Z rozhovoru s Dominikem Dvořákem, který vedla Jitka Polanská ze společnosti EDUin:
(…) K tomu může být užitečné znát různé souvislosti, které vyplývají z našich výzkumů. Například to, že žákyně a žáci průmyslovek, zdravotních škol a podobně, cítí poměrně velký nekomfort proto, že mají zvládnout náročnou odbornou přípravu a zároveň maturitu ze všeobecných předmětů, která je společná všem školám. Současně platí, že po středním odborném vzdělávání mnoho mladých lidí pokračuje na vysokou školu. A škola není jen přípravou pro trh práce, vzdělání je důležité pro fungování ve společnosti obecně. To vše ukazuje na nutnost roli středního odborného vzdělávání nově promýšlet.
(…) Stojíme před dilematem, nakolik má být základní vzdělávání jednotné a nakolik má již druhý stupeň umožnit určitou profilaci. V počátečních diskusích o revizi RVP ZV jsme zpracovali varianty, jak kurikulum více diferencovat. Ve veřejné diskusi však následně převládl názor, že rizika převažují nad potenciálními výhodami. Zatím jsme tedy tuto myšlenku odložili, ale myslím, že bude třeba se k ní zase vrátit. Některé zahraniční systémy se touto cestou vydaly, příkladem může být Irská republika. Je třeba porozumět víc tomu, jak to dělají a jaké to má dopady na různé skupiny žáků. Zatím se vážně řeší jen možnost, aby všichni žáci nestudovali povinně druhý cizí jazyk, ale mohli si místo něj zvolit jiný předmět. I taková poměrně malá možnost volby však má vášnivé odpůrce. Jsem zvědav, jak to dopadne.
(…) Ano, naši kolegové ze Spojeného království mohou mezinárodní komunitě přinést svědectví o tom, jaká rizika s sebou nese časté testování. A my můžeme zase této komunitě přinést poučení, jaké důsledky to má, když se netestuje. Vybavuji si bonmot kanadských kolegů, kteří na námitku, že se ve škole žáci učí to, co požadují testy, odpovídali: stačí mít dobré testy, které obsahují to důležité, a není žádný problém.
(…)
Ještě bych k tomu ale poznamenal, že ne vždy souhlasím s argumentem, že vzdělávání je obsahově přetížené. Asi tam nějaký problém bude, na druhou stranu z různých výzkumů víme, že i tak obecná dovednost jako čtenářská gramotnost se do velké míry odvíjí od toho, jaký má žák znalostní fond v konkrétní oblasti, jíž se text týká.
Jestli je něco velkým trendem posledních deseti, patnácti, možná dvaceti let, tak to je docenění významu znalostí. Před dvaceti lety byly největším hitem klíčové kompetence. Ty nevymizely, jsou s námi stále a stále se považují za zásadní cíl vzdělávání. Ale poslední dekády jsou naplněné diskuzí o tom, jakou roli při osvojování kompetencí a ve vzdělávání vůbec mají znalosti. Je to určitá renesance znalostí, jež jsou dnes určitě zpátky ve hře. Je třeba ale upřesnit, že znalost není totéž, co fakt. Znalost je konceptuální porozumění základním vztahům v určité disciplíně.
