Každému vidícímu doporučuji, aby, nechce-li vyvolávat pozornost, používal výraz nevidomí lidé. Proč? Je to zavedené, obvykle – u většiny lidí – to nevzbuzuje emoce, neriskujete, že se někoho dotknete, dáte tím najevo, že jste zorientovaný. V hovoru s nevidomým se vyplatí naslouchat, jaká slova volí konkrétně on. Nebo později můžete dojít k přímému položení otázky, […]

Vstupní odkaz k řadě zásadních studií ZDE. Jednotlivé části: Preliminária Čeština a dějiny Dynamika českého lexika a lexikologie Kapitoly ze syntaktologie češtiny K české fonetice a pravopisu Komunikační situace a styl Pragmatické aspekty češtiny Souvětí současné češtiny Úvahy o české morfologii  

Z odpovědi „je to jedno“ se stala univerzální reakce těch, kteří pravidla naší mateřštiny neovládají. Ten, kdo lpí na správném vyjadřování a opravuje ostatní, je pro ně předpotopní, povýšený intelektuál. V očích těch, pro něž jsou mluvnice a pravopis zaprášená slova ze základní školy, stojí vývoj jazyka především na představě, že všechno je dnes dovoleno. Pravidla jsou přežitá, […]

Klára Dvořáková: Z deště pod okap Frazémy dostat se z bláta do louže nebo z deště pod okap jistě nejsou pro čtenáře Jazykáře neznámé. Oba nesou stejný význam, používají se tehdy, když se někdo v nepříznivé situaci dostane do situace stejně špatné, někdy dokonce i horší. Pokud si místo do louže stoupnu do bláta, budu mít promočené boty tak jako tak. […]

Dotaz: Pracuji na ministerstvu financí, a podle služebního zákona jsou označena pracovní místa v našem odboru jako vrchní ministerský rada. Dovoluji obrátit se na Vás s prosbou o sdělení správného ženského tvaru této funkce. Paní M. H. Odpověď ASČ: Některá česká podstatná jména se nedají přechylovat – často se to týká jmen zvířecích (srov. kavka, buvol aj.). Protějšek k nim existovat může, ovšem pak většinou mívá jiný kořen: býk – kráva, pes – fena (přičemž slovo pes lze použít v určitém kontextu i pro […]

Z archivu časopisu Naše řeč (1994, č. 3): Středem našeho zájmu bude adherentně expresivní slovní zásoba s intenzifikační funkcí. Jedním z určujících procesů ve vývoji této skupiny expresiv je neustálá aktualizace již existujících, lexikalizovaných, expresivních výrazů novými, silnějšími (např. výraz hlupák může být zaměněn výrazy blbec, idiot, debil, imbecil atd.). Tak se nezřídka stává, že […]

Upozorňujeme na několik článků, jež se zabývají podobou češtiny na sociálních sítích: Lucie Jílková: O češtině (na netu) Zdeňka Hladká: Pravopis v současné korespondenci mladých Zdeňka Trachtová: „Nová čeština“ plná překlepů a smajlíků. Na sítích spíš mluvíme než píšeme    

Základní vymezení kategorie vidu – Exkurz o příznakovosti a bezpříznakovosti – Pokus o přesnější vymezení významů dokonavosti a nedokonavosti – Dva typy vidových dvojic – Úloha prefixace (resp. slovesných předpon) v systému slovesného vidu – Obouvidová slovesa – Vidová nepárovost Publikováno v časopise Naše řeč, č. 3, 2010.

„Při pátrání po původu a užívání tohoto slova jsme narazili na zajímavou skutečnost. Ačkoliv pamětníci uvádějí, že se toto slovo řadilo u nás zvláště v minulém režimu, tj. v šedesátých až osmdesátých letech 20. století, k nejfrekventovanějším a ve významu absurdní situace, poměry nebo jednání jej užívali i ti, kteří od Franze Kafky nikdy nic […]