Z článku publikovaného v polském časopise Bohemistyka (2011, č. 1): C í l e m t o h o t o p ř í s p ě v k u je komentovat výroky o češtině u pěti spisovatelů, kteří se narodili ve dvacátých a třicátých letech minulého století a kteří jako významní slovesní umělci podstatným způsobem zasáhli do vývoje české literatury. Chceme zjistit, jaký mají p o s t o j k e s v é m u m a t e ř s k é […]
Sdělujeme všem zájemcům o zodpovídání dotazů v jazykové Poradně ASČ, že v červenci a srpnu 2023 fungujeme v omezeném režimu. Je tedy možné, že některé dotazy nebudou zodpovězeny v termínu, který deklarujeme na našich stránkách www. ascestinaru.cz. Prosíme o pochopení: Jak píšeme na našem webu, Poradna ASČ je provozována praktikujícími češtináři základních a středních škol; ti ovšem čerpají v letních měsících svoji řádnou dovolenou. Plný provoz naší poradny bude obnoven od 10. září 2023.
Z článku publikovaného v Magazínu Univerzity Karlovy Forum: Jak dětem počátky usnadnit a ověřit, že vědí, co čtou, zkoumají vědci a vědkyně z Pedagogické fakulty UK a Fakulty humanitních studií UK. „Zkoumáme efekt takzvané gamifikace, kdy jsou počítačové hry využívány k osvojení nové znalosti či dovednosti. Dítě hraje hru a v podstatě si moc neuvědomuje, že se u toho učí číst,“ říká Gabriela Seidlová Málková z FHS UK, která se svým týmem aplikovala do češtiny holandskou herní aplikaci Karaton. Otázky, jak dosáhnout toho, […]
Z odpovědi: Nic takového jako kodifikovaný (či jakkoli jinak stanovený) soupis vzorů neexistuje. Předmětem kodifikace je např. skloňování či časování konkrétního slova nebo celé skupiny slov, ne však to, které slovo se při jejich ohýbání má používat jako návodné. Vzory jsou zamýšleny jen jako uživatelská pomůcka, jak na základě známých tvarů odvodit tvary neznámé či nejisté. Zřejmé to bude na příkladu: Podle stávající kodifikace je např. u podstatného jména diabetolog v 2. pádě jednotného čísla […]
Když neznámá učitelka prohodí, že chystají „Noc s Andersenem“, pečlivě zvažte svou reakci. Už jenom náznak zvědavosti se vám může vymstít pozvánkou k celonočnímu dobrodružství se dvěma desítkami dětí, olympskými božstvy a strašidly v prostěradlech včetně noční můry v podobě přímého vstupu v dětském rádiu. A jako život povstal z vody, tento zvláštní fenomén se zrodil po záplavách roku 2000 na Uherskohradišťsku. Dvěma knihovnicím se po delší odstávce zastesklo po dětských čtenářích. Aby je nalákaly, uspořádaly mezi regály celonoční přespávačku. Záštitu […]
Z článku publikovaného v časopise Naše řeč, 2023, č. 3: Toto zjištění má četné konsekvence, v neposlední řadě i pro český pravopis. Slova keltové a germáni, jakožto umělé konstrukty, bychom podle současných pravopisných zásad neměli psát s velkými písmeny, neboť nemají etnický význam, neoznačují příslušnost k národu, státu či městu, ale příslušnost k množině lidí žijících ve staletích okolo změny letopočtu na určitém, ovšem pouze nejasně vymezeném území – za […]
Z jazykového koutku v časopise v časopise Vesmír: (…) Jak zní tvar rozkazovacího způsobu sloves končících na -atět? Spíš jako trp, nebo jako sázej? Těžko říct – a jak by ne. Copak jste někdy přikazovali kedlubně dřevnať/dřevnatěj, chodníku ledovať/ledovatěj nebo člověku plešať/plešatěj? Všechno to jsou gramaticky plnohodnotná slovesa, ale část jejich užití je blokována lexikálním významem. Někdy však význam za nic nemůže. Houba, hrouda nebo moucha se sice spolehlivě mění na množství hub, hrud nebo much, ale okno bývá plné šmouh, ne šmuh. Liší se dokonce třeba i významově podobná trouba (trub) a roura (rour). […]
AktualityVyšla Naše řeč 3/2023Z Jazykovědných aktualit 1–2/2023Otázky recenzního řízení: výzva k zasílání příspěvků 25.7.2023 VYŠLA NAŠE ŘEČ 3/2023Ve třetím čísle Naší řeči najdete dva články, drobnost, recenzi a zprávu. Edita Schejbalová a Robert Adam se v prvním článku věnují analýze nestandardních vazeb výrazů krom(ě) a mimo, ve druhé studii se Markéta Lopatková a Václava Kettnetová v reakci na text Jiřího Perglera (Naše řeč 4/2022) vyjadřují k modelování reciprocity v teoretickém popisu češtiny. Vladimír Salač se v drobnosti na příkladu pojmenování Keltové a Germáni zaměřil na psaní velkých […]
Z rozhovoru s Dominikem Dvořákem, který vedla Jitka Polanská ze společnosti EDUin: (…) K tomu může být užitečné znát různé souvislosti, které vyplývají z našich výzkumů. Například to, že žákyně a žáci průmyslovek, zdravotních škol a podobně, cítí poměrně velký nekomfort proto, že mají zvládnout náročnou odbornou přípravu a zároveň maturitu ze všeobecných předmětů, která je společná všem školám. Současně platí, že po středním odborném vzdělávání mnoho mladých lidí pokračuje na vysokou školu. A škola […]
