Publikováno v časopise Naše řeč, ročník 92 (2009), číslo 3. O kodifikaci viz též ZDE.

Článek ZDE. Publikováno v časopise Slovo a slovesnost, 69, 2008. Další články o kodifikaci ZDE.

Publikováno v časopise Slovo a slovesnost, 2006/2; ZDE. O kodifikaci dále ZDE.

Publikováno v časopise Slovo a slovesnost, 2005/4; článek ZDE. O kodifikaci ZDE.

Publikováno v časopise Slovo a slovesnost, 2005/4; ZDE. Předchozí příspěvky ZDE a ZDE, úvodní slovo ZDE.

Publikováno v časopise Slovo a slovesnost, 2005/2; ZDE. Předchozí příspěvky ZDE, úvodní slovo k celému seriálu ZDE, další příspěvky ZDE.

Seriál příspěvků o kodifikaci otevíráme třemi články Františka Čermáka, které byly publikovány již před otevřením diskuse na stránkách časopisu Slovo a slovesnost: František Čermák: Obecná a spisovná čeština: Poměr, funkce a metodologie, ZDE. František Čermák: Obecná čeština: je součástí české diglosie? ZDE. František Čermák: Preskriptivismus: Variabilita versus stabilita, faktory a problémy, ZDE.

Tímto příspěvkem předznamenáváme přetištění článků a studií, jež jsou věnovány kodifikaci, popř. tématům s kodifikací volně souvisejícím. Zařadili jsme do něj texty publikované v posledním dvacetiletí. Naším cílem je zpřístupnit pohledy odborníků zájemcům z řad učitelů a veřejnosti. Za souhlas s přetištěním jednotlivých příspěvků upřímně děkujeme jednak autorům, jednak vydavatelům, především redakci časopisu Slovo a slovesnost. V případě, že je text volně dostupný, přetiskujeme pouze krátkou ukázku a odkaz. Usilovali […]

„(…) Fr. Kopečný přesvědčivě ukázal, že jak u spojení typu tisíce lidí (viz níže 2), tak u typu spousta lidí (viz 3) je „po stránce obsahové (podtr. F. K.) přívlastkem výraz udávající množství (a to přívlastkem kvantitativním). Poněvadž však vystupuje častěji jako syntaktické substantivum, zůstává po stránce formální (F. K.) základem podmětového výrazu.“[5] Z pojmu podmět obsahující kvanti[187]tativní přívlastek vylučujeme typy Tři tisíce přijely, Velká spousta zmizela, Dlouhá řada odešla. Zde číslovka tři a přídavná jména udávají rys syntaktického podstatného jména jako jiná příd. […]