Jakými způsoby lze interpretovat literární text na středních školách? Tuto otázku si následující text klade ze dvou důvodů: jednak musí předcházet případnému posouzení produktivnosti či stereotypnosti jednotlivých přístupů k literárnímu textu, jednak její zodpovězení může inspirovat k obohacení interpretačního repertoáru učitelů. Patří navíc k jistému stereotypu publikací píšících o středoškolské interpretaci, že autoři představují specifický způsob interpretování a zároveň zdůrazňují, že se jedná jen o jednu z mnoha cest.

V pozadí tohoto článku stojí dvojí přesvědčení: a) že středoškolská praxe vyučování literatury nemůže zůstat odtržena od teoretického kontextu a b) že literární interpretace — tedy, široce chápáno, schopnost formulovat adekvátní a relativně celistvé porozumění literárním textům a vztáhnout je k sobě či ke světu — je jedna z nejzásadnějších dovedností, jimž lze na střední škole učit a jejíž osvojení lze i náležitě ověřit, a tedy vyžadovat.

Článek ZDE.

Polemika o možnosti interpretace u maturitní zkoušky

Kategorie: Články

2 komentáře.

  1. Jiří Starý napsal:

    Zajímavý text, díky za něj. Je skvělé, že existují zmiňované interpretace (Mluvící hlavy, Semináře České knižnice a kniha Interpretace textů). Určité výhrady bych k nim sice měl, ale jako pedagog oceňuji, že takové pomůcky – užitečné pro žáky i učitele – vůbec vznikají. Přece jen ve většině učebnic je literární dílo či konkrétní text často až na posledním místě, což lze mnohdy vidět již na první pohled: po obecné historii, po literární historii, po autorově obecném a literárním životopise. Dílo samotné je obvykle redukováno na obsah díla, případně popis použitých literárních prostředků + ukázky či ukázečky z něj.

    Jako učitel literatury pociťuji v českém prostoru absenci těchto zdrojů:
    1. Přehled literárněvědných škol, respektive možných přístupů k interpretaci textu z těchto směrů odvozených.
    2. Ukázkové srovnávací interpretace, tzn. jak se “dívat” na jeden text z různých pohledů, např. z pohledu strukturalistického, psychoanalytického, intertextuálního.
    3. Ukázky využití (autorem zmiňovaných) opomíjených přístupů, obzvláště mě zajímá třeba dekonstrukce či feministická literární teorie.

    Pokud něco takového existuje, netajte mi to prosím. Více než po akademických traktátech toužím spíše pro popularizační literatuře, která by byla vhodná a srozumitelná pro středoškolské studenty. Ale beru vše, co může být nějak užitečné nebo zajímavé. Děkuji.

    Je škoda, že pohled na literaturu je v našich školách chudší, než by mohl být. To lze ostatně vidět nejen na „stereotypnosti ve výběru” a „opomíjení některých jiných pohledů či technik” (Vojtíšek), ale podle mého názoru také v rovině žánrové (např. komiks se jako žánr vhodný studia na SŠ ještě neetabloval), geografické (naše výuka literatury vychází takřka jen z děl euroamerické kultury) a patrně i jiných.

Zanechat odpověď