Jazyky se neustále vyvíjejí bez ohledu na snahy některých tradicionalistů co nejvíce je zakonzervovat. Nyní však překvapivě došlo i na něco tak samozřejmého, jako je tečka za větou. Podle lingvistů mladí lidé, kteří vyrostli na chytrých mobilních telefonech, nepoužívají za větami tečku. Tu považují za výraz naštvanosti, podrážděnosti a někdy neupřímnosti. Článek Tomáše Skoupého K proměnám v […]

Číslo 4/2020 je zaměřené na lingvistiku. Obsahuje mj. článek Jana Chromého, konstatující, že k neporozumění v jazykové komunikaci dochází častěji, než si běžně představujeme. Nakolik si vlastně rozumíme?

Byli jsme na školním výletě. Cesta byla příjemná a pohodlná. Byli jsme na zámku, kde bylo mnoho krásných obrazů. Potom jsme šli na procházku po městě, kde bylo mnoho zajímavých památek, například kašna a několik pozoruhodných soch. Také tam byly hezké starobylé domy. Výlet se mi líbil, i když bylo velké horko.  Citace ukázky z učebnice […]

Dovoluji si vyhlásit anketu na téma nejnevyslovitelnější jméno české, moravské nebo slezské obce na území České republiky. Můj favorit: Hřiměždice (obec u Příbrami). Jako lingvista podpořím svůj názor takto:1) Souhláska „h“ je guturála (souhláska hrdelní), zatímco souhláska „ř“ je alveorála (souhláska předodásňová); jsou tedy od sebe artikulačně silně vzdálené.2) Česká souhláska „ř“ je notoricky známa […]

Z článku v Deníku Referendum: Do popředí se zde dostávají argumenty z lingvistické oblasti. V nedávných debatách jsem zaznamenal následujících pět (výčet by měl být víceméně kompletní): Čeština přechylování vyžaduje svou gramatickou stavbou. U nepřechýlených jmen vyvstává problém, jak je skloňovat. Nepřechýlená jména způsobují nedorozumění. Nepřechýlená jména zní zvláštně a mohou způsobit posměch. Přechylování je […]

Z doprovodného článku na webu Českého rozhlasu: Jde to s naší mateřštinou z kopce? Odpovídá na Dvojce Martin Prošek, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR. A dokonce prozradí, co i jemu dělá v češtině potíže. „My nehodnotíme jazykový vývoj jako žádoucí, nebo nežádoucí. Jestli je něco pro lidi výhodné, tak se to začne používat. Bez […]

„Slovo olajkovat je moje oblíbené. Je to cizí výraz, na kterém čeština předvedla svoji sílu. Anglický pravopis jsme počeštili, přidali jsme českou předponu a příponu, za ni ještě časovací koncovku. Takže je z toho české sloveso, od něhož bych uměl vytvořit třeba i ten přechodník. Navíc toto slovo potřebujeme, nelze všechno jen „chválit“. Neřeknete přece, […]

Tento článek vychází z prvních výstupů výzkumného projektu zaměřeného na zkoumání faktorů ovlivňujících úspěšnost řešení matematických slovních úloh. Projekt rovnocenně bere v úvahu jak hlediska matematická, tak hlediska porozumění slovním úlohám jakožto specifickým textovým útvarům a jejich interpretaci (přístup k řešení úlohy je výsledkem její interpretace), tj. komunikační kompetenci. Slovní úlohy tradičně patří ve výuce matematiky […]

Výuka latiny je na českých gymnáziích na ústupu. Přinášíme dva texty, jež věcně a bez jakéhokoli staromilectví ukazují, že tuto tendenci nelze vnímat jako pozitivní. Prvním z nich je rozhovor s Lucií Pultrovou z Ústavu řeckých a latinských studií Univerzity Karlovy: „Proč je podle vás nutné, aby se děti učily latinsky?  Z mnoha důvodů. Jak už […]