Ještě než začaly letošní maturity, vyrojilo se na maturitní téma několik vyjádření vyznačujících se velkou mírou útočnosti a současně neserióznosti. U nás to bohužel není nic nového – a zapadá to do trendu, který momentálně vítězí v politice –, ale opravdu si musíme na takovouto malost zvykat a zvyknout? Celý článek v H7O, internetové verzi časopisu Host
Gabriela Baumgartnerová, metodička pro český jazyk a literaturu CZVV, nám poskytla dopis adresovaný šéfredaktorovi časopisu Respekt. V jeho úvodu mj. uvádí: „V této souvislosti bych Vám chtěla položit několik otázek: Ověřoval pan Švehla alespoň některé informace, které v článku předkládá čtenářům? Pokud ano, jakým způsobem? Je v souladu s novinářskou etikou a postojem Respektu, že poměrně renomovaný časopis, což Respekt bezpochyby je, zveřejňuje články plné nepodložených a chybných tvrzení?“
V těchto dnech dokončuješ s Hanou Lundiakovou překlad Whitmanova díla, jehož název se tradičně překládá jako Stébla trávy. Proč jste se rozhodli právě tohle veledílo znovu přeložit? Je pravda, že Whitman vyšel v češtině už mnohokrát. Existují čtyři obsáhlejší knižní překlady – Vrchlický, Eisner, tandem Urbánek a Kolář, Skála –, ale nikdo zatím nepřeložil první vydání zroku 1855. Tedy u nás, v zahraničí ano: vyšel italský a francouzský překlad a […]
Ze studentských a žákovských prací vytvářených žáky Gymnázia Ústavní v Praze v rámci výuky odborného stylu či popisu a výkladu tentokrát vybíráme práce s tematikou výuky cizích jazyků: Kristýna Johová (kvarta) připravila pro spolužáky pracovní list k výuce angličtiny, Tereza Hlavová (septima) se zaměřila na japonské znaky. Starší úvaha Terezy Hlavové o škole a vzdělání.
Kniha Umění překladu, základní práce české translatologie, vyšla poprvé v r. 1963. Autor, Jiří Levý (1926-1967), byl v té době stále ještě mladým vědcem a zbývá jen povzdechnutí, jak by vypadala syntéza jeho díla, nebýt předčasného odchodu. Podstatná ukázka z Umění překladu je dostupná ZDE. Hodnota klasických děl, navíc zakladatelských nebo průkopnických, nespočívá v tom, že je chováme v úctě nebo jsou chloubou naší knihovny. Tím pravým důvodem je jakási […]
Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského ve spolupráci s pedagogy připravilo seminář Dopady událostí r. 1968 a normalizace na oblast československého školství. Seminář určený pracovníkům školství a studentům se bude konat v úterý 2. října 2018 v 10 hodin v zasedací místnosti Pedagogické knihovny J. A. Komenského, Jeruzalémská 12, Praha 1. Z programu: Rok 1968 a československé školství a knihovnictví PhDr. Magda Junková (Pedagogická knihovna J. A. Komenského) Události roku 1968 jako téma […]
PRAKTICKÉ RADY KE SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY Z ČESKÉHO JAZYKA A LITERATURY (2014) Slohová práce 1. Dodržte LIMIT SLOV: 250 (při 90 minutách času), tolerance 50 slov; nejlépe je viditelně ho překročit. Pozor: za nedodržení limitu 250 slov – byť se maturant(ka) vejde do tolerance 50 slov – lze strhnout body v 1A, vyjma útvary/žánry, které z podstaty věci bývají v praxi kratší (motivační dopis a jiná administrativa, zpráva, novinový článek, fejeton). 2. […]
Přinášíme další tři práce septimánů z Gymnázia Ústavní v Praze psané na letošní maturitní zadání. Připomeňme, co jsme uvedli v předchozím příspěvku: „Je běžnou užitečnou praxí, že češtináři využijí čerstvá nebo i starší maturitní zadání jako nabídku pro žáky nižších ročníků. Takto vznikající slohové práce sice samozřejmě nemohou plně respektovat maturitní podmínky (lze se držet podmínek organizačně-technických, odpadá napětí provázející ostrou zkoušku), nicméně výsledek budoucím maturantům přináší kromě informace o […]
