Z aktivit Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského: Čítanka Boženy Němcové Čítanka Boženy Němcové byla poprvé vydána r. 1911 v nakladatelství Františka Radouška v Přerově. Uspořádal ji literární historik a pedagog Vincenc Vávra (1849–1936). Čítanku složil z úvodního životopisu Boženy Němcové a z výboru z jejího díla. Představil spisovatelčiny básně z raného období její tvorby, výběr českých a slovenských pohádek a pověstí autorkou sebraných a převyprávěných, výňatky z jejích národopisných a cestopisných obrazů z Čech a Uher. Dále zvolil několik ukázek z Babičky a z dalších spisovatelčiných povídek. […]
Z autorova sloupku na webu Novinky.cz: Přestal jsem v ten jazyk věřit. Podobně jako se historik Heribert Illig domnívá, že 7., 8. a 9. století evropského středověku nikdy nebylo a vymysleli si je papež Silvestr II. a císař Ota III., aby se mohli v dějinách uplacírovat do prestižního roku 1000, tak i já mám za to, že žádná japonština není. První podezření jsem nabral z knížek. Kupuju si knížky na kila prostě proto, že je chci mít. Bez naděje, […]
Z rozhovoru pro Deník N.: „Testy nemají určit dobré a špatné děti, mají je pouze rozřadit,“ říká v rozhovoru Gabriela Baumgartnerová, vedoucí češtinářů z Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat). Popisuje také, kolik bodů z přijímaček z češtiny by podle tvůrců testů mělo stačit na gymnázia a kolik na odborné střední školy, jak testy vznikají či zda skutečně zkouší děti z toho, co se ve škole nenaučí. Na co se v rozhovoru také ptáme:
Z článku publikovaného v časopise Naše řeč (5/2008): Zabývám se na prvním místě VVPČ (vedlejšími větami příslovečnými časovými – pozn. J.S.). Ty jsou uvozeny hlavně časovými spojkami když, kdykoli, jakmile, dříve než atd., ale i spojovacími výrazy, které samy o sobě časový význam nemají, ale získávají ho až v kontextu gramatikalizací; je to polyfunkční zájmeno co (3.5), polyfunkční zájmenné příslovce jak (3.6), příslovce sotva, jen, ledva aj. (3.11). Od VVPČ jsou četné přechody k vedlejším větám se vztažným […]
Webový portál knihověda.cz zahrnuje bibliografické databáze, specializovanou mapu a výkladové texty pro studium a výzkum české knižní kultury do roku 1800. Jednotné databázové vyhledávání zpřístupňuje údaje o rukopisech uložených na území České republiky a rukopisech českého původu či obsahu v zahraničních institucích, bohemikální produkci českých i zahraničních tiskáren (tzv. česká národní retrospektivní bibliografie do roku 1800) a související moderní knihovědnou a kodikologickou literaturu. Mapa tiskařské produkce Čech a Moravy do roku […]
Časopis Knihy a dějiny je odborné recenzované periodikum, které od roku 1994 vydává Knihovna AV ČR. Vychází jednou ročně a je zaměřen na zveřejňování výsledků bádání v oblasti dějin knihy, knihtisku a knihoven v Čechách a na Moravě s časovým omezením do poloviny 19. století. Vedle pramenných a materiálových studií časopis uveřejňuje recenze a zprávy o domácí a zahraniční knihovědné produkci a informuje o konferencích a výstavách k dané tematice. […]
Z článku publikovaného v časopise Slovo a slovesnost, ročník 51 (1990), číslo 3: Místo jazyka „živého“ (podle K. Čapka někdy též „literárního“) učí se ve škole „jazyk školní, do jisté míry uměle vypreparovaný nebo vyabstrahovaný; zkrátka mluvnický“. Tento jazyk K. Čapek odmítá, nemá být praktickou normalizací jazyka živého; je podle tehdejších názorů PLK doménou puristů, kdežto „nám druhým“, s nimiž se K. Čapek ztotožňuje, náleží „mluvit, sdělovat a básnit“. „Čistou […]
Od obsazení pohraničí do padesátých let: Petra Klabouchová ve svých románech Prameny Vltavy a U severní zdi odhaluje zapomenutá tajemství našich nedávných dějin a pátrá po původu zla, lidské malosti i hrdinství: Knihy U severní zdi a Prameny Vltavy spojuje především snaha oprášit polozapomenuté střípky naší nedávné historie a přiblížit tyto bolavé příběhy co nejširšímu okruhu čtenářů. Proto také románové až detektivní zpracování těchto osudů. Ani k jednomu z příběhů […]
Učitel, kouč a lektor Marek Adler se na Fb vyjádřil k momentální diskusi o přijímacích zkouškách: Snadná odpověď: Protože jakékoliv přijímací zkoušky s sebou přináší stres, někdy gradující mnoho měsíců, a na konci zůstanou úspěšní a poražení. Z principu to nemůže být jinak. Emocí by však mohlo být výrazně méně, jenže to by znamenalo řadu změn na více úrovních. Pojďme se podívat na některé z nich. Proč nezmiňuji Cermat a […]
