Dotaz: Dobrý den, omlouvám se, že obtěžuji, ale prosím o pomoc. Syn přinesl ze základní školy tyto tři věty: Slepice sedí na bidle. Františkovi shořelo jeho bydlo. Obě B(IY)DLA spadla. Poradíte mi jaké i/y se píše v poslední větě? Za odpověď děkuji. paní Š. Odpověď ASČ: Rozhodně neobtěžujete, vždyť jsme naši poradnu založili proto, abychom pomáhali. V daném případě se jedná o dávno známý jev, o jednu z mnoha hříček, […]
Dotaz: Přeji pěkný den, před vnučkou jsem použil spojení :“Je to mokré jako bžďoch“ a dostal jsem se do problému. Následovala otázka: „Co je to bžďoch?“. Je mi již skoro 70 let a tento výraz celkem běžně používám (rodiče tento výraz také používali), ale nikdy mne nenapadlo podrobněji zkoumat původ slova. Na webu jsem nenašel vysvětlení; vyhledávačem jsem tento výraz našel, ovšem bez vysvětlení. Pan D. N. Odpověď ASČ: Pěkný […]
Minidiskuse k článku o taháku se stočila na věčné češtinářské téma a neuralgický bod našich pedagogických snah: jak domět středoškoláky k četbě kvalitní literatury, aniž by podváděli stahováním obsahů z internetu; jak v literární složce předmětu „probrat a splnit“, a přitom neskončit na telefonních seznamech autorů a děl. Něco jsem zde i jinde k uvedenému problému již napsal; pro potřeby tohoto webu se pokusím o malý souhrn: Velmi se mi […]
Přiložený papír jsem zabavil studentce M. F. v sextě mého gymnázia před písemkou na četbu Dekameronu. Reakce přistižené byla neodolatelná: „Ale tohle přece není tahák!“ A hájila tuto tezi se zarputilostí hodnou lepších cílů. K její cti je ovšem třeba dodat, že o své pravdě byla natolik vnitřně přesvědčena, že ten papír měla volně položený na lavici a vůbec ho neskrývala… Sedí v první řadě hned u katedry. Tak nevím […]
HOST 10/13 Kdo by očekával, že se prosincové číslo HOSTa ponese ve vánočně-meditativním duchu, bude patrně zklamán, neboť jeho tématem jsou politické boje sedmdesátých let dvacátého století a jejich odraz v dnešní evropské kultuře. Nejprve Marek Sečkař hovoří o minulosti a přítomnosti s Karlem-Heinzem Dellwoem (členem nechvalně proslulé teroristické RAF)a Gabrielle Rollnikovou (aktivistkou Hnutí 2. června) – oba byli za své aktivity (zahrnující mj. přímou účast na smrti dvou lidí a únosy) […]
Dotaz: Měla bych dotaz na vyjmenovaná slova. Doma jsme začali diskutovat o vyjmenovaném slovu po f. Když jsme to hledali na internetu, nalezli jsme pouze větu: „V češtině neexistuje slovo českého původu, které by obsahovalo y po souhlásce f.“ Já osobně jsem se jako malá učila po f fyzika. Jestliže ale žádné české slovo neexistuje, proč je f uváděno jako obojetná souhláska, a proč tedy není v měkkých? Děkuji za […]
Dotaz: Vážení, prosím o radu, zda slovní spojení hlava rodiny (Je to hlava rodiny) a chytrá hlava (Má chytrou hlavu) lze charakterizovat jako rčení. Děkuji. Paní V. P. Odpověď ASČ: Rčení je relativně ustálené slovní spojení, které vystihuje nějakou typickou situaci a přiléhavě ji komentuje. Samo o sobě může mít nevětný charakter, v kontextu promluvy se však zapojuje do větné stavby. Často je obrazné, v řadě případů čerpá z bible […]
V rámci semináře z českého jazyka a literatury dostali žáci septimy a třetího ročníku Gymnázia a Střední odborné školy v Rýmařově za úkol napsat vypravování na následující klíčová slova: kokos, lavor, opičák, převis, bota, vězení, magnet, slunce, šídlo, oběd, gumák, kladivo, čarodějnice. Slova se v textu musela objevit ve stanoveném pořadí, mohla být libovolně skloňována, avšak nebylo povoleno měnit jejich slovnědruhovou platnost. Janu Matulovi se navzdory daným omezením povedlo vytvořit kreativní […]
Druhé číslo ČJL ročníku 64 přináší v uvedených rubrikách tyto texty: Stati a články K. Rysová – K. Oliva: Skončil 39. ročník Olympiády v českém jazyce J. Kostečka: Deset povídek, které zatřesou duší (2) M. Hrdlička: Základní principy výběru gramatického učiva M. Pilař: O pozdní poezii Pavla Šruta Z praxe našich škol K. Rysová: Originalita a invence v písemných maturitních pracích Diskuse N. Kvítková: Nevylili jsme s vaničkou dítě? Z nové české literatury […]
