Lingvistka Klára Trsková z Ústavu pro jazyk český AV ČR se ve svém výzkumu zaměřuje na hodně netradiční téma: mluvu českých raperů. V podcastu A / Věda na dosah zjistíme, co znamená někoho dissovat, jak si nejlépe zaflausit nebo kdy je dobré draulit jako bauch. Dozvíme se také, z jakého důvodu čeští rapeři raději sáhnou po anglickém než našem vulgarismu a proč už nepaří v partě, ale v crew.
Článek publikovaný v časopise Studia paedagogica (roč. 19, č. 3, rok 2014) nepřináší překvapivá zjištění, spíše mapuje vymezené téma. Autorky své závěry shrnují takto: Verbální vulgarita představuje všudypřítomný sociální fenomén. Obvykle se setkání s ním považuje za jednoznačně škodlivé. Domníváme se však, že k vulgaritě lze přistupovat i z hlediska jejích pozitivních konsekvencí pro proces socializace. Děti si prostřednictvím seznámení s vulgarismy rozšiřují slovní zásobu, pojmenovávají vlastní pocity na širší […]
„Předsedkyně Rady Ústavu pro jazyk český AV ČR PhDr. Markéta Pravdová zasvětila českému jazyku svůj život. Přednáší, publikuje, bádá, odpovídá lidem v jazykové poradně. Trochu ji zlobí, že se nedbá na správné užívání češtiny ve veřejných sdělovacích prostředcích a že se vulgarizuje politický prostor.“ Úvodní text Andrey Zunové k rozhovoru s Markétou Pravdovou v Právu.
Článek podává přehled o typech vulgarismů, jejich genezi i jejich funkčním využití. Z historie jazyka i ze současné řečové praxe je patrno, že vulgarismy jsou takovým lexikálním subsystémem, který je ve většině jazykových útvarů nenáležitý, protože obsahově i formálně porušuje příslušné komunikační normy. Přesto vulgarismy tvoří plnohodnotnou součást celonárodního lexika, jen je třeba při jejich užívání respektovat jejich velmi rozsáhlá funkční omezení. Naopak ve velmi periferních typech komunikace je jejich užití […]
Vývoj a rozvoj AI je velmi dynamický a autor každého vyjádření na toto téma riskuje, že během krátké doby jeho tvrzení zastará. Nicméně přetiskujeme dva ještě čerstvé (červencové) facebookové příspěvky týkající se možností AI v oblasti uměleckého překladu. Autorem prvního z nich je Viktor Janiš, repliku k němu pak napsal Jan Kulveit. Výchozím textem je ukázka z díla Terryho Pratchetta. Viktor Janiš 15. 7. 2023: V debatách o AI v […]
Z červnového newsletteru Knihovny Václava Havla: Vězeňská variace Václav Havla na téma rasismu a nesnášenlivosti Režie Jan PRUŠINOVSKÝ, v hlavní roli Zdeněk GODLA.Hned po návratu z nejdelšího věznění v roce 1984 napsal Václav Havel svou nejkratší hru Chyba. V cele rozehrává mezi šesti mukly drsné drama o jinakosti. Aby varoval před všudypřítomným totalitářstvím a netolerancí nechává autor jedinkrát a zcela výjimečně nahlédnout do svérázného světa vězení, které bylo několik let součástí jeho […]
10.2.2023ŽIVA: KOSTI JSOU VRŽENYJazykový koutek Anny Černé v prvním letošním čísle Živy přináší odpověď na otázku, zda existuje nějaká spojitost mezi kostmi a kostkami. Dozvíte se, co lze z jazykových příruček zjistit o kostře, kostivalu a pakostnici i jak je to se skloňováním podstatného jména kost. Nechybějí ani ustálené obraty se slovem kost a kostra.Zobrazit více 6.2.2023VESMÍR: PREZIDENTČIN ŽIVOTNÍ PARTNERKdybychom si byli zvolili prezidentku, kdo by byl její životní partner? První pán, muž, gentleman nebo snad manžel? Ondřej Dufek v jazykovém koutku pro časopis Vesmír (2023/2) ukazuje, o co by uživatelé češtiny mohli chtít svou volbu opřít, […]
Rychlé šípy nikdy nemluvily sprostě. Když potřeboval Rychlonožka zaklít, řekl himbajs šůviks a jedinou povolenou nadávkou v klubu byl plantážník. Plantážník znamená debil, když nechcete říct debil. Jaroslav Foglar věděl, že zanadávat je občas potřeba i ve světě dokonalých dětí. Neodhadl však, kde v jazyce najít slovo, které by se jako slušná nadávka mohlo opravdu ujmout. Plantážník je vzdálený, nelibozvučný, emočně neutrální. Hledat je přitom třeba tam, kde jazyk popisuje věc zároveň […]
30.6.2021 VÝBOR TEXTŮ LUDMILY PACNEROVÉ Bohumil Vykypěl z etymologického oddělení připravil publikaci Bohemia Glagolitica (Nakladatelství Lidové noviny, 2021). Jedná se o výbor prací přední české filoložky Ludmily Pacnerové (1925–2008) na téma hlaholicí psaných staročeských památek a vůbec církevněslovanské kultury a písemnictví v českých zemích. Vedle šesti autorčiných textů je zde vydána také její kompletní bibliografie.Zobrazit více 30.6.2021 MEZINÁRODNÍ KONFERENCE O VÝUCE AKADEMICKÉHO PSANÍCentrum akademického psaní kabinetu studia jazyků ÚJČ AV ČR a Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava pořádají 10. mezinárodní konferenci […]
