Marin Prošek: Sloveso textovat získalo nový význam díky mobilním telefonům (…) Sloveso textovat patří mezi slovesa, u kterých došlo k obohacení významu. Ve starších slovnících je u něj zachycen význam „sestavovat nebo sestavit text“, třeba textovat zákon, tedy jaksi formulovat ho, a dále ještě význam „vykládat nebo vyložit text“. Ten první význam je v současné češtině stále živý, a to zejména v oblasti hudby, kde označuje právě psaní písňových textů. […]

Z komentáře v Hospodářských novinách: Ministr školství přednesl své výtky vůči Cermatu, jeho fungování i podobě zkoušek, které vytváří. A přidal i výroky, kterými více než naznačoval možné zrušení jednotných přijímacích zkoušek, státní maturity v dnešní podobě a možná i celého Cermatu. Na to navazovaly ještě radikálnější komentáře novinářů, vyzývající k co nejrychlejšímu konci. Slovy Petra Honzejka, k „rozprášení Cermatu“. Skoro jako by nikomu nevadilo, že absolutně chybí jakýkoliv pozitivní […]

23. 5. 2022NOVÉ ČÍSLO ČASOPISU SLOVO A SLOVESNOSTV novém čísle Slova a slovesnosti (roč. 83, 2022, č. 2) představují Sara Košutar a Ana Matić Škorić psycholingvistický výzkum implicitních kauzálních vztahů u vybraných chorvatských sloves. Beata Jarosz nastiňuje vývoj profesní mluvy polských žurnalistů v uplynulých několika stoletích. Jan Křivan a Jana Šindlerová referují o změnách v morfologické anotaci korpusů řady SYN (ČNK). Kompletní obsah čísla naleznete zde.Zobrazit více  16. 5. 2022VYŠEL ČASOPIS ACTA ONOMASTICA 1/2022Nové číslo časopisu Acta onomastica přináší 16 studií. Mimo jiné se v něm Martina […]

Z článku na webu www.tiscali.cz: Proti mašinérii Scio testů se alespoň tu a tam objeví kritika. Novinářka a spisovatelka Tereza Boehmová v komentáři na Aktuálně.cz před lety upozornila na paradoxní lhostejnost veřejnosti k vlivu peněz na výsledky testování: „Zajímavé je, že v zemi, kde se velká část populace staví na zadní u poplatků u lékaře, spokojeně jezdí zadarmo vlakem a nadává na drahotu, jsme schopni bez mrknutí oka tolerovat, že se tu rozjel […]

Konkrétní zpracování témat, postupy a metody Další ukázky aktivit Terezy Podholové např. zde, zde či zde K výuce literatury na střední škole viz zde, zde či zde

František Fröhlich (1934-2014) patřil k nejuznávanějším českým překladatelům (překládal ze severských jazyků – dánštiny, norštiny, švédštiny – a angličtiny); byl považován za předního znalce díla Henrika Ibsena. Nepochybně stojí za to zalistovat rozhovory a dalšími texty spojenými s jeho osobností. Z rozhovoru s Františkem Fröhlichem (Souvislosti 2/2004): Už jste se zmínil o překladatelském semináři, který od začátku 90. let vedete na Ústavu anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Na co […]

Ukázka z autorova románu dostupná ZDE Podcast s Milošem Urbanem Kromě smrdutých jatek v dolíku na holešovickém břehu Vltavy čtyřiapadesátiletý Urban zaměřil svou pozornost i na tehdy se rozvíjející modernitu, dadaismus nebo gender. O knize mluví jako o historickém románu s kriminálními prvky. „Původně tam být neměly, ale aby se masomlýnek točil dál, přece jen jsem je nakonec zakomponoval. Pokud jde o gender, vůbec mu nerozumím a nedokázal bych o […]

Jasňa Pacovská o mateřském jazyku, kognitivní lingvistice, porozumění a stereotypu Pavel Novotný o poezii, literární vědě a překladatelství Podcasty souhrnně

Od loňského podzimu (9. 9.) vycházejí na webu H70 – host 7 dní online jazykové glosy. Jejich autorky –Hana Žišková či Jarmila Vojtová (obě pracují v Ústavu českého jazyka Filozofické fakulty Masarykovy univerzity) – se věnovaly mj. pravopisu, ohebnosti, slovům host/hostka nebo epický, čerstvě pak pojmenováním pro postel (lůžko, palandu…). Z Pravopisného příběhu Hany Žižkové: Mohl by znít třeba takto: Lenní pán Spytihněv víská ve vlasech svou ženu Lydii, jež slyne […]