Upozorňujeme na několik článků, jež se zabývají podobou češtiny na sociálních sítích: Lucie Jílková: O češtině (na netu) Zdeňka Hladká: Pravopis v současné korespondenci mladých Zdeňka Trachtová: „Nová čeština“ plná překlepů a smajlíků. Na sítích spíš mluvíme než píšeme    

Základní vymezení kategorie vidu – Exkurz o příznakovosti a bezpříznakovosti – Pokus o přesnější vymezení významů dokonavosti a nedokonavosti – Dva typy vidových dvojic – Úloha prefixace (resp. slovesných předpon) v systému slovesného vidu – Obouvidová slovesa – Vidová nepárovost Publikováno v časopise Naše řeč, č. 3, 2010.

Publikováno v časopise Naše řeč, ročník 92 (2009), číslo 3. O kodifikaci viz též ZDE.

„Při pátrání po původu a užívání tohoto slova jsme narazili na zajímavou skutečnost. Ačkoliv pamětníci uvádějí, že se toto slovo řadilo u nás zvláště v minulém režimu, tj. v šedesátých až osmdesátých letech 20. století, k nejfrekventovanějším a ve významu absurdní situace, poměry nebo jednání jej užívali i ti, kteří od Franze Kafky nikdy nic […]

K diskusím o analýze a interpretaci textu (nejen literárního) připomínáme článek z časopisu Naše řeč (2005, č. 1). „Pojmy analýza a interpretace se vždy zřetelně nerozlišují, ba často se zaměňují. K tomu mají sklon zvláště literární vědci, kteří obojí nazývají interpretací. Např. Jiří Holý klade interpretaci do souvislosti s literární teorií, „s jejímiž subdisciplínami – […]

KRÁL: Je to obryně Stáňa, umí výborně vařit, dělala by ti obrovské knedlíky. JASOŇ: A španělské ptáky. KRÁL: U ní bys měl domov jako klícku – u ní bys měl domov jako klec. OBR: A ona mě chce? KRÁL: Chce tě Koloději, měli byste spolu malé obříky. Nejen cimrmanologové si dokázali vyhrát se zdrobnělinami; připomeňme […]

Článek byl publikován v časopise Naše řeč, 2006, č. 4. Dostupné ZDE. O kodifikaci ZDE.

„Nekonvenčnost Hrabalova psaní a živelná vitalita jeho pábitelů se projevují především v autorově schopnosti bohatého rozlišení a pojmenování věcí a jevů života, v ozvláštnění slovní zásoby, které vychází z vývojových změn této zásoby. Tvoří nová pojmenování okazionální, např. mědvědíšek pro význam ‚mourovatá kočka‘. Dále má mnoho slov přejatých zvl. z němčiny, např. generačně omezené armička […]

„Specifický vztah má policejní slang k argotu a slangu kriminálnímu (argot vnímáme jako jazykový poloútvar definovaný především kryptickou funkcí). Je celkem logické, že značná část policejních slangových výrazů má původ právě v argotu a kriminálním slangu. Konečně právě muži zákona byli první, kteří systematicky pronikali do „tajného jazyka“ a pořizovali jeho slovníky. I to má […]