Dotaz:Obracím se na vás s otázkou ohledně slova afta. Zajímalo by mě, jaký rod tohoto slova čeština užívá, zda afta (ženský), či aft (mužský). Našel jsem, že jsou přípustné obě varianty, ale v mém okolí jsem se setkal pouze s použitím mužského rodu. V každém případě se mi nepodařilo dohledat četnost užití jednotlivých rodů, případně zdali je jedna […]
Jakými způsoby lze interpretovat literární text na středních školách? Tuto otázku si následující text klade ze dvou důvodů: jednak musí předcházet případnému posouzení produktivnosti či stereotypnosti jednotlivých přístupů k literárnímu textu, jednak její zodpovězení může inspirovat k obohacení interpretačního repertoáru učitelů. Patří navíc k jistému stereotypu publikací píšících o středoškolské interpretaci, že autoři představují specifický způsob interpretování a zároveň zdůrazňují, […]
Po prvním díle přehledu pohádkových, autorských a obrázkových knih následuje druhá část s prozaickými tituly, které již od počátku nového století charakterizují proměny způsobů vyprávění, tematických okruhů a rozšíření věkové hranice čtenářů. (Vstupní text.)
Článek byl publikován v časopise Ústavu pro jazyk český AV Korpus- gramatika – axiologie 09/2014. „Cílem tohoto příspěvku je všimnout si na syntaktické rovině procesu adverbializace výrazu v záporné větě jako jaktěživo neměl názor (SYN), ve které výraz jaktěživo ve tvaru neutra, jenž vznikl morfologickou adverbializací, má význam ‘nikdy‘; v predikátu je ovšem tvar maskulina, […]
To je nám nějak smutno. Dny se v půli utnou, mžouráme rozespale do noci, láska se ve svících nerozžehla, nacpaná břicha prázdnem slehla, a je po Vánocích. Básní ze sbírky Krajina nad parapetem (2008) připomínáme osobnost režiséra a básníka Jana Borny. Ukázky z Bornových veršů jsme spolu s (knižně nakonec nepublikovaným) doslovem Arnošta Goldflama zveřejnili […]
Dovoluji si vyhlásit anketu na téma nejnevyslovitelnější jméno české, moravské nebo slezské obce na území České republiky. Můj favorit: Hřiměždice (obec u Příbrami). Jako lingvista podpořím svůj názor takto:1) Souhláska „h“ je guturála (souhláska hrdelní), zatímco souhláska „ř“ je alveorála (souhláska předodásňová); jsou tedy od sebe artikulačně silně vzdálené.2) Česká souhláska „ř“ je notoricky známa […]
„Josef Jedlička se narodil v roce 1927 v Praze. Po srpnové okupaci vojsky Varšavské smlouvy emigroval do Mnichova, kde působil mimo jiné v rozhlasové stanici Svobodná Evropa. Zemřel v prosinci 1990 v německém Augsburgu. Jeho umělecké literární dílo, ač rozsahem nevelké, má pro českou literaturu zásadní význam. Například podle Miroslava Zelinského Jedlička „napsal jedno z nejpronikavějších a zároveň nejnemilosrdnějších svědectví o prvních […]
Soubor textů a studií připravený okruhem odpůrců novověkého původu textů pro Českou společností rukopisnou, přináší oba rukopisy v originálním znění, Rukopis zelenohorský pak i v novočeském převodu Jakuba Žytka. Kapitoly o estetice a jazykovědě Rukopisů napsala Dana Mentzlová, roli historie a historiků ve vztahu k Rukopisům se věnoval Jiří Urban. Další části, věnované zejména sporům […]
Z rozhovoru se sorabistou Radkem Čermákem v Literárních novinách: Historicky měla na lužickosrbskou literaturu velký vliv česká literatura. V menších žánrech to platilo až do šedesátých let dvacátého století, kdy se překládaly například texty Jiřího Suchého nebo Miloslava Švandrlíka. Jak je to dneska? Je tam ještě nějaká spojnice? Vždycky se něco najde. Ze současných autorů […]
