Z článku publikovaného v časopise Naše řeč, ročník 61 (1978), číslo 5: Srovnáváme-li v tomto příspěvku latinský originál a jeho dva překlady do staré češtiny a překlad do češtiny nové, nejde nám ani tak o popis způsobu překladu, ale o hlubší poznání především druhého staročeského překladu, o srovnání jeho jazyka XIV., resp. XV. století s jazykem pozdějších fází vývoje češtiny, hlavně s jazykem XX. století. Domnívám se, že je třeba […]
Co zůstalo z Jaroslava Haška po sto letech? Překvapivě mnoho – jinak by na něj tak dobře neseděly pojmy dnešní „postfaktické“ doby. Autor Švejka byl brilantní troll, generátor diskursivního šumu a šiřitel fake news, který dřív než kdo jiný rozpoznal sílu žvanění. Interpretovat dílo a osobu Jaroslava Haška, má-li vůbec cenu ty dvě mohutné a oteklé věci od sebe oddělovat, je ošemetná věc. Není to o nic lehčí než napsat […]
Když se natěšený čtenář náročné lyriky rozhodne otevřít Máj, čeká ho překvapení. Než se dostane k legendárnímu rozjezdu „Byl pozdní večer – první máj – / večerní máj – byl lásky čas“, objeví jiné verše. Podivnou čtyřslokovou báseň, která následuje hned za věnováním pekařskému mistru Hynku Kommovi a začíná slovy: „Čechové jsou národ dobrý! / Nešťastný, jenž v nouzi lká, / nechť se k Čechovi obrátí, / ten mu rychlou pomoc dá…“ Podobné hurávlastenecké deklamování tvoří i zbytek […]
Rozhovor s Janem Musilem o středoškolské výuce literatury, zejména poezie. Publikováno na webu H7O: Máš pocit, že poezie představuje překážku? Překážku podle mě poezie nepředstavuje, ba naopak, jen je o ní složitější mluvit. Myslím totiž, že jsme obecně naučení mluvit o příběhu. Jednoduše proto, že v každodenním životě svoje vnímání cvičíme převážně na narativní próze, velmi často také na filmech nebo seriálech. To zvládneme z gauče. Za poezií si ale musíme dojít. Nemusí jít o autorské čtení, […]
O projektu Ukázka: Kolečko – fúrik Jan Nejedlý: Pár slov o slově kolečko Na mysli máme zahradní kolečko, klasické dopravní nářadí s jedním kolem a dvěma držadly. Výraz, který uvádí už středověký Klaretův Bohemář, je snem dialektologů, křížovkářským evergreenem a důkazem babylónského zmatení jazyků v jednom. V češtině totiž existuje nejméně dvacítka značně rozdílných ekvivalentů pro toto bohulibé náčiní, z nichž téměř každý má ještě různé hláskové varianty. Viz kotouč, kortouč, táčky, tůčko, radvanec, šajbtruhla, kolec, kolca, samokol, kolmaha, korba, korbice, káry, lubárna, šupchorna atd. Některé obraty byly převzaty z němčiny, polštiny […]
Z článku na webu medium.seznam.cz: O rodném jazyce se ve veřejném prostoru často hřímá. Zaznívají varování před novotami či politicky motivovaným úpadkem. Přední čeští odborníci přemýšlejí, kde se v nás bere stres z mateřštiny, kdy se z ní radují a jestli druhé soudí kvůli hrubkám. (…) doc. Mgr. Jan Chromý, PhD., Ústav českého jazyka a teorie komunikace FF UK Kde myslíte, že se v mnoha lidech bere posvátná hrůza z rodné řeči? Tohle je dost komplexní věc. […]
„PETR BORKOVEC je spisovatel a překladatel, MATYÁŠ HAVRDA je akademik směřující svůj zájem mimo jiné k pozdně antické filozofii a společně překládají antické tragédie. Jaké události svedly jejich odborné cesty dohromady? Jak společný překlad probíhá a jaká byla práce na Bakchantkách, které v režii Jana Friče uvede Činohra ve Stavovském divadle? O tom s nimi hovořila dramaturgyně inscenace Nina Jacques.“ (Anotace rozhovoru na stránkách Národního divadla) Z rozhovoru: Jak probíhala práce na překladu Bakchantek? MATYÁŠ: Moje práce je hlavně badatelská. Seženu si hlavní edice, komentáře a další doplňující […]
Program a anotace přednášek jarního běhu Kruhu přátel českého jazyka. Program čítá 12 položek, mj. 22. 2. Katarína Džunková (Ústav východoevropských studií FF UK) ‒ Martin Odler (Český egyptologický ústav FF UK) Staroegyptská milostná poezie – české překlady a aktuální slovenský překlad 15. 3. Jiří Trávníček (Ústav pro českou literaturu AV ČR) Čtení dnes – hledá se nová mise 12. 4. Ondřej Bláha (katedra bohemistiky FF UP) Čeština […]
Pavel Štěpán (ÚJČ AV) se v rozhovoru pro Radiožurnál a v pořadu ČRo Vltava Akcent v souvislosti s šířící se mediální praxí nepřechylování cizích ženských příjmení vyjadřoval k výhodám a nevýhodám takového užívání češtiny.
