„To necválá kůň, to neletí kometa, to není kulový blesk, to je kulaté tělo básníka Feldeka, letící ze schůze výboru na setkání s mladými básníky, to je věčný mladík, věčný panic, starý smilník věrný jedné ženě, muž bez stopy komplexů a tupých vášní našeho století,“ napsal před lety prozaik Rudolf Sloboda v textu Kentaurus – […]

Aktualizováno 4. 10. 2016: Protože původní příspěvek odkazoval pouze k úvodní části textu, připojujeme odkaz na kompletní text, publikovaný na stránkách Učitelských novin.   Naučit, nebo inkludovat?  V časech hluboko předlistopadových se vyprávěl tento vtip: Zapnu rádio, slyším Lenin; otevřu noviny, čtu Lenin; bojím se otevřít konzervu… Dnes mají sdělovací prostředky jinou mantru: inkluzi. Je […]

O jednom společenském tabu, o zodpovědnosti a tíze rodičovství, ale také o lázeňském pobytu pro matky hrazeném pojišťovnou a jiném… Lucie Zídková:  ‚Já to dítě neměla mít.‘ Litovat mateřství patří mezi největší současná tabu  

Porotou soutěže Lásky Karla IV. (proběhla v loňském školním roce pod patronací NIDV) byla oceněna i práce Prokletá manželství. Autorka, Magdaléna Vodvárková, terciánka Gymnázia Suverénního řádu maltézských rytířů ve Skutči, se nechala inspirovat známými historickými fakty (ovšem doplněnými samostatným studiem) ke čtivé fikci, v níž se po svém noří do paměti a myšlenek velkého vladaře. […]

„Umřela a ani jsme si toho nevšimli. Kdo? Zpráva bez obrázku. Velké internetové portály už nepublikují zpravodajství tvořené jen slovy, zprávu bez obrázku na nich prostě nenajdete. (…) Obrázky vyrábějí autenticitu. Slova si může vymyslet, kdo chce a jaká chce, fotka ale nelže. Textům jsme přestali věřit, proto už i podvědomě potřebujeme ke zprávě obrázek, byť úplně mimoběžný. […]

„(…) školská komunikace je prostředím pro edukaci – tedy prostředím, v němž je „učící se“ veden učitelem k získání vědomostí a sociálních kompetencí. Oba cíle jsou v průniku (…). Je tedy třeba počítat s možností, že si výrazové prostředky a strategie zde osvědčené (a třeba i nesprávně tolerované) komunikant osvojí jako trvalou součást své řečové […]

Znovu se vracíme k textům vytvořeným ještě v průběhu loňského školního roku, tentokrát povídkou Terezy Vykypělové, dnes už kvartánky Gymnázia Ústavní v Praze. Autorka se hlásí k volné tematické inspiraci vlastní (velmi bohatou) četbou, nicméně příběh-zpověď dospívajícího v životní krizi napsala osobitě a s citem pro kompozici vypravování i výběr jazykových prostředků. Povídka zde. Starší […]

Aktualizace z 31. 8. 2016: Doplňujeme odkazy na články s podobnou tematikou (viz níže). Dříve se děti neměly tak dobře jako dnes, zato si svých rodičů více vážily. Proč? My jsme jako král bez šatů. Dříve dítě vidělo tátu nejenom v okamžiku, kdy se rozčílil a dal mu pár facek, ale i v řadě pozitivních […]

Původní příspěvek aktualizujeme – připojujeme vzpomínkový text Vladimíra Justa uvedený na facebookovém profilu Divadla Orfeus.  Radim Vašinka: My nezveme diváky na umění, ale v první řadě na přátelské setkání; a když se nám přitom povede umění, tím lépe. – Nejde o přesnou citaci, ale obsah odpovídá tomu, jak Radim Vašinka viděl smysl existence Divadla Orfeus […]