Níže podepsaní bohemisté z celé Evropy vyzývají prof. JUDr. Vladimíra Balaše, CSc., ministra školství ČR, aby zajistil zachování povinné výuky druhého cizího jazyka na českých základních školách a v nižších ročnících víceletých gymnázií. Vedle mnohých neblahých dopadů na jazykové vzdělávání v ČR by takovéto omezení výuky na angličtinu vyslalo negativní signál pro možnosti studia češtiny i dalších malých jazyků v Evropě a ve světě.
Malé jazyky se nesmí zrušit navzájem!
Odůvodnění
Otevřený dopis bohemistů vládním představitelům České republiky
(Ministerstvo školství, Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo kultury)
Na obranu bibliodiverzity – jazykového a kulturního bohatství v rámci Evropy
U příležitosti konference Český sen? Česká literatura po roce 1989 z pohledu 21. století. Perspektivy, výzvy a recepce, kterou uspořádala v prosinci 2022 oddělení bohemistiky na univerzitách v Paříži a v Bruselu, analyzovali badatelé a vyučující z univerzit v Německu, Rakousku, Belgii, Bulharsku, Dánsku, ve Francii, na Slovensku a v České republice proměny české literatury, která je v rámci evropského celku literaturou nenápadnou, ovšem zásadní.
Potěšila je účast kolegů, studentů, zapálených čtenářů české literatury, specialistů i laiků. Mohli s radostí zaznamenat jejich nadšení pro nová díla a zájem o otázky jejich interpretace. Konkrétním způsobem tak v praxi předvedli předávání kultury, kulturní mediaci. Nezbytnou podmínkou tohoto předávání je však znalost českého jazyka, získaná studiem, ať už je motivováno rodinným zázemím, rozhodujícími setkáními, či prostou intelektuální zvědavostí. V Evropě se každoročně začínají učit češtinu jako cizí jazyk stovky lidí. Je tomu tak díky síti vzdělávacích kurzů, organizovaných i neformálních, ale samozřejmě také díky Českým centrům, středním školám a univerzitám některých členských států EU. Jsou to přitom právě a jedině vysoké školy, které zajišťují kvalitní a odbornou přípravu budoucích specialistů na českou kulturu a bez nichž se předávání kulturního dědictví neobejde.
Na zahraničních univerzitách je otevření a udržení lektorátu, docentského či profesorského místa spojeného s výukou a výzkumem českého jazyka, literatury a kultury výsledkem trpělivé a systematické práce. Tato univerzitní místa získávají relativní stabilitu a tradici pouze díky velkému nasazení místních vyučujících češtiny, kteří musejí soustavně udržovat přízeň u svých institucí, přesvědčovat politické činitele a hledat podporu diplomacie.
Coby občané 21. století jsou bohemisté stejně jako všichni ostatní svědky i aktéry globalizace znalostí a rostoucího významu angličtiny jakožto jazyka všeobecného dorozumění. Spolu se svými kolegy, učiteli a odborníky v oblasti cizích jazyků, literatur a kultur však mají též za úkol dbát o pluralitu evropské kultury, její mnohojazyčnost a „bibliodiverzitu“. Plnění tohoto úkolu vyžaduje strukturální podporu v rámci české kulturní diplomacie, to znamená finanční posílení výuky a výzkumu (rozšíření či minimálně udržení sítě pedagogických týmů věnujících se češtině, subvence na vydání a propagaci překladů i dalších publikací). Tato podpora je podstatná nejen pro znalost českého jazyka, ale také pro kulturní kapitál České republiky, s nímž je úzce spjat její rozvoj turistický a hospodářský.
S rozpaky a velkými obavami se dozvídáme o plánované reformě výuky, která má mj. výrazně upravit vzdělávání nových generací žáků tím, že na druhém stupni základních škol a prvním stupni víceletých gymnázií omezí povinnou výuku cizího jazyka pouze na angličtinu. Toto rozhodnutí se na první pohled může zdát pragmatické, ve skutečnosti ale žákům i studentům bere výhody vícejazyčnosti, která má zásadní význam nejen pro rozvoj osobnosti, ale v neposlední řadě i pro úspěch na pracovním trhu. Je totiž v rozporu s tradicí mnohojazyčnosti, z níž se odvíjela intelektuální a ekonomická průbojnost i atraktivita zemí střední Evropy včetně České republiky a která je právem jedním ze základů politiky mnohojazyčnosti Evropské unie (funkce Evropského komisaře pro mnohojazyčnost). Není navíc pochyb o tom, že pokud reforma vejde v platnost, automaticky negativně ovlivní status češtiny jako cizího jazyka v zahraničí a oslabí podporu její výuky v rámci partnerských zahraničních institucí.
Rádi bychom tímto otevřeným dopisem apelovali na odpovědné české veřejné činitele a doufáme, že povede ke konstruktivnímu dialogu, který přispěje ke zlepšení propagace české kultury, literatury a jazyka na mezinárodní úrovni.
Se srdečnými pozdravy
Petra James, Centre d’études tchèques, Département de Langues et Lettres (LTC – Faculté de Lettres, Traduction et Communication), PHILIXTE, Centre de recherche MODERNITAS, ULB
Jana Kantoříková – UMR Eur’ORBEM – Cultures et sociétés d’Europe orientale, balkanique et médiane (Faculté des lettres de Sorbonne Université & CNRS) / Université Humboldt de Berlin
Xavier Galmiche – UMR Eur’ORBEM – Cultures et sociétés d’Europe orientale, balkanique et médiane (Faculté des lettres de Sorbonne Université & CNRS)
