Z rozhovoru s asyriologem Jiřím Proseckým:

(…) lze předpokládat, že na takové texty, které změní výklad jednotlivých motivů, ještě v budoucnu narazíme?

Je to pravděpodobné. Nemůžeme vyloučit ani to, že je někdo objeví v již existujících muzejních sbírkách. Od roku 2003, kdy jsme publikovali poslední český překlad Eposu, se bádání v tomto směru opět posunulo, takže teď usiluji o vydání reedice, kam bych zahrnul i nové, dříve neznámé texty, k nimž patří především úvod páté tabulky s krásným popisem cedrového lesa, cíle Gilgamešovy a Enkiduovy dobrodružné cesty. Když jsem tuto reedici připravoval, dopisoval jsem si s jedním kolegou z Heidelbergu, a ten mi sdělil, že v Berlíně bylo mezitím objeveno asi dvanáct dalších fragmentů.“

Více v Salonu na www.novinky.cz

Kategorie: Epos o Gilgamešovi

Jeden komentář.

  1. Josef Soukal napsal:

    První známá autorka na světě, Enhedu’anna.

    Tato starobylá hliněná deska z Babylonie je zapsaná do sumerského klínového listu a datuje se do 20.-17. století př. n. l. Zmiňuje dceru krále Sargona Enhedu’anna jako autorku chvalozpěvu bohyni Inanna.
    Tablet má řádky napsané jako první učitelem v prvním sloupku, přičemž 2 studenti opakují hymnu ve sloupcích 2 a 3. Enhedu’anna byla dcerou krále Sargona z Akkadu (2334-2279 př. n. l., zakladatele první zdokumentované říše v Asii. Enhdu’anna se objevuje jako opravdový tvůrčí talent, básník i princezna, kněžka a prorokyně. Ve skutečnosti je první jmenovanou, nelegendární autorkou v historii. Jako taková si našla cestu do současných antologií, zejména do ženské literatury.
    Zásluha: @archaeologyart
    #Ancient_Epigraphy_Archaeology
    #ancient_clay_tablet #Sumerian_cuneiform
    https://www.facebook.com/groups/2326682494277464/permalink/3217848328494205/

Zanechat odpověď na Josef Soukal