Když se nás někdo zeptá, jakými verši začíná Máchův (1810–1836) Máj (1836) – nejvýznamnější dílo českého romantismu – bez váhání odpovíme Byl pozdní večer… A přesto Máj těmito verši nezačíná, předchází jim totiž dedikační báseň (a budeme-li chtít být ještě přesnější, pak dedikační básni předchází krátké věnování Hynku Kommovi – obchodnímu partnerovi Máchova otce). Přečteme-li si dedikační báseň na pozadí Máje, skoro to vypadá, jako by ji napsal někdo jiný. O tom, jaké motivace vedly […]

„Knihy se adaptují jako dramata, rozhlasové hry nebo i komiksy – a také, inu, jako knihy. Je to odvážné, anebo spíš zvrácené, vzít knihu od známého autora a říct si: Co kdybych ji sám napsal znovu a… lépe? Zásadní otázka, která nad touto formou adaptace poletuje, zní: Jakou novou, ať už obsahovou, nebo formální, hodnotu takový přepis přinese? Kontroverzi na toto téma vyvolal před časem Ondřej Neff, když se mu zachtělo přepsat verneovky. Zdůvodnění […]

„V Radioservisu to asi mysleli dobře, když si řekli, že vydají ve formátu MP3 četbu románu Karla Poláčka Hlavní přelíčení. Věděli, že ani nemusejí shánět (tudíž honorovat) editora, režiséra, herce… Stačí z rozhlasového archivu vytáhnout starou nahrávku. Neměli to dělat. Posluchači Československého rozhlasu mohli slyšet Hlavní přelíčení v šesti pokračováních od 29. května do 3. června 1984. Pravda, nebyl to román ve své úplnosti, jen výtah z něho, vynucený tenkrát […]

Publikováno v časopise Slovo a slovesnost, 2005/4; článek ZDE. O kodifikaci ZDE.

„Situace české literatury na prahu postdigitální doby, tedy éry, v níž již digitální média nejsou novinkou a zvláštností, ale běžnou a „zlidštěnou“ součástí každodennosti, je stavem literatury radikálně demokratizované ve smyslu Faircloughovy demokratizace diskurzu.8 Publikovat literární text prakticky okamžitě může každý. Jde však zároveň nejednou pouze o iluzorní demokratizaci prestižního diskurzu. Literární diskurz není prestižní automaticky a en bloc. Má svůj střed, široký průměr i okraje. Otevřené internetové publikační platformy vedou […]

„Předsedkyně Rady Ústavu pro jazyk český AV ČR PhDr. Markéta Pravdová zasvětila českému jazyku svůj život. Přednáší, publikuje, bádá, odpovídá lidem v jazykové poradně. Trochu ji zlobí, že se nedbá na správné užívání češtiny ve veřejných sdělovacích prostředcích a že se vulgarizuje politický prostor.“ Úvodní text Andrey Zunové k rozhovoru s Markétou Pravdovou v Právu.

Velký cimrmanovský test: Jste lepší cimrmanolog než profesor Fiedler? Znáte život a dílo žijící legendy Zdeňka Svěráka?  

Publikováno v časopise Slovo a slovesnost, 2005/4; ZDE. Předchozí příspěvky ZDE a ZDE, úvodní slovo ZDE.

Současná podoba kariérního řádu je plná kostlivců z původní podoby, o které dokonce pochybovali i ti, kteří na ní původně pracovali, podoby, o které jsme se naivně domnívali, že byla smetena se stolu. Co opravdu zmizelo, to je čtvrtý stupeň, nastavený původně tak, že zcela míjel učící učitele. Úspěch? – Jen zdánlivý. Stačí chvilku počítat. Absolvent přichází jako „jednička“, do dvou let se musí přetavit do „dvojky“, do osmi let […]