Z anotace pořadu na webu Radia Wave: Ve třetím díle minisérie Buchty čtou o knížkách, které všichni známe, ale málokdo je skutečně četl, se Ivana Veselková, Zuzana Fuksová a středoškolský pedagog Stanislav Zajíček zabývají kanonickým dílem Karla Jaromíra Erbena Kytice a tím, jestli si z něj máme pamatovat víc než „sviť, měsíčku, sviť, ať mi šije niť“. Dvakrát k Erbenově Kytici (z časopisu Česká literatura) K. J. Erben Fasciculus florum […]

Vstupní poznámka: Pracovní listy zmíněné v následujícím textu jsou dostupné ZDE. Protože se jako literární historička dlouhodobě zabývám socialistickorealistickou poezií 1. pol. 50. let, přirozeně mě též v rámci mé pedagogické praxe na střední škole vždycky zajímalo, zda a jakým způsobem se téma socialistického realismu jako takového zařazuje do výuky. Je zřejmé, že se jedná o věc ošidnou už proto, že od ní nelze oddělit otázku politiky, a tak je její […]

Ze studie publikované v časopise Česká literatura (1/2023): Cílem přítomné studie je prozkoumat kategorii baladičnosti u Jana Nerudy padesátých a šedesátých let, a pokusit se tak propojit interpretační východiska, která jsou k dispozici k autorově syžetové próze (tj. k Povídkám malostranským a částečně i k Arabeskám), s možnostmi, jak především prostřednictvím balad „Mrtvá nevěsta“ a „Matka“ z oddílu „veršů výpravných“ nahlédnout vývojovou hodnotu sbírky Knihy veršů (1868). Jako významný rys […]

„Když Jungmann vyvstal, byla čirá noc, když se s námi rozloučil, měli jsme již bílý den. Když Jungmann začal, byla pustá pláň, když dopracoval, byl on sám horou oblakově vysokou a kolem něho strmělo již celé pohoří velikánů, pevných, žulových to žeber českého života.“ Tato slova napsal Jan Neruda. Onen Jungmann, kterému je věnoval, byl pokřtěn jako Josef a k tomu dostal ještě druhé jméno Jakub. Z rozhlasových Toulek českou […]

Úvod studie v časopise Česká literatura (5/2020): Nacházíme se v digitální revoluci. Pouze nevíme, v které její fázi. Lze se však domnívat, že ne zcela na začátku (to bylo v osmdesátých letech minulého století), leč jistotu o jejím konci nemáme žádnou, jakkoli se už objevují koncepty, že to, co momentálně zažíváme, je již doba postdigitální (…). Jsme svědky úplné změny paradigmatu, nebo jen rozšíření pole? Je to pokračování multimediální epochy, […]

Není snad třeba připomínat, že se při volbě náležitého počátečního písmene často neobejdeme bez věcných znalostí. Dokladem toho jsou i pravopisné podoby státních útvarů. Poměrně častými dotazy adresovanými jazykové poradně jsou i dotazy na náležitý způsob psaní názvů státních útvarů na našem území, viz např. „Píše se československý stát, nebo Československý stát?“ – „V l. 1918–1920 byl oficiální název naší republiky Republika Československá. Mám tuto podobu zachovat i v knize […]

Z archivu časopisu Česká literatura (č. 2, 2001)

Studie ZDE Další upozornění na články z dřívějších ročníků časopisu Česká literatura; ČL 41 (1993), č. 4 O Vladimíru Holanovi viz též zde, zde či zde

Studie ZDE Další upozornění na články z dřívějších ročníků časopisu Česká literatura; ČL 45 (1997), č. 5