Aktualizace 27. 7. 2022: Po šesti letech se opětným publikováním výchozího příspěvku vracíme k tématu, jež nepřestává být aktuální, zejména pro školy. Nově doplňujeme odkaz na pozdější příspěvek Luboše Veselého a Vojtěcha Veselého. Tímto příspěvkem předznamenáváme přetištění článků a studií, jež jsou věnovány kodifikaci, popř. tématům s kodifikací volně souvisejícím. Zařadili jsme do něj texty […]
Soustředím se, či budu se soustředit? Z článku v časopise Naše řeč, ročník 94 (2011), číslo 3, s. 134-141: „Výše jsem prokázal, že způsob vytvoření slovesa soustředit (se) nijak neimplikuje jeho dokonavost, poněvadž při jeho vytváření došlo k připojení předpony sou-, jíž nelze přisoudit perfektivizační schopnost. To platí i pro dřívější období vývoje českého jazyka. Sloveso soustředit (se) nebylo a není […]
Dotaz:Mám problém ohledně spojky než. Je-li to spojka (až na archaické výjimky) podřadicí, jak může připojovat několikanásobný (tj. souřadně spojený) větný člen, jak tvrdí ÚJČ?Příručka ÚJČ: „Věty, v nichž jsou spojkou než spojeny dva nerozvité přísudky nebo přísudky rozvité společným větným členem při stejném podmětu, lze chápat jako spojení složek několikanásobného přísudku a psát je […]
Ze sloupku v časopise Vesmír: Znáte ministerstvo neziskovych organizaci? Jeho utajenou existenci odhaluje přepis jednoho dubnového vysílání Radiožurnálu: „představitelé ministerstva neziskových organizací nebo Akademie věd mluvili taky o přípravě státní energetické koncepce“. Samozřejmě že je to nesmysl, prostě tam chybí čárka. Ministerstvo neziskovych organizaci funguje jen ve větě vytažené z jejího reálného okolí – hned předtím bylo totiž zmíněno ministerstvo […]
Z úvodu doprovodného článku na webu Českého rozhlasu: O frázích, slovních jalovostech, výplních a o floskulích si Lucie Výborná povídala s překladatelem Vladimírem Fuksou a učitelem češtiny Jiřím Podzimkem, který s úsměvem říká: „Když začínáme všechny rozhovory otázkou „Jak se máš“, existuje díky Františku Němcovi a jeho Soudničkám univerzální odpověď, kterou používám: ‚Žiji v celkem rytmickém tempu se svými ideály, až […]
Z webových stránek projektu: „Korektor byl vyvíjen v rámci projektu TL02000146 Webový pravopisný, gramatický a typografický korektor v programu ÉTA TA ČR (2019–2022). Na jeho realizaci se podílel tým autorů z Ústavu českého jazyka Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR a Ústavu teoretické a komputační lingvistiky Univerzity Karlovy. Aplikačními garanty projektu […]
Článek v časopise Naše řeč (1994, č. 4) poukazuje na problematičnost užívání pojmu „sexuální harašení“: Troufáme si tvrdit, že to ještě nemusí být feministický přístup, uvědomujeme-li si negativní vliv překladu sexual harassment jako sexuální harašení na dobré jméno odborné literatury. Chceme tím poukázat na nebezpečí situace, kdy autor pod vlivem vlastních postojů a hodnocení, souvisejících mj. s daným kulturním […]
Z novinek (6/2022) Ústavu pro českou literaturu AV ČR: Z ciziny však můžeme přejmout i slova pojmenovávající společenský jev, který sice známe, ale zatím jsme mu nevěnovali dost velkou pozornost na to, abychom ho přesně vymezili. Vezměme si například takový body shaming neboli zesměšňování, psychické zraňování lidí na základě vzhledu. Posměch za nadbytečná kila nebo jiný zdravotní […]
Z článku na webu České televize: „Hlaholice budí i dnes obdiv moderních lingvistů a filologů. Konstantin se totiž řídil zásadou, že každý literární jazyk by měl mít vlastní písmo, které co nejlépe odpovídá jeho povaze. A to je v hlaholici provedeno nesmírně důsledně, jak po stránce grafické a hláskové ale i z hlediska vnitřní logiky. […]
