Psát slohové práce je běžnou praxí výuky českého jazyka, a tak není asi nic podivného, že právě zadání slohové práce přistálo v úkolech mé oktávy v době distanční výuky. Mám některá oblíbená zadání, která se mnou prochází mou učitelskou praxí, ale většinou se snažím reagovat na aktuální kontext doby, ve které se spolu se svými žáky ocitám. Nebylo tomu jinak ani nyní, a tak jsem sáhla po inspiraci do světa virtuálních médií a sociálních sítí. Studentům jsem připravila šest zadání a tak trochu jsem doufala, že budou dobrou inspirací pro jejich tvorbu.

Zde jsou zadaná témata:

  • 1. Takové normální jaro…

Volný výběr útvaru s podmínkou, že uvedete, o co se pokoušíte.

  • 2. „Tak bude rouška od zítřka povinná, doufám, že ji zítra najdu v dopisní schránce. Sama si ji vyrábět nebudu, nemám na to kapacitu. V lékárnách nejsou. Nazdar.“ (FB; autor neuveden)

Úvaha jako reakce na tuto citaci

  • 3. Benátky, které po celý rok lákají davy turistů, se vyprázdnily, a v důsledku dramatického poklesu lodní dopravy se pročistila voda. Do ikonických benátských kanálů se tak nyní vracejí ryby a labutě a k některým italským břehům po dlouhé době připluli delfíni. zdroj: www.tyden.cz

Článek, který se bude zamýšlet nad současnou situací z více úhlů pohledu. Role textu v zadání – inspirativní.

  • 4. „KDYŽ NEBUDETE MÍT STRACH, MŮŽETE COKOLIV.“ Radkin Honzák

Volný výběr útvaru s podmínkou, že uvedete, o co se pokoušíte.

  • 5. Chci pomáhat!

Úřední dopis adresovaný starostovi města, poslanci, senátorovi, ve kterém nabídnete nějaký druh pomoci. Pomoc by měla být určena lidem, kteří ji potřebují (děti, senioři, handicapovaní lidé). Vaše nabídka může, ale nemusí souviset se současnou situací.

  • 6. SAMOTA (Už jsem byl sám v kině, úplně sám jel v prázdné tramvaji, úplně sám byl na vrcholu hor, sám seděl v kostele…. Taky se cítil úplně osamocen…. Ale nikdy… (FB, autor neuveden))

Popis (nabízí se i líčení) situace, ve které se cítíte být sami.

Po odevzdání prací bylo zřejmé, že všechna zadání našla své realizátory. Nejproduktivnějším tématem se stal úřední dopis (10 žáků). Soudím, že pro některé to byla tzv. sázka na jistotu, která ovšem ne vždy vyšla, a pro některé to má přímou souvislost s osobnostním nastavením – někteří studenti mají rádi pevná pravidla a jasné formulace.

Na druhém místě (5 žáků) se objevilo téma první, inspirované jarem, žáci si mohli zvolit útvar a byli v tomto ohledu docela kreativní, objevila se úvaha, líčení i fejeton. Osobně jsem nečekala, že toto téma bude mít nějaký přímý kontext se situací, v níž se nacházíme, ale ve většině případů mělo, i když jen nepatrný.

O třetí pozici stran produktivity se dělí dvě témata – článek (3) a Samota (popis, líčení), v obou případech jde o výběr čtyřmi žáky.

Témata č. 2 (úvaha) a č. 4 (strach) si vybrali vždy dva žáci.

Tahle drobná statistika věnovaná produktivitě zadaných témat může dokazovat užitečnost právě takového počtu zadání. U dvou témat jsem žákům nechala volnou ruku stran útvaru, protože jsem tušila jistý potenciál onoho zadání pro různá stylová provedení, vedlo mě k tomu ale ještě něco jiného. Věřím, že možnost napsat, formulovat, stylizovat své myšlenky má i možný terapeutický dosah, a tak jsem doufala, že mí studenti tuto příležitost pro sebe využijí. Domnívám se, že každý tuto výzvu využil přesně tak, jak v danou chvíli potřeboval.

Některé písemné práce jsem vybrala jako inspiraci. Ne pouze na úrovni stylistického zpracování ve smyslu „zdařilá žákovská práce“, ale jako inspiraci skutečnou, chcete-li „do života“. Jsem si jistá, že tato skupina studentů vládne svobodným duchem, ale zároveň se také spoutává jistou dávkou osobní zodpovědnosti, což mě jako průvodkyni jejich gymnaziálním životem velice těší. Mám jistotu, že všichni, i ti nejméně kreativní, dokážou zvolit své téma, a to není v životě málo. Také mám jistotu, že je dokážou rozvinout, a to způsobem, který budu i v budoucnu ráda sledovat.

Mgr. Andrea Baumannová
Gymnázium, OA a JŠ s PSJZ Hodonín

Práce dle témat:

č. 1 (fejeton)
č. 1 (líčení 1)
č. 1 (líčení 2)
č. 1 (úvaha)
č. 2 (úvaha)
č. 3 (článek 1)
č. 3 (článek 2)
č. 5 (dopis)
č. 6 (líčení 1)
č. 6 (líčení 2)
č. 6 (líčení 3)


2 komentářů.

  1. Jiří Kostečka napsal:

    Citát z jedné slohové práce:
    „Začínáme si uvědomovat, že životně důležití pro nás nejsou ekonomové a businessmani, kteří byli považováni za vrchol společnosti, předtím než pandemie vypukla. Životně důležití jsou pro nás lékaři.
    Jsou to lidé, kteří každý den riskují svůj vlastní život, aby pomohli někomu, koho neznají a koho vidí poprvé v životě. Pracují s nasazením veškerých svých sil, pracují do úmoru, vystaveni obrovskému nebezpečí a my jim za to konečně začínáme být patřičně vděční.“

    Krásná slova, slečno Jitko. Děkuji.

  2. Jiří Kostečka napsal:

    Krásné texty, užitečné sdílení výsledků práce.

    Díky, Andreo. Vyřiď prosím ode mne svým studentkám a studentům, že můžou být na své texty právem hrdí. Přečetl jsem je všechny, a velmi pozorně.

    Tak ano. Kdo a proč se tady bojí centrálního hodnocení slohů? Vždyť právě ocenění zvenku, od naprosto nezaujatého člověka snad musí potěšit ještě víc než ocenění „domácího“ učitele. Právě proto, že ten externí nemá nejmenší důvod nic přikrášlovat, „brát cosi v úvahu…“

Zanechat odpověď na Jiří Kostečka