Vyhodnotili byste následující formulace jako přípustné, vhodné, funkční? Policie ho viní z incidentu, ke kterému došlo začátkem dubna a byly při něm zraněny čtyři osoby. Budeme se soustředit? Více o tom články z časopisu Naše řeč: Sylva Čmejrková, František Daneš: O dvou (a více) typech parataktického spojení vztažných vět Luboš Veselý: O vidu slovesa soustředit se. Příspěvek k otázce jazykové správnosti

Spolu s rozšiřováním digitálních technologií se v posledních třiceti letech proměnil způsob, jakým konzumujeme média, včetně toho nejstaršího: textu. Dnes se čtení přelévá z platformy na platformu, mezi internetovým prohlížečem a e-knihou, odehrává se především na obrazovkách a stimuluje mozek úplně jiným způsobem než soustředěná četba papírových knih nebo novin. Řada odborníků i laiků se obává důsledků, jaké budou nová média mít na naše […]

Subjektivně zabarvený popis rozhodně nepatří mezi útvary, jejichž tvorbu by nadšeně vyhledávali jak žáci, tak učitelé – vyžaduje totiž talent. Bez něj až příliš často vzniknou práce, v nichž autoři pouze s větší či menší mírou invence aplikují poznatky o využití personifikací, přirovnání, básnických přívlastků a dalších prvků, o nichž se dozvěděli třeba v předchozí […]

Dotaz:Obracím se na vás s otázkou ohledně slova afta. Zajímalo by mě, jaký rod tohoto slova čeština užívá, zda afta (ženský), či aft (mužský). Našel jsem, že jsou přípustné obě varianty, ale v mém okolí jsem se setkal pouze s použitím mužského rodu. V každém případě se mi nepodařilo dohledat četnost užití jednotlivých rodů, případně zdali je jedna […]

Jakými způsoby lze interpretovat literární text na středních školách? Tuto otázku si následující text klade ze dvou důvodů: jednak musí předcházet případnému posouzení produktivnosti či stereotypnosti jednotlivých přístupů k literárnímu textu, jednak její zodpovězení může inspirovat k obohacení interpretačního repertoáru učitelů. Patří navíc k jistému stereotypu publikací píšících o středoškolské interpretaci, že autoři představují specifický způsob interpretování a zároveň zdůrazňují, […]

Po prvním díle přehledu pohádkových, autorských a obrázkových knih následuje druhá část s prozaickými tituly, které již od počátku nového století charakterizují proměny způsobů vyprávění, tematických okruhů a rozšíření věkové hranice čtenářů. (Vstupní text.)

Článek byl publikován v časopise Ústavu pro jazyk český AV Korpus- gramatika – axiologie 09/2014. „Cílem tohoto příspěvku je všimnout si na syntaktické rovině procesu adverbializace výrazu v záporné větě jako jaktěživo neměl názor (SYN), ve které výraz jaktěživo ve tvaru neutra, jenž vznikl morfologickou adverbializací, má význam ‘nikdy‘; v predikátu je ovšem tvar maskulina, […]

To je nám nějak smutno. Dny se v půli utnou, mžouráme rozespale do noci, láska se ve svících nerozžehla, nacpaná břicha prázdnem slehla, a je po Vánocích. Básní ze sbírky Krajina nad parapetem (2008) připomínáme osobnost režiséra a básníka Jana Borny. Ukázky z Bornových veršů jsme spolu s (knižně nakonec nepublikovaným) doslovem Arnošta Goldflama zveřejnili […]

Dovoluji si vyhlásit anketu na téma nejnevyslovitelnější jméno české, moravské nebo slezské obce na území České republiky. Můj favorit: Hřiměždice (obec u Příbrami). Jako lingvista podpořím svůj názor takto:1) Souhláska „h“ je guturála (souhláska hrdelní), zatímco souhláska „ř“ je alveorála (souhláska předodásňová); jsou tedy od sebe artikulačně silně vzdálené.2) Česká souhláska „ř“ je notoricky známa […]