média mít na naše […]
Subjektivně zabarvený popis rozhodně nepatří mezi útvary, jejichž tvorbu by nadšeně vyhledávali jak žáci, tak učitelé – vyžaduje totiž talent. Bez něj až příliš často vzniknou práce, v nichž autoři pouze s větší či menší mírou invence aplikují poznatky o využití personifikací, přirovnání, básnických přívlastků a dalších prvků, o nichž se dozvěděli třeba v předchozí […]
Dotaz:Obracím se na vás s otázkou ohledně slova afta. Zajímalo by mě, jaký rod tohoto slova čeština užívá, zda afta (ženský), či aft (mužský). Našel jsem, že jsou přípustné obě varianty, ale v mém okolí jsem se setkal pouze s použitím mužského rodu. V každém případě se mi nepodařilo dohledat četnost užití jednotlivých rodů, případně zdali je jedna […]
Jakými způsoby lze interpretovat literární text na středních školách? Tuto otázku si následující text klade ze dvou důvodů: jednak musí předcházet případnému posouzení produktivnosti či stereotypnosti jednotlivých přístupů k literárnímu textu, jednak její zodpovězení může inspirovat k obohacení interpretačního repertoáru učitelů. Patří navíc k jistému stereotypu publikací píšících o středoškolské interpretaci, že autoři představují specifický způsob interpretování a zároveň zdůrazňují, […]
Po prvním díle přehledu pohádkových, autorských a obrázkových knih následuje druhá část s prozaickými tituly, které již od počátku nového století charakterizují proměny způsobů vyprávění, tematických okruhů a rozšíření věkové hranice čtenářů. (Vstupní text.)
Článek byl publikován v časopise Ústavu pro jazyk český AV Korpus- gramatika – axiologie 09/2014. „Cílem tohoto příspěvku je všimnout si na syntaktické rovině procesu adverbializace výrazu v záporné větě jako jaktěživo neměl názor (SYN), ve které výraz jaktěživo ve tvaru neutra, jenž vznikl morfologickou adverbializací, má význam ‘nikdy‘; v predikátu je ovšem tvar maskulina, […]
