Ze sloupku v časopise Vesmír: Odrazovým můstkem následující úvahy budiž čurání. Čurání a slova příbuzná jsou totiž problémovou rodinou v jinak celkem spořádaném pavlačovém domě českého pravopisu ů a ú. A v čem že problémovou? Čurání nikdy dřív nemělo podobu čórání ani čuorání. Neprošlo si tedy takovou změnou jako třeba kůň (jednoduše kóň → kuoň → kuoň → kůň), na jejímž konci se uprostřed právě takových slov ustálilo písmeno ů. Slovníky 20. století tedy čurat uvádějí pouze […]
„(…) Fr. Kopečný přesvědčivě ukázal, že jak u spojení typu tisíce lidí (viz níže 2), tak u typu spousta lidí (viz 3) je „po stránce obsahové (podtr. F. K.) přívlastkem výraz udávající množství (a to přívlastkem kvantitativním). Poněvadž však vystupuje častěji jako syntaktické substantivum, zůstává po stránce formální (F. K.) základem podmětového výrazu.“[5] Z pojmu podmět obsahující kvantitativní přívlastek vylučujeme typy Tři tisíce přijely, Velká spousta zmizela, Dlouhá řada odešla. Zde číslovka tři a přídavná jména udávají rys syntaktického podstatného jména jako jiná příd. […]
Článek pracuje s pojmy hovorová, běžně mluvená a obecná čeština. Podrobněji se zabývá pojmem spisovná čeština a její norma, což je východiskem při hodnocení slov z hlediska spisovnosti a nespisovnosti. Příspěvek kritizuje širokou definici i užívání kvalifikátoru kolokviální, který se používá pro jednotky mluveného neformálního jazyka v článku P. Kochové a Z. Opavské při přípravě Akademického slovníku současné češtiny. Místo takto vymezeného kvalifikátoru kolokviální se navrhuje na konkrétním materiálu (univerbizáty, […]
Z článku publikovaného v časopise Naše řeč (2/2009) vybíráme: Naše veřejnost volá po obecně uznávané kodifikaci mluvnické spisovné normy, a proto bude třeba soustředit pozornost lingvistů k vědeckému poznání této normy. Musí se přitom vycházet z rozsáhlého materiálu současné češtiny, která se chápe jako jazyk příslušníků tří žijících generací (Jedlička, 1965, s. 14). Tento materiál by měl respektovat hierarchii pramenů. Hlavními prameny při zjišťování spisovné normy jsou odborné a publicistické […]
Seriál článků o kodifikaci prozatím uzavíráme pohledem ze Slovenska – kapitolou z knihy Juraje Dolníka. Dolník, Juraj: Teória spisovného jazyka. Bratislava: Veda 2010.
Pokračujeme v přetiskování článků věnovaných kodifikaci. Publikováno v časopise Slovo a slovesnost, 72, 2011. O kodifikaci více ZDE.
Publikováno v časopise Slovo a slovesnost, 2007 (68). Dostupné ZDE. O kodifikaci ZDE.
Publikováno v časopise Slovo a slovesnost 2006, 67. Dostupné ZDE. O kodifikaci ZDE.
Článek byl publikován v časopise Naše řeč, 2006, č. 4. Dostupné ZDE. O kodifikaci ZDE.
