Počínaje 26. 3. 2017 měníme koncepci příspěvku: Nebudeme ho opakovaně vracet na hlavní stránku – na jednotlivé akce či počiny budeme upozorňovat formou komentářů. Doplnění 9. 11. 2021: Pozvánka na panelovou diskusi Dynamické zvraty v životě jednoho českého vzdělance připravenou Společností Ferdinanda Čenského. Fedinand Čenský 13. 2. Ústav pro jazyk český AV Vyšel slovník podkrkonošského […]
Ke kosmu, k vesmíru se neobracíme pouze jako vědci, fantastové nebo snílkové, je pro nás inspirativní i v oblasti jazykové. Nedostačují-li k vyjádření velmi vysoké až nadměrné míry slova velký, obrovský, mimořádný apod., pak zejména publicisté sahají k obratům jako astronomická částka, astronomické zisky; věci se podle nich dějí astronomickou rychlostí a údaje týkající se peněz dosahují astronomických výšek. Vidíme tedy, že vedle vyjádření významového vztahu k vědnímu oboru […]
Výraz cool zazní v tomto článku víckrát. Jak ho přeložit? Doslova znamená chladný, ale v tomhle významu ho v češtině nikdo nepoužívá. Skvělý, úžasný, hustý, moderní, řeklo by se u nás. Anebo prostě cool. Slovo, které přesně vystihuje vše, čím se vyznačují anglicismy pronikající do češtiny. Jsou módní, stručné, dají se vyložit různě. Kdo je zná, jde s dobou a zároveň […]
Anotace příspěvku na portálu RVP: Jak špatná znalost mateřštiny komplikuje výuku cizích jazyků, bude ukázáno na příkladech z výuky anglického a německého jazyka. Příspěvek se zaměřuje na jevy, které dělaly největší problémy v souvislosti se slovními druhy, gramatikou a syntaxí. Nastíněny jsou příčiny potíží a nechybí několik tipů pro zlepšení. Příspěvek ZDE
Rádi bychom informovali všechny učitele českého jazyka, že máme k dispozici elektronickou verzi Encyklopedického slovníku češtiny, a to pod názvem Nový encyklopedický slovník češtiny. Je dostupný na www.czechency.org Tento nový slovník nabízí mimo jiné i audionahrávky českých nářečí, videa vysvětlující znakovou češtinu a samozřejmě i texty, obrázky a grafy. Základní informaci o slovníku naleznou zájemci […]
Příspěvek do knihy Mé dětství v socialismu (vyšla r. 2014) pojala překladatelka Sylva Ficová jako malý slovníček. Cenzura – snaha Státu a Strany vycvičit občany v tzv. čtení mezi řádky – jiný, druhý i třetí smysl jsme pak hledali naprosto všude, i v textech, filmech a písních, které žádný neměly. Čundry – výlety s karimatkou, […]
Je pravda, že v češtině zvířata neumírají? Ne tak docela. Sloveso umírat se užívá i v kontextech, kde se mluví o zvířatech, zpravidla o těch, ke kterým máme bližší citový vztah. Primárně se ale umírat užívá tam, kde se mluví o člověku. K označení konce života zvířete máme naopak vyhrazena slovesa jako chcípnout, pojít, uhynout […]
Článek uvádí na základě široké excerpce názory současných českých spisovatelů na jejich těsnou spjatost s mateřským jazykem, s rodnou zemí a kulturou a na kvality češtiny. Všímá si také postojů spisovatelů k jazykovým prostředkům, které jsou pro český jazyk charakteristické. Spisovatelé při svém vyjadřování o češtině často reflektují její vztah k cizím jazykům. Článek ZDE
Tvary kondicionálu prošly ve staré i nové češtině zajímavým vývojem a ten pokračuje i v češtině současné. Konstatoval-li Jan Hus, že někdo užívá tvar bychme a jiný bychom, o více než půl tisíciletí později pozorujeme, že jazyková variantnost zůstala na tomto místě gramatického systému češtiny zachována: vedle tvaru bychom nacházíme v dnešní češtině tvar bysme. Tvar bychme nebo jeho varianta byhme se vyskytuje dnes už jen vzácně […]
