Mladá spisovatelka Kristýna Pokorná vydala první knížku v jedenácti letech. Teď je jí čtrnáct a napsala další dvě. Všechny její tituly se prodávají výborně. „Chtěla jsem mít knížku pro svého brášku, abych mu měla co číst na spaní. I když na usnutí to nakonec moc není,“ líčí mladá autorka vznik Králičích válečníků. Nakonec z dětské knížky na dobrou noc vznikla literatura na pomezí fantasy a dobrodružství. „Je to hodně napínavé, je tam […]
Před rokem odešel Ludvík Vaculík; opětně publikujeme zamyšlení Š. Kučery: Štěpán Kučera Nad fejetony Ludvíka Vaculíka: Smutný myš „Za třpytného nedělního dopoledne, kdy z nebe zářilo slunko a ze země sálal mráz, kráčel po zasněženém nábřeží v Praze osamělý muž a hlasitě nadával na režim. Byl jsem to já. Tramvaj svině nejela, protože vykolejila kdesi na zledovatělé výhybce a zatarasila trať.” Sbírka Další tisíce (Atlantis 2015), obsahující hlavně publicistické texty […]
Publikováno v časopise Naše řeč, ročník 92 (2009), číslo 3. O kodifikaci viz též ZDE.
Jiří Kostečka vystoupil 2. 6. 2016 v pořadech ČR+ a ČT 24. V prvním interview odpovídal na otázky týkající se mediální výchovy a maturitní zkoušky; ve druhém se pak spolu s předsedou Jednoty českých matematiků a fyziků RNDr. Josefem Kubátem vyjádřil k otázkám platu českých učitelů a rovněž k maturitní problematice. Rozhlasový příspěvek je k dispozici zde: Televizní interview lze zhlédnout online ZDE.
Autorův blog na idnes.cz: Kdykoliv čeští žáci zaznamenali úspěch, našli se experti, kteří ihned zpochybnili přínos školy. Naopak za každý neúspěch nese odpovědnost samozřejmost škola. Negativní zpráva přitahuje pozornost. To bulvární novináři dobře vědí. Zejména EDUin má v této praxi dlouhodobou tradici. Naposledy to předvedla eduinská dvojčata Tomáš Feřtek a Bohumil Kartous. Oba shodně reagují na maturitní data zveřejněná Cermatem. „Úspěšnost je velmi vysoká, i když šlo o složitý text […]
„Při pátrání po původu a užívání tohoto slova jsme narazili na zajímavou skutečnost. Ačkoliv pamětníci uvádějí, že se toto slovo řadilo u nás zvláště v minulém režimu, tj. v šedesátých až osmdesátých letech 20. století, k nejfrekventovanějším a ve významu absurdní situace, poměry nebo jednání jej užívali i ti, kteří od Franze Kafky nikdy nic nepřečetli, nebylo dlouho slovníkově zpracováno. I to je příznačné pro jeho charakter. Symbolizovalo totiž něco, […]
Článek ZDE. Publikováno v časopise Slovo a slovesnost, 69, 2008. Další články o kodifikaci ZDE.
Novinářka a cestovatelka Tereza Šimůnková se v článku věnovaném pražskému vystoupení harvardského profesora Michaela Sandela zmínila i o svých středoškolských studiích na gymnáziu v pražských Bohnicích v raných devadesátých letech. Jako dovětek uvádíme dva texty vzniknuvší tamtéž v téže době, ilustrující, jak inspirativní může být dialog podnětných myšlenek, učitele a žáka. Zuzana Hronová: Platon – Machos / Vladislav Dudák: Jak učit Platona na gymnáziu? Další text Vladislava Dudáka ZDE.
„Už na střední mě zajímalo, jak to dělají v Americe. Myslím americký způsob výuky. Jakože učitel je partner v dialogu, ne dráb, co žákům zahušťuje mozek zbytečnými poznatky. Oni se vlastně naši učitelé k nám takhle jednosměrně nikdy nechovali, na hodinách vládla živá komunikace a dost z toho, co mě naučili, jsem později skutečně využila. Ale ono se to tak hezky poslouchalo, partner v dialogu, protože to vonělo Západem, stejně jako individualismus a trh a privatizace a mastné (v […]
