Z rozhovoru s asyriologem Jiřím Proseckým:
(…) lze předpokládat, že na takové texty, které změní výklad jednotlivých motivů, ještě v budoucnu narazíme?
„Je to pravděpodobné. Nemůžeme vyloučit ani to, že je někdo objeví v již existujících muzejních sbírkách. Od roku 2003, kdy jsme publikovali poslední český překlad Eposu, se bádání v tomto směru opět posunulo, takže teď usiluji o vydání reedice, kam bych zahrnul i nové, dříve neznámé texty, k nimž patří především úvod páté tabulky s krásným popisem cedrového lesa, cíle Gilgamešovy a Enkiduovy dobrodružné cesty. Když jsem tuto reedici připravoval, dopisoval jsem si s jedním kolegou z Heidelbergu, a ten mi sdělil, že v Berlíně bylo mezitím objeveno asi dvanáct dalších fragmentů.“
Kategorie: Epos o Gilgamešovi
První známá autorka na světě, Enhedu’anna.
Tato starobylá hliněná deska z Babylonie je zapsaná do sumerského klínového listu a datuje se do 20.-17. století př. n. l. Zmiňuje dceru krále Sargona Enhedu’anna jako autorku chvalozpěvu bohyni Inanna.
Tablet má řádky napsané jako první učitelem v prvním sloupku, přičemž 2 studenti opakují hymnu ve sloupcích 2 a 3. Enhedu’anna byla dcerou krále Sargona z Akkadu (2334-2279 př. n. l., zakladatele první zdokumentované říše v Asii. Enhdu’anna se objevuje jako opravdový tvůrčí talent, básník i princezna, kněžka a prorokyně. Ve skutečnosti je první jmenovanou, nelegendární autorkou v historii. Jako taková si našla cestu do současných antologií, zejména do ženské literatury.
Zásluha: @archaeologyart
#Ancient_Epigraphy_Archaeology
#ancient_clay_tablet #Sumerian_cuneiform
https://www.facebook.com/groups/2326682494277464/permalink/3217848328494205/