TŘETÍ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE O SOCIOLINGVISTICE SE PŘESOUVÁ NA SRPEN 2022 S ohledem na mimořádnou situaci spojenou s celosvětovou pandemií koronaviru se Třetí mezinárodní konference o sociolingvistice v Praze uskuteční v náhradním termínu 24.–26. srpna 2022. Rozhodnutí o přijetí abstraktů zůstávají v platnosti. Termín pro podání nových abstraktů bude vyhlášen. Sledujte prosím webové stránky konference. Zobrazit více VYŠLA NAŠE ŘEČ 2/2021 Ve druhém letošním čísle Naší řeči naleznete tři články a jednu drobnost. Úvodní text Markéty Cehákové se na příkladu skloňování japonských […]
Z úvodu: Zamýšlíme-li se nad specifiky mluvy lidí, kteří z nejrůznějších důvodů užívají omamné a psychotropní látky, musíme především připomenout, že není jednoduché takovéto soubory výrazových prostředků souhrnně pojmenovat. Jedná se o argot, nebo o slang? Odpověď na tuto otázku není jednoznačná a ani odborná literatura české i zahraniční provenience zabývající se sociolekty není v tomto směru jednotná (…). V klasickém Oberpfalcerově pojetí argotu (1934), na jehož neaktuálnost však jazykovědci […]
Dotaz:Jaký slovní druh je potom v následujícím souvětí? Sluníčko se chvíli dívalo z nebeského balkonu, potom zaťukalo zlatým prstem Křemílkovi na rameno.Pan J. M. Odpověď ASČ:Na tento dotaz nelze odpovědět jednoznačně, a to proto, že normativní Slovník spisovné češtiny (SSČ) si zde dost protiřečí. U slova potom totiž uvádí slovnědruhovou platnost příslovce (s příkladem najedl se a potom šel ven), ale též spojky souřadicí (bez příkladu).U synonymní spojky pak se v SSČ […]
Alelidé, to je takový zvláštní druh lidí, kteří ke všemu, s čím se setkají, mají nějaké “ale”, nějakou svou výhradu. Jejich řeč není “ano ano” ani “ne ne”, nýbrž “ano, ale”, nebo “ne, ale”. Kdybyste jim řekli, že dvakrát dvě jsou čtyři, odpovědí vám na to pohotově a s jakousi převahou: „Ano, ale dvakrát tři, pane, je šest.“ Načež od vás odejdou s uspokojením, že se nedali a že to […]
Specifičnost interjekcí vůbec a interjekcí vyjadřujících údiv zvláště spočívá v tom, že na rozdíl od ostatních autosémantických slovních druhů nejsou začleněny do věty jako větný člen (viz níže větný ekvivalent) a mají speciální postavení ve slovní zásobě, protože nemají jasný sdělovaný obsah, nevyjadřují pojmy, nýbrž jen emoce (pocity), a proto jejich význam není vyhraněný, také jejich forma v přítomnosti není ustálená, proměňuje se, někdy jde o částečnou ohebnost. V této […]
Ohlédnutí za reakcemi na naše vyjádření ke kritice testů JPZ přináší poznatek, který by se dal označit za příznačný – od češtinářů a širší odborné pedagogické veřejností přichází podpora, mezi laiky jsou ohlasy rozdílné; ty kritické se ovšem důsledně vyhýbají stěžejním argumentům a většinou se uchylují k neseriózním diskusním figurám. Platí to pochopitelně i pro „potrefené husy“ z EDUinského okruhu. Citujeme odpověď Tomáše Feřteka v rozhovoru pro iDNES.cz: „Asociace středoškolských češtinářů je poměrně […]
Dotaz:Mám několik specifických vět, u kterých nedokážu určit přísudek a ani to, jestli se jedná o přísudek jednoduchý nebo složený. Prosím Vás tedy o pomoc. Věty znějí následovně:1. Nejsem s to bojovat za lásku.2. V tomto případě mám svázané ruce.3. Oči jsem měla plné písku.U slovesa mít nedokážu určit, kdy se jedná o sloveso pomocné, kdy o modální, kdy vystupuje ve funkci spony a kdy nese význam samo o sobě. […]
Jako každý rok se v období, kdy probíhá přijímací řízení a následně maturitní zkoušky, aktivizují odpůrci centrálních testů. Mediálně nejvýraznější je kritika ze strany sdružení EDUin a jedinců jemu názorově blízkých. Reagujeme proto na některá tvrzení z tohoto okruhu; současně konstatujeme, že jde o tvrzení nekvalifikovaná či nepravdivá. Testy Cermatu jsou v plném souladu s obsahovými požadavky na ně kladenými, neporušují žádné zákonné ustanovení. Kritika zařazení tzv. korektorských úloh je čirým formalismem a vychází z elementárního […]
„Existují studie, které dokládají, že v oblasti šestého chromozomu lze identifikovat geny, které souvisí s dyslexií, ale velkou roli hrají i sociální a ekonomické faktory, které souvisí s gramotností,“ vysvětluje psycholožka a logopedka Alžběta Větrovská Zemánková. Podle ní je proto důležité, aby děti viděly v rodině, že čtení a psaní je spojeno s příjemnými zážitky, a je dobré s dětmi hrát hry zaměřené na jazyk. Pro děti je totiž přínosnější, […]
