Václav Jamek šalamounsky vyřešil problém přechylování v češtině Nurofen hledá sprosté slovo do reklamního textu Současná česká ilustrace Umění ovlivňuje učení i paměť žáků Muzeum knihařství Doteď jsem nevěděl, že myška v Růži pro Algernon je vlastně myšák; ani to, že V. Černý považoval za jediný vyhovující překlad Poeova „nevermore“ slovo „nadarmo“… Příběh Lasici a Satínského vyjde ve formě komiksu Na břehu ostrova Krku aneb Čeští básníci na Jadranu Výlovy […]
Místo úvodního slova několik vět volně vybraných z doslovu k jednou z českých výborů z veršů americké básnířky Emily Dickinsonové (1830-1886): Svou největší básnířku objevila Amerika teprve čtyřicet let po její smrti. (…) Roku 1850 její přítel Humphrey byl zasažen na ulici mozkovou mrtvicí a zemřel. Pro Emily to byla zlá rána, protože Humphrey měl silný vliv na její básnický vývoj a přivedl ji k tomu, aby se vyjadřovala veršem. Tato […]
Publikováno v časopise Český jazyk a literatura, roč. 69, č. 3.
Článek z časopisu Český jazyk a literatura (2018-19, č. 2)
Obsah čísla R. Kolár: Hádanky Nezvalovy Abecedy Krátké ukázky z některých článků: A. Králíková: Citlivý člověk aneb Kdo se bojí číst Jáchyma Topola M. Waclawičová, H. Goláňová: Nářeční korpus DIALEKT a jeho použití ve výuce češtiny
Ukázka ze Semináře České knižnice K tématu viz též: Robert Adam: Řeč postav ve vyprávění Karel V. Rais: Když se připozdívá / prostě sdělovací styl (Karel V. Rais & Svatopluk Čech: Výběr z listů přátel). In: Ibrahim, R. a kol.: Interpretace textů (nejen) ke státní maturitě. Praha: Akropolis, 2010, s. 47–53.
Výchozí informace k projektu
Mgr. Radek Chalupa a doc. RNDr. Karel Nesměrák, Ph.D., působí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, se v článku věnovaném jednomu z mnoha odborných zájmů Johanna Wolfganga Goetha dotkli i toho, jako se chemie promítá do jeho literárních děl: „Tu červený lev, nápadník to drzý, / ve vlažné lázni s lilií byl spjat / pak z lože v lože hnáni oba brzy, / co výheň neustala žárem plát.“ Když Goethe […]
Toužíme po platformě, kde se sejdou dědové s otci a vnuky. Po místě, kde se můžou potkat. V normální společnosti jsou takovým místem magazíny, vydávané po desetiletí, které rodiče kupují svým dětem a ty zas dětem svým. U nás společenské zvraty podobné tituly pohřbívají. Dnešní čtyřicátníci vyrůstali na Sedmičce pionýrů, Ohníčku a Pionýrské stezce. Kdo mladší je zná? Jen málo časopisů přežilo rok 1989 a vychází dodnes: Mateřídouška, nejstarší dětský časopis existující bez přestávky, Sluníčko pro předčtenáře, […]
