S ohledem na množící se dotazy a protesty k úloze č. 16 didaktického testu vydávám – po konzultaci s předsedou ASČ Josefem Soukalem a v souhlasu s ním – toto stanovisko:

Úloha je naprosto v pořádku, byť patří mezi obtížnější. Avšak právě jednoduchost didaktického testu z minulých let způsobila opačné emoce, totiž kritiku faktu, že maturitu již dostane snad každý.  Kromě toho test je úmyslně koncipován tak, aby obsahoval úlohy náročné vedle viditelně snadných.
V platném Katalogu požadavků stojí jasný požadavek na úlohu tohoto typu. A jsem si jist, že tento požadavek je plně oprávněný. Jde o pasáž pod 1.10:  (žák/řešitel) „uvědomuje si interdisciplinární souvislosti a orientuje se v nich, dovede využít při práci s různými druhy textu poznatků z jiných disciplín podstatných pro porozumění danému textu.“
Svého času jsem u podobné úlohy veřejně prohlásil, že tomu, kdo neví, co bylo Dachau, nepatří do ruky maturitní vysvědčení. Samozřejmě bible (Bible) je kniha primárně náboženská, ale v naší literárněhistorické a pedagogické tradici je pojímána též (ne-li přednostně) jako literární památka prvního řádu – s obrovským množstvím poučení, moudra, filozofie.
Pokud někdo namítá, že předmětná úloha nepatří do maturitního testu, naprosto nepochopil, že maturitní zkouška má ukázat mj. i jistý všeobecný rozhled kandidáta. A nevědět, kdo byl Jidáš Iškariotský, rozhodně není znakem všeobecného rozhledu.
Úloha je navíc koncipována tak, že její řešení nevyžaduje nutně znalost primárního zdroje, tj. Nového zákona – vlastní jméno (proprium) Jidáš prošlo procesem apelativizace, tedy proměnou na jméno obecné (viz Encyklopedický slovník češtiny, str. 43), a píše se pak s malým „j“. Rovněž narážky na zradu kolegy a na třicet stříbrných ve výchozím textu k úloze jsou doslova návodné. Tedy pro skutečného maturanta – a zdůrazňuji, že nejen gymnazistu.
Žijeme v jistém civilizačním okruhu, který vyznává hodnoty předávané po dlouhá staletí Novým zákonem. Zde nejde (jen) o víru, ale o kulturní a jazykové dědictví.

Opakuji: tvůrce úlohy i zadavatel testu měli plné právo předpokládat, že maturant za 4/6/8 let středoškolského studia na příběh Ježíše a Jidášovu zradu někde (kdekoliv, když ne ve škole!) narazil. Pokud ne, nepatří mu maturitní vysvědčení do ruky.  Anebo přinejmenším si nemá co stěžovat, že za tuto úlohu nedostane body, a musí je nahnat jinde v testu.

PhDr. Jiří Kostečka, PhD.

P. S. Na tvorbě DT jaro 2015 jsem nijak neparticipoval ani jako autor úloh, ani jako jejich revizor.

38 komentářů.

  1. Josef Soukal napsal:

    Trochu odbočím – pročítám studentské komentáře k testu, najdou se i takovéto:

    Milý Amosi ,
    Se vší úctou si dovoluji negativně okomentovat pár příkladů z této maturity. Nemám nic proti tomu , že tam byla otázka na Jidáše ani na Athénu .
    Co ale nepochopím je to , že v zadání , které říká , abychom vyhledali chybná slova v textu neobsahuje kolik jich máme vyhledat . Nicméně i to bych ještě opomenula . Jenomže chybné slvo ODPATKY s T mi přijde opravdu ubohost. Jasně že všichni víme , že ve slově má být písmeno D . S T by to nikoho nenapadlo. Jenomže ten , který vymíšlel zadání by se měl uvědomit , že při četbe vnímáme pouze první a poslední písmeno , nikoli písmena mezi nimi. Nehleďme na to , že v dnešní době spousta lidí trpí poruchami zraku a proto je pochopitelné , že si ničeho nevšimnou. AKorát nad úlohou stráví spoustu času . Úloha mi přijde poněkud neadekvátní.
    Další věc , kteoru si ještě dovolím považovat za netaktní je otázka s nabytými zkušenostmi . Po testu mi to samozřejmě nedalo a musela jsem se podívat na internet . A co nanajdu ?
    a) http://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/nabyt-x-nabit t
    b)http://www.proofreading.cz/nabit-nebo-nabyt
    Mylsíte si , že je od vás vůči studentům spravedlivé dát do testu něco , co i kdyby se snažili před testem naučit , můžou najít na internetu v obou variantách ? Někteří studenti nemají tak kvalitní zázemí ve školách , ale mají snahu se na tu maturitu naučit . Jenomže pokud se jedni koukli na jendu internetovou stárnku a druzí na druhou , měli štěstí jenom ti , kteří se podívali zrovna tam kde je měkké I ? Toto je nespravedlnost .

    • Jiří Kostečka napsal:

      Ke studentskému komentáři:
      Každý jazyk má svoje specifika, a to ve všech svých rovinách, včetně pravopisné. Anglicky hovořící malé děti běžně píší „peeple“ místo „people“, a nikoho z nich nenapadne argumentovat u maturity o 10-11 let později, že je to chyták.
      Jistě, náš jev nutí řešitele ke krátkému zamyšlení, ale už jen rozdíl vazby s 2. pádem („nabyl dojmu“) a se 7. pádem („vrátil se nabit novými dojmy“) je dost průkazný.

      Češtináři by měli své žáky již od základní školy opakovaně upozorňovat na to, že existují weby, na které absolutně není spoleh, ale též web, kde naopak lze nalézt přesné, NORMATIVNÍ poučení o 99,9% dotazovaných jevů (nejen pravopisných, ale i tvaroslovných aj.), totiž Internetová jazyková příručka Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky: http://prirucka.ujc.cas.cz/.
      Pro náš „problém“ vizme přesněji http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=nab%C3%ADt&dotaz=nabit&ascii=0
      Donebevolající formulace a pravopisné chyby typu „Jenomže ten , který vymíšlel zadání by se měl uvědomit , že při četbe vnímáme pouze první a poslední písmeno , nikoli písmena mezi nimi“ nechám raději bez komentáře.
      Vlastně ne: u mě by dotyčná neodmaturovala.
      JK

    • Vladimir napsal:

      A co teprve když se bude jednat o nabytí nabité zbraně vs. nabití nabyté zbraně. To by možná dnes slavně pronesl profesor Hrbolek namísto vlků, kteří zavile vyli. Na tohle je „přítel Google“ krátký.

      • Jiří Kostečka napsal:

        Vladimíre,
        tak to jsem se poprvé za dlouhou dobu v naší branži zase jednou upřímně rozesmál. Nádherná jazyková hříčka!
        JK

  2. Jidáš Iškariotský napsal:

    Tak nám laskavě udělejte maturitu z všeobecného přehledu. Toto má být zkouška z jazyka českého a ne z vývoje naší kultury a jiných odvětví, na kterou tady apelujete. Pokud je Cermat alespon trochu soudný, usoudí, že je otázka špatná, jelikož zvýhodnuje věřící a znevýhodnuje ateisty nebo příslušníky jiných náboženství. Děkuji, znechucený maturant.

    • Josef Soukal napsal:

      Musíte se rozmyslet, zda chcete diskutovat, a tím pádem odpovídat na vyslovené argumenty, nebo zda si chcete maturitu vykřičet.

    • Jiří Kostečka napsal:

      Pane znechucený maturante,
      kdyby nějaká maturitní úloha skutečně prověřovala konkrétní znalost konkrétní pasáže bible, a upřednostňovala tak křesťansky věřící řešitele, ujišťuji Vás, že budu první, kdo proti ní tvrdě vystartuje.
      Vaše reakce ovšem ukazuje v plné nahotě náš omezený český svět: „Když už prolezu do čtvrťáku, musí to bejt dávačka, to mě přece už nemůžou vyhodit! Tak co tam pruděj s nějakým Jidášem?“
      Maturoval jsem v r. 1975 z matematiky na přírodovědné větvi tehdejšího gymnázia. V životě jsem pak nepotřeboval užít v praxi druhou mocninu, natož odmocninu, neřkuli třetí tu i tu; Pýthágorovu, natož Thálétovu větu; řešení soustavy rovnic: chcete například tohle taky vyhnat z osnov středoškolské matematiky a následně z maturitního testu?
      Kdysi byli na výměnném pobytu na gymnáziu v Praze 9, kde jsem působil, studenti jednoho bavorského gymnázia. Nedokázali při své prezentaci o Německu ukázat na mapě Berlín. Na pozdvižená obočí českých studentů, kteří byli schopni identifikovat kterékoli hlavní město kterékoli přinejmenším evropské země, reagovali doslova neuvěřitelně: „My jsme z Bavorska. Stačí, že víme, kde je Mnichov.“
      Chceme vážně dopadnout stejně jako oni?
      JK

    • Vladimír napsal:

      Znechucený maturante Jidáši, musím Vám jenom zlehounka připomenout, že žijete v zemi, jejímž kulturním základem je křesťanství. Já sám jsem dělal maturitní zkoušku v roce 1978, což už je hodně let. Test jsem si poctivě prošel a udělal bych tu zkoušku bez přípravy i dnes. Vy jste na to měl 4,6 nebo dokonce 8 let čas. Jidáše počítám mezi otázky, které není třeba se učit, protože některé věci je prostě třeba znát a počítá se s nimi jako se základem pro život a komunikaci. Pokud jste neměl v úmyslu něco během studia pochytit, neměl jste na školu vůbec chodit. Tak jednoduché to skutečně je.
      Udivuje mne absurdnost situace, kdy studenti poté, co nezvládnou test kvůli Jidášovi, žádají poníženou suplikou o změkčení hodnocení. Poraženi na hlavu, v situaci tzv. “ za hlupáky“ a ještě s drzým čelem. Mohu Vás ubezpečit, že v reálu to takto nikde a nikdy nechodí.

    • Jan napsal:

      Mrzí mě, že se poněkud přešla námitka, která tady zazněla od Tomáše a která je zcela relevantní. Všichni se jednomyslně shodujeme na tom, že znalost postavy Jidáše je součástí všeobecného přehledu. Proč se ale didaktický test tedy nejmenuje Test všeobecného přehledu? V testu z českého jazyka bych za relevantní považoval například testování schopnosti zvolit správné počáteční písmeno vzhledem ke kontextu. Otázka, o které se tady diskutuje ale byla typická kvízová otázka vhodná do soutěže O poklad Anežky České…nemyslím si, že to byla soutěž v českém jazyce.
      Ačkoli jsem přesvědčen o tom, že by maturant měl všeobecným přehledem disponovat, neznám zákonnou povinnost skládat státní maturitní zkoušku ze všeobecného přehledu.

      • Jiří Kostečka napsal:

        Pane Jane, já jsem tu zákonnou povinnost ocitoval přímo z Katalogu požadavků.
        JK

        • Jan napsal:

          Bohuzel nesdilim nazor, ze to byla otazka odpovidajici tomuto pozadavku. Umim sj predstavit, ze zadani bude „Zachoval se jako Jidas“ znamena a) zlodej, b) zradce c) nemotora…takova otazka opravdu testuje porozumeni textu a to na urovni, pro kterou je potreba mit relativne pokrocilejsi pasivni slovni zasobu. Ve zneni, ktere se objevilo v zadani, se jedna o kvizovou otazku na biblickou postavu. Neni to prace s jazykem. Jako priklad: v testu z ceskeho jazyka necekam otazku „Kolik je dvanact na druhou?“ Ackoli je take vyjadrena textem a k jejimu zodpovezeni je potreba textu porozumet a jeji zodpovezeni nepresahuje uroven znalosti, ktere by mel mit maturant, neni otazkou do testu z ceskeho jazyka.

          • Josef Soukal napsal:

            Kopíruji komentář z České školy:

            Dagmar Dankova řekl(a)…
            11. května 2015 20:10
            Zachyceno na Facebooku (Ivan Straka):

            „Fejsbůk říká, že maturanti jsou zkoušeni z pokročilého katechismu, když mají znát jméno biblického zrádce. Je jasné, že maturita z češtiny nemá být maturitou z obecného přehledu. Na tuhle **bovku (doplňte biblickou postavu) jsem koukal jak nevěřící ***** (doplňte apoštola). A Cermat si myje **** (doplňte končetiny Piláta Pontského). Očividně mám z ***** (doplňte biblickou lokaci) štěstí, že jsem starý jako ****zalém (doplňte biblickou postavu) a maturoval jsem postaru. Člověk by musel být chytrý jak Š******* (doplňte biblického krále), aby na to přišel. Z obecného přehledu by se nemělo dělat zlaté **** (doplňte biblickou modlu). Š*****jozef (doplňte biblickou postavu), vždyť ta čeština nemá s křesťanstvím nic společného!“

            http://www.ceskaskola.cz/2015/05/prectete-si-u-by-se-nemelo-zkouset-nic.html?showComment=1431366596172#c2134296504782465517

          • Jan napsal:

            Pokud nalejeme *** (jako ran do čepice) mililitrů kyseliny ***(pekelný nerost) vodíkové do *** (kulí jako v Sarajevě)litrů *** (břehy mele), kolikaprocentní roztok získáme?

            Doufám, že v příštím didaktickém testu bude osmisměrka na české básníky, roháček s tajenkou v podobě nejoblíbenějšího vyjmenovaného slova a v závěru pantomima na volné téma….

          • Jiří Kostečka napsal:

            Pane Jane,
            patří podle Vás do maturitního testu z matematiky otázka na to, kdo byl Karl Friedrich Gauss, a snad i třeba nesmělý dotaz na jeho národnost? Já si pořád nějak myslím, že ano; že by matematici, když probírají Thaletovu větu snad mohli i o tomto pánovi něco třídě říct a neházet to jen na učitele filozofie.
            Ale tohle už je opravdu věc názoru. Samozřejmě pro praxi taková znalost sebemenší význam nemá – jen pro vzdělanost.
            JK

          • Jan napsal:

            Jsem vzdycky ponekud ostrazity, kdyz se argumentuje „vzdelanosti“. Ja sam mam tu zkusenost, ze ceske skolstvi rado sklouzne do faktografie, kde je to jen trochu mozne. Odpoved bychom mozna nasli ve skolnim vzdelavacim planu, kde bude znalost zakladnich zivotnich dat p.Gauss prirazena nejake kompetenci, kterou mame u studentu budovat. A mohu nabidnout jiny priklad: Seradte nasledujici mesta podle poctu obyvatel: Brno, Most, Jihlava, Jindrichuv Hradec, Ostrava. Patri takova otazka do maturitniho testu z matematiky? Logicka operace mensi / vetsi je bezesporu matematicka, ale ja bych ji cekal spis v testu zemepisnem.
            Nechtel jsem polemizovat o jednotlivych faktech a mire jistoty, s jakou je muzeme radit do notoricky znamych souhrnu. Chtel jsem vyjadrit, ze ten, kdo spravne uhodl Jidase, me presvedcil, ze zna Jidase a ze pravdepodobne ma urcity vseobecny rozhled. Nepresvedcil me tim ale nijak o tom, ze umi cesky.

  3. Tomáš Haltmar napsal:

    Připojím se do diskuze se svým názorem.

    Nejde mi o skutečnost, že se v testu objevilo něco, co mnozí nemají, a to včetně mě. Ostatně vyjadřoval bych se stejně i tehdy, kdybych úlohu měl správně.

    Primárním důvodem, proč tuto úlohu považuji za nepřijatelnou, je kvůli skutečnosti, že zvýhodňuje určitý okruh lidí – křesťany. Domnívám se, že veškeré otázky by měly být koncipovány tak, aby již prvotně nezvýhodňovaly určitou skupinu lidí, tedy by všichni měli stejnou výchozí pozici, jak tomu v demokracii má být. To však, dle mého názoru, bylo tímto porušeno.

    Mohu pouze spekulovat, jak by veřejnost reagovala, pokud by se v didaktickém testu objevilo něco z Koránu. To by se poté zřejmě rozjela mediální masáž.

    Otázka všeobecného rozhledu je naprosto zcestná. Vždy je možné koncipovat otázku, kterou lze považovat za všeobecný přehled. Vždy. Stačilo by zmínit ústavní vývoj v rámci České republiky či teorii státu (což jistě bylo publikováno jako literatura a neustále nás ovlivňuje – žijeme v ní) nebo antickou filosofii, která je, dle mě, daleko větším zdrojem moudrosti a zodpovězených morálních otázek, než Bible.

    Ano, patrně jsem ignorantem Bible a s klidem si mě tak nazývejte, milerád to přijmu, ale usuzovat pouze na základě této přeceňované knihy a té tolik diskutované otázky o tom, zda někdo má či nemá všeobecný přehled, je snad špatný vtip.

    Za těchto vašich předpokladů – všeobecného rozhledu, který je značně subjektivní (nebo má snad pevně vymezené hranice?), by nikdo nikdy nemohl odmaturovat, natož získat vysokoškolský titul.

    • Josef Soukal napsal:

      Tomáši,

      všeobecný rozhled nemá nikdy pevné hranice, má ovšem své fundamenty. Proč k nim v případě dnešního mladého člověka, jenž si činí nárok na to být považován za středoškolsky vzdělaného, patří Bible, zdůvodnil J. Kostečka. Není to věc osobního názoru, je to otázka elementární orientace ve společnosti a ve světě. Navíc v diskusi bylo připomenuto, že úloha nabízí více vodítek řešení. Pokud trochu přemýšlíte o svém uplatnění v životě, jistě vám neušlo, že všeobecný rozhled a schopnost propojovat znalosti a dovedností z různých oblastí se vám nikdy neztratí. Pokud úloha někoho „zvýhodňuje“, tak ty, kteří se chtějí vzdělávat a kteří už alespoň do jisté míry vzděláni jsou – a přesně to má maturitní úloha činit.

      • Tomáš Haltmar napsal:

        Pane Josefe,

        snažím se pohybovat v racionální rovině, nikoli v iracionální, za kterou náboženství a Bibli považuji, avšak nikdy bych nikomu neupíral právo na svobodu vyznání.

        Otázka elementární orientace ve společnosti a světě není natolik elementární, jak se Vám může na první pohled jevit. Jelikož každý člověk považuje za elementární něco jiného.

        Co se týče zvýhodňování, pak se domnívám, že se pletete, jelikož každý člověk, který vyznává křesťanství, má daleko lepší predispozici k zodpovězení otázky, jenž je zaměřena na víru, kterou vyznává. Z toho pramení nekorektní výchozí pozice pro ty, kteří jsou ateisté. Tedy dochází k zvýhodňování určité skupiny lidí – věřících.

        • Josef Soukal napsal:

          Tomáši,

          to, že křesťanství je základem naší kultury, není něco iracionálního, ale nezpochybnitelný fakt. A my si nemůžeme dovolit ignorovat to, co se nám nelíbí, na co máme zásadně odmítavý názor apod.; pokud to učiníme, budeme skutečně ignoranty, kteří nebudou s to porozumět světu, v němž žijí.
          Křesťanství je v našem – i ve vašem – světě stále přítomno. Rozhlédněte se např. kolem sebe, na to, čemu se říká kulturní památky, rozhlédněte se v jazyce, kterým se dorozumíváte – je plný odkazů na biblické dění.
          Nelze vytvořit úlohy, které neodkazují ke světu kolem nás, každá úloha někoho „zvýhodńuje“ – tu křesťana, tu člověka se zájmem o antiku, tu žáka se zájmem o psychologii, letectví, chemii… Vím, že velmi zjednodušuji, ale podle vaší logicky bychom nemohli sestavit žádný test.

        • Lenka Dohnalová napsal:

          Vážený pane Haltmare,
          svoboda vyznání je samozřejmostí a je naprosto jedno, k jakému náboženství se (ne)hlásíme.S naší úlohou to nesouvisí. Naše kultura přece stojí na křesťanských základech – je tedy naprosto jasné, že znalost Bible patří k základnímu vybavení maturanta. Jako zásadní literární památku ji probíráme již v prvním ročníku středoškolského studia. Bez znalosti biblických obrazů nelze jít dál – jak v literatuře, tak v hudbě a výtvarném umění. Pokud bychom chtěli popírat význam této památky, popíráme dvoutisíciletý vývoj naší kultury, kterému pak stěží můžeme rozumět. S vyznáním to opravdu nemá nic společného…

      • Jan Škapa napsal:

        Dobrý den pane Kostečko,

        Váš výklad a zdůvodnění bych pochopil pouze v případě, že Bible bude součástí výuky na středních školách. Tvrdíte, že Bible je naše literární památka prvního řádu, tak proč se během studia o ní mlčí před studenty (4/6/8 let) a informace podle Vás by si měli studenti opatřit například někde mimo školu. Asi by se měli podle Vás scházet a probírat jednotlivé části Bible. Tomu snad ani Vy nevěříte. Prostě neumíte přiznat, že někdo pochybil. Souhlasím s tvrzením o všeobecném přehledu, ale pokud ho chcete zkoušet, tak ho taky studentům nabídněte během studia. Způsob zkoušky je podle zdravého selského rozumu nepochopitelný. Zdravím taky pana Soukala, který stojí za Vaší argumentací a velmi by mne zajímal i jeho názor.

        Ing. Jan Škapa

        • Lenka Dohnalová napsal:

          Ještě pro pana inženýra Jana Škapu:
          Bible je součástí výuky literatury (1. ročník středoškolského studia):-)

          • Jan Škapa napsal:

            Takže to nevím pouze já a pan Kostečka.

        • Josef Soukal napsal:

          Pane Škapo,

          jak jsem si ověřil, i nástavbové obory mají v RVP položku
          „vývoj české a světové literatury
          v kulturních a historických souvislostech“.

        • Jiří Kostečka napsal:

          Pane Škapo,
          pokud o bibli mlčí před svými studenty středoškolští češtináři, jsou hodni nejhlubšího opovržení.
          Jestli tu někdo pochybil, tak ne tvůrci testu, ale právě takoví učitelé.

          „Asi by se měli podle Vás scházet a probírat jednotlivé části Bible. Tomu snad ani Vy nevěříte.“ – Poučte se prosím v relevantních zdrojích, co je to demagogie, protože tohle Vaše tvrzení je její kvintesencí.
          JK

        • Vladimír napsal:

          O Bibli se před studenty mlčí? Takovou nadsázku ani nemůžete myslet vážně.
          Nemá snad student pečovat o svůj všeobecný přehled ( třeba ) čtením? Nebo to snad mají zakázáno?
          Pokud by vyjeli studenti kamkoliv za hranice Lhoty, narazí na Bibli jako na první knihu v každém malém hotelu.

          • Jiří Kostečka napsal:

            No jo, Vladimíre, ale to by museli umět německy…
            JK

    • Vladimir napsal:

      Tomáši, přečetl jsem si Váš názor velmi pozorně a dovolím si pár komentářů. Vidím ( z psaného slova), že jste asi bohužel neměl štěstí na učitele, kteří by Vám zprostředkovali hlubší porozumění v otázkách dějin a evropské kultury. Vůbec nejde o víru v Boha, katolisicismus či protestantismus. Jde o základy kultury a evropské civilizace, kde křesťané hráli opravdu zásadní úlohu. O tom asi spor nepovedeme, i když jsem nedávno slyšel názor, jestli to byla cesta skutečně nejlepší. Možná ano, možná ne, já nevím. Histore ovšem není sporem teorií co by se stalo, kdyby. Bohatsví klasické filozofie, astromonie, logiky a jiných oborů bylo v písemné formě zachováno i díky vzdělaným křesťanům, mnichům ve skriptoriích. Chci tím naznačit, že všechno doslova souvisí se vším. Když už hovoříte o zvýhodnění věřících – řekněte popravdě, kolik věřících je ve Vaší třídě ? Jeden, nebo dokonce dva ? Kyž bych přijal Vaši argumentaci – dá se pak hovořit o nějaké výhodě ? Nicméně – cením si Vašeho názoru v tom smyslu, že je pro mne dalším zdrojem informacé a poučením, kterým směrem se ubírá české školství v porovnání se západním v těch 25 letech.

  4. Lenka Dohnalová napsal:

    Pane Kostečko,
    s radostí s Vámi souhlasím 🙂

    Dlužím Vám ještě vysvětlení týkající se školního seznamu literárních děl. Představte si jeho rozsah,který vznikne součtem všech třídních seznamů – každý rok nám maturuje sedm tříd. Nač ta centralizace?

    • Josef Soukal napsal:

      Otázce sloučeného seznamu se už nějakou dobu věnuji, a nejen já. Myslím, že nejde o nějakou svévoli Cermatu. Jakmile se dobereme něčeho pozitivního, objeví se to na našich stránkách.

  5. Jiří Kálal napsal:

    Samozřejmě, že ta úloha je naprosto v pořádku. V naší kultuře je Jidáš symbolem zrady. S náboženským přesvědčením kohokoli to nemá nic společného, jde o obecnou kulturní znalost, kterou maturant prostě musí mít. K precizní argumentaci Jiřího Kostečky není co dodat. Jen podotýkám, že v daném textu měl řešitel tři vodítka ukazující k Jidášovi: jde o ZRADU, je tam příjmí IŠKARIOTSKÝ a je řeč o TŘICETI STŘÍBRNÝCH.

Zanechat odpověď na Vladimir