Konstantin Biebl: Škála Válka (čínská lyrika)  

Z našeho archivu:   Jan Zábrana: 55 (sbírka Utkvělé černé ikony) Přestane vyznávat lásku a začne dělat ji. Přejde ho přístupné terče z rozmaru míjet a nechávat jiným. Pozná, jak lehké je zasáhnout nejměkčí místa, jak lehké kdekoho zranit, všichni si o to jen křičí, každý má něco, jeden hrb na hřbetě, druhý smrt na jazyku, třetí svůj metr šedesát, čtvrtý hrb dovnitř obrácený, pátý své prohrané ženy. Tak každý jinak, […]

Pointa je něco, co povrchní či netrpěliví čtenáři neznají, protože se k ní nedočtou nebo ji nepochopí. Přitom právě z pointy často autorský záměr vyrůstá. Přesvědčit se o tom můžeme i prostřednictvím dvou loňských prací žaček Gymnázia Ústavní: kvartánky Kristýny Paskové, jež zvolna odvypráví příběh Životní dobrodružství, a kvintánky Terezy Weberové, která napsala kratší líčení se stejně výmluvným názvem – ON: Starší práce Terezy Weberové ZDE.

Novinářka Zuzana Hronová publikovala na stránkách Akuálně.cz aktuální politicko-literární článek o knihách, které zůstávají ve stínu „študákovských“ Žákových prací. Stojí za to v nich zalistovat, tím spíše, že jim poúnorové časy nepřály a zavřely je před čtenáři na petlici. Jaroslav Žák Ve stínu kaktusu Zuzana Hronová jako studentská autorka

Jaroslav Med byl nepřehlédnutelnou postavou české literární vědy. Ať vstoupil kamkoli, všude ho bylo vidět (nikoli náhodou hrával na studiích nejvyšší basketbalovou ligu) a ještě víc slyšet. Zpravidla býval obklopen klubkem posluchačů, s nimiž svým zvučným, zastřeným hlasem mnohdy s cigaretou v ruce rozmlouval o literárních novinkách, oblíbených autorech či aktuálním dění v oboru. Mladší kolegové, které rád zahrnoval do svého přátelského okruhu, pak naslouchali vyprávěním o alotriích v rodném […]

Slovo autora: Od školních let máme před očima obraz Nerudy jako rozšafného staříka, jenž kulhá s hůlkou uličkami Malé Strany a poťouchle mžourá přes cvikr, obklopen hemžením úsměvných městských podivínů, vnímáme ho jako celkem nudného patrona, jenž píše do novin rozmarné fejetony a také patetické vlastenecké básně a sociální balady… Jako by se pod tou konvenční maskou zcela ztratil onen mladý malostranský darebák, provokatér, rváč, opilec, zbožný ateista, svůdce žen, neúnavný […]

I. V Bradburyho povídce Usher II Garrett a Pikes posléze utíkají z domu, který se za nimi řítí. Spender nevydržel nostalgii celé Martské planety a ta ho postupně sžírala. Když přijíždí Walter Gripp do míst, kde přebýval, přivítá ho něco, co jen okrajově vypadá jako žena. Roderick Usher – charakteristika: Starý, zesláblý muž, který se bojí své smrti. Křídově bledý, velké oči. Svým jednáním mi připadal občas zvláštní a v určitém množství mi […]

Soubor ZDE. Průvodce čítankami pro druhý stupeň ZŠ – vstupní informace.; tamtéž odkaz na další soubory.

Dotaz: Jeden přispěvatel se nás urputně snaží přesvědčit, že v žádném případě nelze slovo vteřina použít v textu ve spojitosti s časem. Podle něj je vždy nutné uvést slovo sekunda, v opačném případě prý mateme veřejnost. Nicméně slovo vteřina se vzhledem k času používá běžně ve všech celostátních audiovizuálních a textových médiích. Mimo jiné Slovník spisovné češtiny i Slovník spisovného jazyka českého dostatečně na příkladech vysvětlují, že lze použít slovo vteřina v textu ve spojitosti s časem (pakliže jasně vyplývá […]